Jakub Béreš | Články / Reporty | 14.08.2017
Vtípky o tom, že Grape je taková malá Pohoda, přestaly být vtipné, když organizátoři piešťanského festivalu po několikátém vyprodaném ročníku zvětšili areál, který tento rok pojal až dvacet tisíc lidí. Bohužel tak lehce ubrali na intimní a domácí atmosféře, kterou se mohli pyšnit minulé ročníky. Neukočírovanou reklamu s auty vedle pódia organizátoři vylepšili nabitým programem a empatií, se kterou řešili krizovou situaci během přívalové bouřky a prudkého deště.
Po energických De Staat, kteří si každou vteřinu na pódiu užívali tak, jako kdyby byla jejich poslední, byl přechod na životem znuděného Gregoryho Gonzaleze a jeho Cigarettes After Sex v rozpáleném obřím stanu ta nejhorší možná volba. O specificky zadumanou atmosféru, kterou se mu daří navodit na klubových koncertech, se ani nepokoušel a nechával své písně s rádoby cool texty z romantického bezčasí volně létat prostorem. Silný dopad na namačkané fanynky v prvních řadách zaručen, o kus dále byla cítit podobná apatie jako u strnulého zbytku kapely.
Náladu spravil radostný koktejl jménem Metronomy. Tedy show od kapely, která se bere tak akorát vážně, aby dokázala vyčarovat úsměvy lehce dementními melodiemi, dojmout baladami z předpoledního alba Love Letters a na konec i roztančit náročnější posluchače. Vrcholem koncertu byla skladba The Look, během níž bubenice Anna Prior vystřídala frontmana Josepha Mounta za mikrofonem a právem na sebe upoutala veškerou pozornost, která se jinak upínala na šaškující muzikanty.
fotogalerie z festivalu tady nebo tu
Aurora a její věčně ublížený naivní výraz by skvěle padnul do odpoledních hodin, v pátek večer jsem tak zvolil rychlý přeběh do menšího stanu na domácí Bulp. Ti se naopak z odpoledních hodin zaslouženě prokousali do hlavního času a zpoza květinami ozdobeného pódia roztančili nápaditou souhrou beatů a melodického zpěvu. Pak silná bouřka na několik desítek minut stopla program. Vidět po nejistých vyhlídkách nastupovat za pult německé Kollektiv Turmstraße, bylo stejně kouzelné jako jejich letní set, který rozehřál stan před drumandbassovou smrští, bez níž by si Slováci neuměli svůj druhý největší festival a společenskou akci pro mladé vůbec představit. Další slovenskou jistotou Grapu jsou sety Jimmyho Pé a FVLCRVM. Ti na rozdíl od agresivního drum and bassu z konce minulé dekády v podání Sub Focus vyšvihli současné sety, jejichž aktuálnost podtrhly samply z poslední desky Vince Staplese. Co se stane zítra?
Grape Festival 2017
11. - 12. 8. 2017, Letiště, Piešťany
foto © Sebastian Vošvrda
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.