Články / Rozhovory

Gregory: Další info na baru

Gregory: Další info na baru

Richard Kutěj | Články / Rozhovory | 08.12.2016

Gregory. Tak se jmenuje jedna z nejutajenějších perliček domácí elektro scény. Za projektem stojí Václav Pastora, známý též jako dvorní zvukař několika českých kapel, klubu Roxy i dalších, rovněž šéf svého studia 13 Steps. Postupně se k němu přidali i bubeník Filip Johánek ( 100°C, Skupina) a zpěvačka i textařka Kateřina aka Little Kate, která pravidelně hraje i jako DJ v crew´s Blackriders a BasSistaz. Gregory vydali první album v roce 2005. Letos vyšla novinka Woman. V následujícím rozhovoru nahlédneme nejen do kuchyně kapely, ale popovídáme si o živém a studiovém zvuku a dalších věcech okolo.


Woman vychází pět let po předchozí desce, která se jmenuje Man. Je v těch názvech nějaká návaznost, provázanost témat či něco podobného?
Filip: Ano, plánujeme cyklus EP Man-Woman-Child.

Nová deska vznikla podle vašich slov po několikaleté dřině. Na čem jste tedy ty roky makali nejvíce? A v čem pak cítíte největší změnu či posun oproti tvorbě z minula?
Filip: Nejvíce jsme, dle mého, makali na tom se sejít. Samotné setkáni s Gregory je pro mě vždy motivující pro nové skladby a beaty. Jsem v Gregory od singlu Relax a za tuto dobu vnímám to, že už nejsme úplně tak depresivní jako dříve (v časopisu Bravo bych zde dodal "smích"). Ne, vážně, myslím, že už to není tak "smutečkové" jako dříve, i když stále jsou tam nějaké temné odstíny naší společné kolektivní existence.

Václav: Současně s prací na nové desce jsme dost pracovali na formě živých vystoupení. Byli bychom rádi, aby víc než změna, byla na novém EP cítit jakási provázanost se staršími alby. Ale přesto jakousi změnu v naší hudbě vnímám. Především se snažíme o co nejpřímější hudební stavbu a též návrat ke klasickým syntezátorům. Téměř celá Woman je nahraná na HW mašiny.

První album pod hlavičkou Gregory nazvaná Restart Now vyšlo už v roce 2005. Mám ale pocit, že o kapele se celé ty roky příliš nahlas nehovoří, ba spíše šeptá, což je podle mě škoda... Proč je tomu tak?
Filip: Z mého pohledu hraje velkou roli to, že každý máme také jiné hudební a umělecké projekty, nemůžeme zapomenout také na projekt "život", který taky chce i od muzikanta občas nějaký vklad.

Václav: Samozřejmě si vážíme jakéhokoli zájmu, ale na druhou stranu naši kapelu bereme všichni hlavně jako hudební vybití. Tím pádem už nezbývá tolik času na promo.

Restart Now byla Václavova sólová práce. Kdy pak přišlo setkání s Little Kate za mikrofonem a Filipem Johánkem za bicíma? A nechybí ti, Václave, někdy ten naprostý tvůrčí klid a pohoda, kdy o všem rozhoduješ úplně sám, nebo tě baví být více týmový hráč jako je tomu nyní?
Václav: Hudebníkem jsem nejvíc jako součást nějakého zvukového celku. Skladbu rád modeluju se svými spoluhráči. Dost často při tvorbě nevím kudy kam a Filip s Káťou to zas nakopnou na správnou kolej. Též nás baví i jen tak jamovat a propojit naše hudební vize.

Gregory má na domácí scéně celkem ojedinělý sound, kdy mícháte temnější a chladnější elektroniku s hodně příjemným zpěvem a taky máte tah a čich na melodie, které si člověka tak nějak omotají. Jak vlastně tvoříte? Jsou to sessions ze zkušebny, nebo někdo přichází s nějakou kostrou a pak se dodělává zbytek?
Filip: Zatím až na výjimky vše vzniká na základě v jedničkách a nulách, který ve valné většině donese Václav a velmi zřídka já. Myslím, že jako spontánní jam u synťáku vznikl základ U Grow (EP Man). Od té doby, co si Václav pořídil MS 20, je o dost větší chuť jamovat. Václav se totiž ukázal jako skvělý a citlivý muzikant a tvůrce abstraktních a zábavných basových linek.

Vávlav: Většinou přijdu s kostrou skladby já, ale nezřídka se nechám inspirovat nějakým společným motivem, nápadem nebo melodií či beatem ze zkušebny. Filip též zdatně přispívá do tvůrčího fondu.

Zpěv už jsme zmínili. Je to tak, že vždy vzniká až na hotovou skladbu nebo jste někdy šli i cestou, že skladba vznikala na zpěvovou linku, kterou už Kateřina měla vymyšlenou?
Filip: Zatím ne, ale texty na základě vnitřní motivace má často Kate i před tvorbou skladby.

