Články / Recenze

Guru psychomagie autobiografický – Jodorowsky

Guru psychomagie autobiografický – Jodorowsky

prof. Neutrino | Články / Recenze | 15.08.2020

Knih o magii a autobiografií jsem přečetl nespočet. Číst psychomagickou autobiografii od člověka devatera řemesel, jako je Alejandro Jodorowsky, je ale zcela jiný level. Nejedná se totiž o žádnou instantní esoteriku, natož o nudné faktografické cévéčko, ale o knihu plnou iniciačních situací a surreálně nepravděpodobných historek. Ty autor zaznamenal a posléze interpretoval, aby ho posunuly dál na své pouti radikálního umělce a „vynálezce“ léčitelské metody psychomagie.

Coby ukrajinský Žid narozený a vyrůstající v Chile se musel vyrovnávat se svým původem. V dětství v sobě objevil dar rozbujelé imaginace, do které se utíkal před zlým světem. Jeho mládí bylo poznamenáno nezájmem rodičů, otce zarputilého stalinisty, léčícího si na něm své komplexy s malým pohlavím, které jednoho dne zahlédl, matky asexuální židovské ženy, neprojevující k němu téměř žádné city, a jeho sestry - miláčka rodiny. Uměleckou kariéru začal jako introvertní básník. Později se přiklonil k divadlu a pantomimě, aby se dostal k filmu, literatuře či komiksům a nakonec až k magii a léčitelství.

Prvními čtenáři jeho poezie byla rozmanitá bohéma v četných nočních barech a putykách v Santiagu, která mu dala zásadní lekce do života. Zde uvedl v praxi „poetický akt“, který pak už jen dále rozpracovával během svého nezkrotně činorodého života. Tehdy založil i vlastní divadlo, které však z dnešního pohledu bylo spíš radikálním performativním experimentem než činohrou, s nímž v mnohém předcházel vývoj v divadelním světě. Nakonec ve svých čtyřiadvaceti letech tajně odjel bez rozloučení a osobních věcí do Paříže, aby rodinu ani tehdejší přátele už nikdy nespatřil.

Ve Francii a střídavě i v Mexiku se Jodorowsky věnoval kromě intenzivního praktikování lucidního snění také pantomimě jako učeň uznávaných mimů. Snažil se pochopit, jak vyjádřit myšlenky a pocity nonverbálně. Inicioval performativní vystoupení, které nazval Panická efemérnost, v němž lidé z publika mohli dělat nenormální, ale i nemorální věci, kterých by se jinak neodvážili. Vyvrcholením těchto snah byla hodinová performance v mexické televizi, kde v přímém přenosu, za doprovodu kapely, zdemoloval piáno a pak se na něm symbolicky ukřižoval. Po tomto aktu si už v TV ani neškrtl. Ze zoufalství se vrhl na filmovou dráhu, aby natočil kultovní snímky jako Krtek nebo halucinogenní epopej Svatá hora, v nichž se pokusil svou nekonvenční symbolickou tvorbu materializovat na filmové plátno.

Satirické exkurzy představují jeho setkání s osobnostmi, jako byl svérázný zenový mistr Ejo Takata, poťouchlý marxistický filozof a vyznavač kabaly Erich Fromm, mág a spisovatel Carlos Castaneda (můžeme jen litovat, že kvůli mistrově průjmu nakonec nedopadla filmová spolupráce na legendárním díle Učení Dona Juana) či letmé setkání s ikonou surrealismu Andrém Bretonem, kterého však nakonec spatřil jen krátce, při defekaci. Mág, manipulátor a šarlatán Ichazo z Bolívie ho pro změnu zasvětil do tajemství LSD a magických hub. Osudným pro něj bylo setkání s mexickou šamankou a léčitelkou Pachitou, která se při svých seancích měnila v Bratra a komunikovala s nemocnými mužským hlasem. Ona ho zasvětila do tajů přírodní chirurgie, dokázala vést i složité operace jen za pomocí rukou a rezavého nože.

Jodorowsky, rozkročený mezi tarotem, symbolickou magií, šamanismem, zenem a psychoanalýzou může být směle zařazen po bok takových moderních mystiků, pohybujících se na hranici reality, snu a iluze, jako byl Carlos Castaneda, Aldous Huxley nebo Timothy Leary. Jeho zásadním poselstvím bylo: „Pokud umění neléčí, není to umění.“ Dokázal, že lidská imaginace může fungovat jako katarze psychických blokací, neuróz a vnitřních běsů zasutých hluboko v podvědomí. Člověk však dokáže tyto problémy rozkrýt a integrovat do života, pokud si sám zavčas uvědomí, že nemoc je především odrazem jeho samého. Jsou-li Jodorowského příběhy pravdivé či ne, už je na každém z nás, ovšem autor se dušuje, že minimálně jejich postavy jsou zcela reálné. Ale co je to vlastně realita?

Info

Alejandro Jodorowsky – Tanec Reality (Malvern, 2020)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jízda kolem slunného pobřeží (Disheveled Cuss)

Ondřej Rudel 25.09.2020

Kytarista a pedálový kouzelník ze skupiny Tera Melos Nick Reinhart vyměnil složité a někdy až chaoticky znějící rytmy math rocku za grunge a power pop.

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.

Všetko zlé raz predsa musí skončiť (Old Man Gloom)

Filip Švantner 22.08.2020

OMG na svojej novinke vstávajú doslova z popola a je potrebné podčiarknuť, že smútok je integrálnou súčasťou nahrávky.