Jakub Béreš | Články / Reporty | 13.08.2016
Grape festival se stal na Slovensku společenskou událostí, která už po několikáté za sebou hlásila vyprodáno. S kapacitou deset tisíc návštěvníků se sice řadí k těm menším akcím, přesto díky nabitému line-upu patří na vrchol domácích festivalů. Jeho dramaturgie zabrala prázdné místo na trhu, když oproti větší Pohodě míří převážně na mladší publikum. To se projevuje tak, že mezi jmény nenajdete staré kapely nebo náročnější či pomalejší projekty. Ve vrchních řádcích line-upu nikdy nechybí aktuální britské indie kytarovky nebo zábavní DJs, kteří mají jediný úkol, a to vytvořit skvělou party.
Prvním z headlinerů na hlavním podiu byl britský rockový písničkář Jake Bugg. Ten právě vydal třetí desku, která se stala jedním z největších propadáků letoška, a ani festivalové publikum na nové kousky nereagovalo nadšeně. Největší odezvu měly skladby z první desky jako Two Fingers nebo Seen It All, které jsou o tom, jak se svými kámoši flousí po městě. Jake Bugg se celý koncert tvářil jako děsný tvrďák, přitom hrál spoustu country songů, které s vážným výrazem působily podivně zbytečně. Kdyby se Bugg nebral tak vážně a přidal nadsázku, mohl to být zábavný koncert. Už kvůli jeho specifickému hlasu.
Drtivá většina jmen si na Slovensko odskočí cestou na maďarský Sziget, o to větší radost pak máte, když do line-upu přibude Kaytranada, který v Budapešti nevystupuje. Po několika letech odkládání konečně vydal skvělý debut 99,9%, na němž je příliš mnoho kolaborací, které ubírají pozornost jeho producentským schopnostem. Během vystoupení naštěstí pouštěl jenom úryvky, takže vyniklo taneční R&B s originálním rukopisem. Neagresivní náladotvorné beaty s prvky houpavých haitských melodií byly pozitivním odrazem do dlouhé noci s temnými vyhlídkami.
O nejvtipnější moment prvního dne se postarala dánská zpěvačka MØ. V jejím proslovu o tom, jak je ráda zpět v Pieštanech po loňském dvacetiminutovém vystoupení, které bylo zastaveno kvůli počasí, se totiž přihlásily o slovo technické problémy. Pět minut a jelo se dál. O tom, že Skandinávci jsou mistři popu, nikdo nepochybuje a MØ je toho dalším důkazem. Původní indie pop sice vzal za své, ale díky osobnosti, zápalu a tanečním kreacím si po něm nikdo nestýskal. Za zády měla živou kapelu, která skladbám dodávala rockovější nádech, a tak si méně taneční aranžmá vysloužil i nedávný hit Kamikaze. Kontrastoval poslední blok písní. Žvýkačkový letní hit Final Song rozpoutal taneční párty, které se natěšený dav nemohl dočkat. Následoval okamžik zklidnění s úryvkem skladby Cold Water, aby pak rozeskákala dav megahitem Lean On, na který se minulý rok nedostalo.
Zásadní otázka. Jaké bude duo Crystal Castles bez legendární zpěvačky Alice Glass? Indiciemi sice byly už vypouštěné singly, ale jasnou odpověď poskytnout nemohly. Edith Frances je excentrická a bláznivá, vyrovnat se sebedestruktivnosti a zápalu Alice však nemůže. Je dobře, že se o to ani nesnažila a spíše se prezentovala jako osobnost, která odstartovala novou éru kapely. A ano, stále mají co nabídnout. Agresivní stroboskopy neustále oslepovaly dav, zpoza nich se pak běsivě draly chaotické zrychlené beaty spolu s filtry znásilněným zpěvem Edith Frances, která od mikrofonu poletovala za pult s nástroji po bok Ethana Katha a zase zpátky. Mezi tím samozřejmě stihla několik epileptických tanečních záchvatů a teatrální polévání se vodou. Jednotlivé písně se slévaly do sebe a mnohdy nešlo rozeznat ani známé singly. Ucelený hudební proud byl skvělou pobídkou k nepřetržité jízdě, kterou však kvůli přemrštěné agresi postupně dost lidí opustilo. Šli jinam.
Grape festival 2016
12. 8. 2016 letitě, Piešťany
foto © Filip Kůstka
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.