Kate: Jak říká Fíďa, zatím je to tak, že si podle skladby dám dohromady text.

O čem texty nejčastěji jsou?
Kate: Snažím se, aby měly nějakou hlubší myšlenku (např. text k Martha a FGM). Mám texty i o tom, jak se cítím, v jaké fázi života se nacházím a co mě trápí, a jak se vlastně z toho dostat. Vždy by to, podle mého, mělo mít ten "šťastný konec", nebo to malé ponaučení.


V muzice se všichni angažujete i jinak. Václave, ty jsi mimo jiné zvukový mistr, dvorní zvukař v klubu Roxy, kapel Vanessa, Dymytry, Mortal Cabinet, Cartonnage a dalších. Jak si při neustálém ponoru do muziky chráníš sluch?
Václav: Samozřejmě dodržuji zásady ušní higyeny, pravidelně navštěvuji svého ušaře, až na výjímky nepoužívám sluchátka, a to ani na poslech ani ve studiu. Ve studiu míchám nebo točím maximálně čtyři hodiny a pak dávám pauzu minimálně na hodinu a půl. Řídím se subjektivním pocitem. Když už se necítím, tak to nehrotím. Něco jiného je práce na živém zvuku. Tam musím koncentrovat každou píď energie. Protože to je reál a nic nejde vrátit. Mnohdy to je i technicky i lidsky dost náročné. Ale mám pocit, že dělám nejepší práci na světě.

Když už jsme u zvučení, který z letošních koncertů, na kterých jsi pracoval, tě bavil nejvíce a vydařil se podle tebe i po zvukové stránce?
Když se budeme bavit o tomto roku, tak jsem si fakt užil v Roxy Soulfly. Ta energie, zvuk a zároveň pokora a skromnost. To se už u mladých kapel nevidí. Když bych se ohlédl pár let zpět, tak musím zmínit vystoupení Pixies, Liars, Trentemoller, Cartonnage před Pet Shop Boys. Ale snažím se užívat si i neznámé kapely, se kterými se setkám v klubech a na různých akcích.

A stává se ti někdy, že si s kapelou třeba ne zcela sedneš, máte o zvuku jiné představy atd., nebo to bereš jako profík a i když ti třeba muzika dané kapely není tolik blízká, nebo si nesednete lidsky, makáš prostě pro zvuk a zbytek neřešíš?
Jasně že jo. To by bylo nenormální, kdyby měli všichni stejný uši co já. A lidi jsou taky různý. Fakt se snažím vyjít kapele vstříc, ale fyzikální zákony neojebeš.

Zvuk a koncerty, to je téma na celý rozhovor a stále, žel, i velká bolest mnoha koncertů i festivalů u nás. Jako mistra z oboru se tě zeptám, dá se říci několika větami, v čem dělají zvukaři a potažmo i kapely při zvučení největší chyby a co by si při přípravě měli nejvíce pohlídat, aby výsledek byl co možná nejlepší?
Asi moje odpověď bude překvapivá, ale největší problém v týhle branži vidím v pořadatelích, kteří mají pocit, že když budou dobrý kapely, tak na technice a zázemí se ušetří. Bylo by fajn, kdyby si kapely i technické týmy stály za svými požadavky. Jinak znám spoustu rádoby zvukařů a kapel, kteří se považují za středobod světa. Vzkaz všem: Jsme tu pro to, abychom pobavili lidi. OK?

Václava jsme probrali, na čem teď nejvíce hudebně či jinak umělecky pracují Kateřina a Filip?
Filip: Po nastartované pauze se 100°C v létě 2015, pauze/konci s brněnskou noise špínou Enten Og Eller (rodinné a motivační důvody = zbrusu nové dítě a přemýšlení o smyslu hraní), se teď s kamarády věnujeme terénním nahrávkám v projektu Skupina. Z hlediska hudebního umění se ale nejvíce (bez sarkasmu) věnuji přemýšlení o smyslu existence hudebního světa se všemi těmi koncerty, alkoholem, dalekými cestami, předvádění se na pódiu, točením klipů, dáváním rozhovorů a celém tom humbuku kolem. Mám rád spoustu hudby a občas ji rád hraju, zároveň mě v něčem ubíjí hudební svět/průmysl (jsem si jist, že nejsem sám). Někdy si říkám, jestli by se místo hraní nedalo dělat něco užitečnějšího, zároveň mě přitahuje možnost tvořit a vyjadřovat se skrze rytmus. Zatím poslední velký zlom pro mě znamenalo členství v Enten Og Eller, kdy jsem objevil zatím nejvíce fyzický rozměr hraní – hodně alkoholu, hraní jen na komba bez ozvučení a tím pádem nutnost na bicí nehrát, ale do bicích mlátit. Zážitek, po kterém už nikdy nebudu tím samým člověkem i hudebníkem. Děkuju za něj.

