Články / Reporty

grape_full: můra Jesus, yin-yang

grape_full: můra Jesus, yin-yang

Jakub Béreš | Články / Reporty | 15.08.2017

Hlavním pravidlem line-upu Grapu je uvolněná atmosféra, radost, chytlavost a přívětivost. Všechny tyto atributy jako jediná popřela Nicole Rose Hummel aka Zola Jesus, která se o půl sedmé snesla na hlavní stage jako noční můra zahalená od hlavy až k patě v černošedém úboru. Nad prosluněné letiště přinesla chlad doprovázený silným větrem, přivolaný animálními těkavými tanci a pronikavým hlasem. Jeho síla v doprovodu hutných beatů musela snad v každém návštěvníkovy festivalu probudit některé zapomenuté emoce. Sounáležitost, hněv, pochopení i nepochopení – na tvářích návštěvníků bylo vidět, že tenhle koncert není tak snadný jako všechny ostatní. Empatii vystřídalo podivení a nejistota hlavně ve chvílích, kdy afektovaná Zola Jesus představovala nové skladby z připravované desky Okovi. Ta by se mohla stát podzimní senzací, už jen proto, že industriálně noisové závěry nových skladeb zněly, jak by je koprodukoval Ben Frost.

Po vystoupení Zoly Jesus se do areálu vrátila letní atmosféra. O tu se jako jedni z mnoha postarali Seafret. Zpěv, akustická kytara a charizma obou členů popfolkové kapely, která si razí cestu ke slávě minimálními prostředky, pokorou a hlavně silnými melodiemi s tendencí dojímat davy. Rodící se velké hvězdy vystřídali Novozélanďané The Naked and Famous. Jejich největší hype je s vydáním třetí desky už definitivně za nimi, přesto jejich hodinová show bavila od začátku do konce. Svůj podíl na tom měla chemie dnes už bývalého páru, který si za mikrofony předával klidnější sloky i dravé refrény. Teenagerská hymna Young Blood na závěr znamenala nápor nostalgické euforie.

fotogalerie z festivalu tady nebo tu

Indiepopový objev Haus střídali Two Door Cinema Club. Oba výkony spojovala energie a vyklidněnost, které se lépe konzumují živě než z nahrávek. Pozitivní indie opar roztrhl až George Fitzgerald se svou selekcí techna a housu pro nenáročný festival, když v závěru setu nemohly chybět útržky hitů Johna Hopkinse nebo nový Four Tetův remix skladby Violence Noise od The xx. Hořkosladkou osmdesátiminutovou show vyšvihli Moderat. Šeptandu o tom, že kapela půjde na dlouhou dobu k ledu, oficiálně potvrdili i sami muzikanti, když na svém Facebooku lákali na poslední berlínskou show pod širým nebem. Možná i proto se nedrželi tak striktně skladeb z loňské trojky, ale představili vyvážený průlet diskografií, během něhož dostal prostor Apparatův uhlazený vokál, zasněné polohy i špína. Tomu všemu vládly impozantní projekce a kvanta hustého dýmu.

Silnější závěr si osmý ročník Grapu ani nemohl přát. Festival nenaplňuje parametry velké akce pouze svým line-upem, ale už i svojí velikostí. A hlavně místním významem, perfektní organizací i libůstkami navíc, jakými byly například tajný koncert domácí Pary na improvizované slámové věži, každoroční dresscode nebo stanové městečko postaveného do určitého ornamentu. Tím letošním byl obrazec yin-yang, který vystihl náladu celého festivalu. Jedině na Grapu se i přes hrozivou vichřici probudí areál do prosluněného dne bez jediné známky večerní pohromy...

Info

Grape Festival 2017
11. - 12. 8. 2017, Letiště, Piešťany

foto © Sebastian Vošvrda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.