waghiss666 | Články / Reporty | 08.07.2013
Zamilovat se je záležitost vteřin, milovat a lásce podlehnout, trvá. Když je ale z prvotního pobláznění rázem pevný vztah, a to v řádu týdnů, zpívejme všichni hallelujah! Mé malé osobní patří promotérům, co mi srdcovku dotáhli do Ostravy. Klub, kde je vždycky dobrý zvuk, účast bídná, sestava skvělá, zážitek na celý život.
Vybrat k hlavním hvězdám z Buffalla český předkrm je jednoduché, to se ví nejlíp. Nakonec se kousek uhnulo, a to vzhledem k dánským kolegům. Tradiční metalcore umí Shadow Area solit přeci jen malinko jinak, šéfuje tomu dvouhlavá saň a pěkně hladové krky kytar. Nasazení a energie kapely nevídané, hudba už tak neslýchaná není. A ta upřímná skromnost a vděk? Skoro ideální kombo na otvírací hoďku.
To Scarred By Beauty, ten večer s basákem za bicími, nastoupili ve čtyřech a dokázali si svým moderním hardcorem s progresivními prvky podmanit poloprázdný klub. Jonathan si hřeje na prsou i v krku lva, jen namísto hřívy rovný kšilt, zatímco produkce kapely nebyla rovná ani trendy. Mezi breakdowny byly vkládány rozeznělé pakordy a barevné bicí, ničené s vervou býka chystajícího se porcovat toreadora do paelly. Večírek gradoval tím správným směrem, vrchol mohl být jen jeden.
Matika i bordel, místy sludgeový zvuk, stoner i southern vlivy, propojeno hardcoreovou nekompromisností s punkovou zběsilostí, to vše servírováno s rock’n’rollovou energií, jakou umí z flanelek vyždímat jen málokdo. Neodmyslitelnou součástí jsou odjakživa texty Keitha Buckleyho, původně učitele americké literatury na střední škole, nyní zhrzeného a ironického fousáče, jehož brácha drtí v kapele kytaru a mimo jiné osobitě kreslí. Sekunduje mu Andy, s rameny jako jeřáb, medvědíma tlapama, fousem hustším než mlha nad Brčálníkem a hlavně zběsilým prstokladem. K base se vrátil mnohými vystřídaný Stephen, co mu ten večer v Barráku ukradli peněženku, a rytmickou sekcí uzavírá sestavu neurvalý bubeník Ryan. Odpalovalo se i hasilo jejich nejlepší deskou The Big Dirty, skákačka na úvod a pak už se strhla mela. Hitové singly nesměly chybět, většina setlistu ale patřila poslední a stále aktuální Ex Lives. „Chci být mrtvý se svými přáteli!“ řval jsem, co mi síly stačily, a ještě hlasitěji! A nebyla to prdel, přeřvat strunný lomoz, v němž se místy topil frontmanův zpěv i řev.
To druhý z bratrů Buckleyových hrnul jako parní válec a nezůstával v klidu ani na vteřinu, jeho pódiová choreografie by se dala nazvat svěrací kazajkou. Stagediver přijel až z Polska a nebyl sám. Set zakončila hitovka We’rewolf, Andy vykročil vstříc publiku a o pár chvil později už plaval klubem na rukou, tohle se nevidí každý den. Jordan se nenechal zahanbit, stejně jako Steph i Kíííf, všichni splynuli s davem, rozdali nástroje (!) a odešli. No, s davem. Kapacita prostor byla naplněna sotva z pětiny a tomu se říká ostuda! Spolu s ukradenými basákovými doklady pořádně velké jizvy na jinak famózním večeru. Zvuk téměř dokonalý, kapela zcela. Slyšet nestačí, je třeba zažít!
Every Time I Die (usa) + Scarred By Beauty (den) + Shadow Area
27. 6. 2013, Barrák, Ostrava
foto © Pavel Krajník
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...