Kate: Začínala jsem u Djingu, kterému se nadále věnuji a hraji za naší domácí crew Blackriders. Druhá crew se jmenuje BasSistaz, která je tvořena jen z žen. V tomto oboru hraji už asi 8 let. Do toho jsou různí producenti, se kterými se snažím spolupracovat a sem tam něco nazpívat. Dále se věnuji divadlu Hotelu 0, který pro mě znamená domov, přátele a posun. Jediné, co mi chybí je čas. Stačilo by z jednoho dne udělat dva.

Zpět ke Gregory. Chytáte v dohledné době i nějaké koncerty? Pokud jo, kde a kdy v nejbližších měsících zahrajete?
Na podzim by mělo vyjít Brno, v blízké době Kladno a Praha. Všechno na FB profilu Gregory.

A závěrem, co stojí za názvem kapely, tedy jménem Gregory?
Václav: Seriálová postava. Další info na baru.

Úplným závěrem, všichni se v hudbě pohybujete různě už roky, můžu vás požádat o tipy na vaše nejmilejší kapely, projekty, interprety, povedené koncerty? A sledujete nějak i domácí scénu a co nového a dobrého vás případně zaujalo u nás?
Václav: Za poslední dobu mě hodně oslovil Ventolin. Tolik energie a hudebních nápadů jsem dlouho neslyšel. Je moc fajn. V Čechách je hodně talentovaných lidí. Ve svém studiu 13 Steps se setkávám s opravdu zajímavými projekty. Nedávno jsme točili s Mad House Express a musím říct, že taková práce je radost. Asi budou největších požehnáním pro všechny projekty a kapely fanoušci.

Filip: V české scéně určitě Hlinomaz, Depakine Chrono, Superego Kid, ze zahraničních interpreti Mount Eerie, Native, deska William S. Burroughs - In Dub Conducted by Dub Spencer and Trance Hill, Chris Watson, Kouma, Hella, Death Grips.

Kate: Miluji v podstatě vše, co má pro mě duši, melodiku, je to zpívané hlasem, který je originální (nějak mě unavují stejné, fádní hlasy). Ráda si poslechnu Roisin Murphy, Morcheeba, Bjork, Air a spoustu dalších.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Marián Tesák (Flaam festival): Tento rok je line-up bez akéhokoľvek kompromisu

Michal Pařízek 09.08.2022

Letos se v Nitře představí například Sega Bodega nebo HMLTD, ale také mexická producentka LDY OSC nebo Hyphen Dash, ukrajinská odpověď na slovutné Badbadnotgood.

Andrej Awo Štepita (Tanečno): Obdivujem aktivitu každého v umeleckej sfére

Maria Pyatkina 08.08.2022

Jaké to je organizovat multižánrovou taneční akci ve vzdáleném slovenském městě? A na co se můžeme těšit příští týden v Námestovu? Vypráví organizátor Tanečna Andrej Awo Štepita.

Stone Smoker: Lepší holá louka, než se podřizovat

Anna Baštýřová 06.08.2022

Barvičky, třpytky, tanec, psychedelické projekce i hudba. To je festival Stone Smoker. Rozhovor s pořadateli.

Keoni: Přimět lidi přemýšlet

Kristýna Šaarová 27.07.2022

Keoni hledá inspiraci v sexu, Bohu, vesmíru a spojení s vyšší podstatou bytí. Texty jdou ruku v ruce se směsí hudebních stylů, které se v každém tracku slévají v jednolitý…

Voice of Baceprot: Náš hlas bude silnější a hlasitější!

Barbora Števanka Kadlíčková 09.07.2022

Kapela mladých Indonésanek pocházejících z konzervativní muslimské komunity neměla zdaleka jednoduchou cestu za svým hudebním snem. Rozhovor. Živě na Colours.

Kalandra: Přijmout sebe sama a svůj díl zodpovědnosti

Barbora Števanka Kadlíčková 30.06.2022

Čtveřice, pohybující se na pomezí alternativního popu s vlivy rocku a folku a s odzbrojujícím hlasem Katrine Stenbekk v popředí, letos na Colours of Ostrava. Rozhovor.

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Daniel Romano: Žádné potěšení by nemělo být proviněním

Adéla Polka 23.06.2022

Rozhovor o tom, co bylo a je country, jak si stojí kanadská hudební scéna, ale také malé nahlédnutí do přísných pracovních postupů.

Matěj Velek (Kasárna Karlín): Zažil jsem neuvěřitelné věci

Jarmo Diehl 22.06.2022

Klasicistní pětipodlažní vojenská budova z roku 1844, která zůstala v téměř původním stavu? Kasárna Karlín slaví pod patronací Pražského centra páté narozeniny a my chceme být u toho. Rozhovor.

Marcin Dubrawski (Dr. Fleischman): Hodně všeho kromě metalu!

redakce 31.05.2022

Dr. Fleischman chystají v Česku hned dva koncerty. Chvíli na zodpovězení pár otázek si udělal Marcin Dubrawski, který v kapele hraje na bicí a má na starosti texty.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace