Články / Reporty

grape_full: můra Jesus, yin-yang

grape_full: můra Jesus, yin-yang

Jakub Béreš | Články / Reporty | 15.08.2017

Hlavním pravidlem line-upu Grapu je uvolněná atmosféra, radost, chytlavost a přívětivost. Všechny tyto atributy jako jediná popřela Nicole Rose Hummel aka Zola Jesus, která se o půl sedmé snesla na hlavní stage jako noční můra zahalená od hlavy až k patě v černošedém úboru. Nad prosluněné letiště přinesla chlad doprovázený silným větrem, přivolaný animálními těkavými tanci a pronikavým hlasem. Jeho síla v doprovodu hutných beatů musela snad v každém návštěvníkovy festivalu probudit některé zapomenuté emoce. Sounáležitost, hněv, pochopení i nepochopení – na tvářích návštěvníků bylo vidět, že tenhle koncert není tak snadný jako všechny ostatní. Empatii vystřídalo podivení a nejistota hlavně ve chvílích, kdy afektovaná Zola Jesus představovala nové skladby z připravované desky Okovi. Ta by se mohla stát podzimní senzací, už jen proto, že industriálně noisové závěry nových skladeb zněly, jak by je koprodukoval Ben Frost.

Po vystoupení Zoly Jesus se do areálu vrátila letní atmosféra. O tu se jako jedni z mnoha postarali Seafret. Zpěv, akustická kytara a charizma obou členů popfolkové kapely, která si razí cestu ke slávě minimálními prostředky, pokorou a hlavně silnými melodiemi s tendencí dojímat davy. Rodící se velké hvězdy vystřídali Novozélanďané The Naked and Famous. Jejich největší hype je s vydáním třetí desky už definitivně za nimi, přesto jejich hodinová show bavila od začátku do konce. Svůj podíl na tom měla chemie dnes už bývalého páru, který si za mikrofony předával klidnější sloky i dravé refrény. Teenagerská hymna Young Blood na závěr znamenala nápor nostalgické euforie.

fotogalerie z festivalu tady nebo tu

Indiepopový objev Haus střídali Two Door Cinema Club. Oba výkony spojovala energie a vyklidněnost, které se lépe konzumují živě než z nahrávek. Pozitivní indie opar roztrhl až George Fitzgerald se svou selekcí techna a housu pro nenáročný festival, když v závěru setu nemohly chybět útržky hitů Johna Hopkinse nebo nový Four Tetův remix skladby Violence Noise od The xx. Hořkosladkou osmdesátiminutovou show vyšvihli Moderat. Šeptandu o tom, že kapela půjde na dlouhou dobu k ledu, oficiálně potvrdili i sami muzikanti, když na svém Facebooku lákali na poslední berlínskou show pod širým nebem. Možná i proto se nedrželi tak striktně skladeb z loňské trojky, ale představili vyvážený průlet diskografií, během něhož dostal prostor Apparatův uhlazený vokál, zasněné polohy i špína. Tomu všemu vládly impozantní projekce a kvanta hustého dýmu.

Silnější závěr si osmý ročník Grapu ani nemohl přát. Festival nenaplňuje parametry velké akce pouze svým line-upem, ale už i svojí velikostí. A hlavně místním významem, perfektní organizací i libůstkami navíc, jakými byly například tajný koncert domácí Pary na improvizované slámové věži, každoroční dresscode nebo stanové městečko postaveného do určitého ornamentu. Tím letošním byl obrazec yin-yang, který vystihl náladu celého festivalu. Jedině na Grapu se i přes hrozivou vichřici probudí areál do prosluněného dne bez jediné známky večerní pohromy...

Info

Grape Festival 2017
11. - 12. 8. 2017, Letiště, Piešťany

foto © Sebastian Vošvrda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.