Jakub Béreš | Články / Recenze | 18.01.2016
Kanaďanka Claire Boucher je ztělesněním současného ženského popu. Její vliv prorostl do všech jeho zákoutí, aby začal žít svým vlastním životem. Do toho nabourává hranice mezi komerční a indie scénou, když nejde o nahodilé ovlivňování, nýbrž o změnu způsobu uvažování o hudebním díle jako celku. Sama je od mainstreamu na míle daleko, přesto středním proudem hýbe jako nikdo jiný. Kde by bez ní byla dnešní první liga halových zpěvaček jako Ellie Goulding a Charlie XCX?
Grimes je mnohem barevnější než kdy dřív, syté neonové barvy osvětlují temné uličky popu. Zároveň rozbíjí estetiku odtažitosti, když do svých písní vpouští život. Extrémním příkladem je píseň SCREAM s čínsky rapující Aristophanes, do níž sama přidala pouze svůj řev… Zmatek, celá novinka zní jinak - poněkud retro. Něco mezi růžovou dívčí punkovou kapelou ze střední školy, korejským popem, tanečním dream popem a soundtrackem k agresivní videohře. Jenže nic mezi tím neexistuje, a tak mix subžánrů vytváří něco neznámého.
Nechybí pracovní vymezení vůči stereotypům, na kterých stojí popový svět. Svá alba si dělá zásadně sama, a to od produkce a nahrávání nástrojů k vizuální podobě obalu a videí. Demonstruje, že za kvalitní nahrávkou nemusí stát producent-muž, natož pak celý tým. Podobné stereotypy nabourává i v textech, které se ukrývají za veselými melodiemi.
Art Angels snese na první dobrou a bez kontextu jen průměrné hodnocení. Výrazné skladby fungují okamžitě a můžou se rychle oposlouchat, při pozornějším poslechu se stávají hůře uchopitelné. Konzistentní zůstává skvěle volená dramaturgie, která vás zavede do grandiózního finále v čele s novou verzí singlu Reality a spoluprací s Janelle Monáe na písni Venus Fly (zní jako parodie globální Diplovy produkce). Art Angels je křiklavým extrémem, kterému se daří otevírat žhavá témata novým explicitním způsobem bez přidaných klišé. Na místě je úvaha, co všechno ještě snese naše popkultura a komu všemu Grimes právě nastavila zrcadlo.
Grimes – Art Angels (4AD, 2015)
www.grimesmusic.com
Jiří V. Matýsek 23.07.2022
Knihu zpopularizoval film s Davidem Bowiem v hlavní roli natolik, až se jeho ikonická tvář dostala i na titul českého vydání. Těžko říct, jestli důvodně.
Jiří Procházka 29.06.2022
Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.
Jiří Přivřel 19.06.2022
Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...
Maria Pyatkina 15.06.2022
Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.
prof. Neutrino 11.06.2022
Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...
Veronika Jastrzembská 07.06.2022
Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.
Paulína Janičíková 21.05.2022
Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...
Veronika Tichá 15.05.2022
Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Michal Pařízek 08.05.2022
Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.
Michal Pařízek 26.04.2022
Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.