Články / Rozhovory

Guilty Echoes: hlásíme se k brněnské kytarové renesanci

Guilty Echoes: hlásíme se k brněnské kytarové renesanci

David Loch, Vojta Hněvkovský | Články / Rozhovory | 02.05.2018

Sérii rozhovorů finalistů talentové soutěže 1Band2Play 2018 uzavíráme během větrného nedělního odpoledne v Riegrových sadech. Petr a Honza. Osobní zpověď poloviny brněnských Guilty Echoes. Odložte Chvilku pro tebe. Začíná exkurze po čerstvých posilách kytarové alternativy.

Jak u vás vypadá tvůrčí proces? Kdo skládá?
HONZA: Teď se snažíme fungovat tak, že někdo přinese nějaký nápad se základní strukturou a všichni to dodělají. Ale zpočátku jsem chodil primárně já.

PETR: Honza vždycky přišel s nějakým nápadem, který se hrozně často opakoval. On si myslel, že je to něco jiného, ale místo „céčka“ hrál třeba znova „céčko“. Já se to poté snažil řešit různými beaty, které si nebyly zas tak podobný, abych Honzu donutil hrát jinak. Zpočátku byl hrozně nešťastný, že mu kapela kazí skladby, ale už si na to docela zvykl.

Takže žádné pnutí v kapele při skládání není?
PETR: Na to odpovím já, protože vím, co chceš říct…

HONZA: Tam žádné pnutí nebylo. (smích)

PETR: Jasně, kámo, jasně. My jsme teď dělali novej vál a Honza přišel s novým riffem a začal hrát tu jeho flow, ze které jsem ho musel dostat. Tak jsem řezal na cowbell. Hrozně ho to naštvalo, ale pak mi druhý den psal „Petře, ty vole, není to špatný. Asi z toho něco bude.“


Se ti to rozleželo přes noc?
HONZA: Já přemýšlím nad věcmi ve sprše. Proto máme docela velké účty za vodu. Ale k tomu cowbellu, ono se to celé hodně rytmicky předělalo. Na tom má zásluhu náš basák Radomír. Udělali jsme tam mezery podle jeho návrhů, takže ten cowbell víc vynikl. A vzniklo z toho úplně něco jiného. Příkladem je skladba Chloride z našeho EP. Ze začátku to znělo jako texaský song, ale pak jsme jednoho večera byli u mě doma a pustili si samply. Najednou je to jinej vál s jinými akordy.

Kde a jak vznikalo vaše EP Upset?
PETR: My se to EPčko snažili nahrát několikrát. Vždy to bylo takové bastlení. Jakože kamarádi kamarádů se nabízeli „Já k vám přijdu s mikrofonem a to bude dobrý.“ Ono to nikdy dobrý nebylo. První probíhalo ve zkušebně. Ale náš „inženýr“ nebyl schopný zapnout nahrávání, takže jsme spoustu materiálu nahrávali znova a znova. Pak jsme byli u Honzovýho kamaráda...

HONZA: Neříkej jméno, prosím tě.

PETR: Poté jsme byli u kamaráda našeho kytaristy a tam jsme si řekli, že máme celý den, klid a vše si nachystáme. Uděláme si to hezký. Tak jsme přijeli v devět ráno v neděli, v sedm večer se podařilo zapojit poslední drátek, abychom mohli začít nahrávat. Ale to už jsme byli dost unavení. Poté jsme zkusili ještě dvě zkušebny, kde jsme si to nahráli sami. A to už nebyl takový průser. Z toho shitu udělal Ondra Novotný poslouchatelnou věc. Mimo jiné míchal i poslední Acute Dose.

Když už zmiňuješ Acute Dose. Cítíte se být součástí nějaké scény?
HONZA: Ano, my to máme i v nějakém biu, které používáme na koncerty. Přesně „čtveřice hlasící se k současné brněnské kytarové renesanci“. Já s Lukášem, kytaristou Acute Dose, bydlím na bytě. Takže se potkáváme při snídani. A Brno je dost malé, takže není problém se potkávat s lidmi. Asi se snažíme být součástí téhle scény, která je pro nás přirozená, protože jde o naše přátele.

Nejste z toho unavení? Potkáváte se na podiu se stejnými typy kapel třeba. PETR: To není o tom, že je potkáváme na podiu, ale i pod ním. Je to trošku neustálá recyklace. Ti lidé na tebe nemají pochopitelně objektivní názor.

HONZA: Já nevím, jestli s tím dokážu souhlasit. V něčem má Petr pravdu. Byli jsme na koncertu David Invalid a první řada byli jen muzikanti z Brna. Na druhou stranu si hrozně vážím supportu, který nám tyto kapely dávají.

Existuje mezi lokálními kapelami konkurence nebo závist? Vedou známosti k hostování? Je pro kapelu na počátku existence vhodné „zaháčkovat se“ v rámci jedné scény? Poslouchejte celý rozhovor!

Info

Guilty Echoes Fb profil

Finále 1Band2Play
3. 5. 2018, 21:00
Praha, klub FAMU
fb událost

foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vstupní prohlídka: Fred Madison

redakce 20.02.2020

V březnu Fred Madison pokřtí novou desku ve Valmezu, ale i jinde. Co si nechají donést do backstage, co je vyprudí?

Chelsea Wolfe: Budujem si svoju definíciu ženskosti

Lucia Banáková 19.02.2020

Byť na javisku sama a hrať prostý akustický song je náročné, ale je to pre mňa osobný rituál, príležitosť k rastu ako umelkyne i duchovnej bytosti, hovorí Chelsea.

Martin Mažári (Edison Filmhub): Tahle oscarová sezona byla perfektní

Jarmo Diehl 18.02.2020

Povídání s Martinem Mažárim o současné kinematografii, vnímání filmu jako takového i o tom, co ho dovedlo zrovna do filmhubu.

Pořadatelská: Kristýna Procházková (Spratek production)

redakce 17.02.2020

Dělat koncerty pro kamarády v sobě obnáší velkou dávku romantiky, ale taky spoustu práce. Kristýna Procházková vypráví o své Spratek Production.

Protokol: Scott Hansen (Tycho)

redakce 14.02.2020

Scott Hansen neboli Tycho si prošel cestu od tvrdých kytar až k snové elektronice a audiovizuálním světům, které dokáže vytvořit člověk doma s laptopem.

Tono Guth (La3nos): Hudba je rečou a rytmus jej kostrou

Daniel Hevier ml. 14.02.2020

Aký vplyv má hra na perkusie na vedomie, stres, úzkosť? Rytmus je pre Tóna Gutha prirodzeným vyjadrením tela aj mysle.

Vstupní prohlídka: Brains for Sale

redakce 13.02.2020

Brains for Sale nabízí citové výpovědi, hymny loserů i úvahy o současnosti a podobně vyznívají i jeho odpovědi níže v rámci vstupní prohlídky.

Protokol: Isaac Symonds (Half Moon Run)

redakce 11.02.2020

Kde se bere inspirace k éterické tvorbě Half Moon Run? Když vyrůstáte na heavy metalu, jde to samo.

Douška vydavatelská: Dominik Suchý (Weltschmerzen)

redakce 08.02.2020

Label Weltschmerzen se chce věnovat zajímavým a koncepčně zaměřeným nahrávkám současné hudby s dekadentním nádechem.

Protokol: Chris Stewart (Black Marble)

redakce 06.02.2020

Projekt Chrise Stewarta, podepsaný pod Sacred Bones, se poprvé představí v Praze. Při té příležitosti nahlížíme pod jeho pokličku.