Hádanky z Utrechtu I.: Las reinas

„Show me your best moves! Show me!“ Takové klidné město to bývalo. Mířím v půl třetí po Vorstraat směrem k hotelu, proti mně parta rozjívených turistů na kolech, vyhrazený pruh, strana ulice, chodníky, všechno jedno. Tolik k cyklo dopravě v Utrechtu, kola, kam se podíváš, zúčastnit se tohoto rodea jednoduše nechcete. Místní vědí, přespolní mají buď respekt, nebo nadbytek kuráže. První den třináctého Le Guess Who? je u konce, ani se nechce říct, že to bylo zase nejlepší, ale bylo. Dobře že takové akce jsou.

Na letišti vtipkujeme o věku i počtu účastí, je nás zase o něco víc, chtělo by se říct desítky, ale nebudeme se chlubit předem. Utrechtská přehlídka je každým rokem dotaženější, a to, že většina z nás zná sotva polovinu programu, taky vůbec není na škodu. Kde začínáš, ptají se debutanti i zkušení. U čarodějky, odpovídám, a tak se stalo. (Když tedy nebudeme počítat delikátní tonkotsu od šéfa v Sanju Ramen, kam se dost pravděpodobně ještě vrátíme, takže zatím jen skromně – jsou nejlepší.) Octavia Mendoza Anario alias La Bruja del Texcoco má sice vousy, svaly i břicho, ale čaruje každým gestem ruky, každým pohybem prstu. Přesně z těchhle důvodů je Le Guess Who? unikátní. To, co by leckde bylo pouhou pikantností, tady naprosto zapadá do kontextu.

Můžeme se bavit o exotice nebo posedlosti (prázdnou) formou, jenže to není tak jednoduché. La Bruja del Texcoco může oprávněně zavánět queer burleskou, ale takové je celé Mexiko – trocha šuntu a šarlatánství protřepaná s kouzelnou nadsázkou, fanfarónstvím a magickým realismem. Zároveň taky naprosté unikum a zábava, bez jakékoli impertinence. La Bruja del Texcoco ukazuje folklór z dříve nevídané, zakázané stránky – queer tradice je v celé Latinské Americe letitá, v okolí Oaxacy se muxes (osoby narozené jako muž, ale cítící se coby ženy) považovali za třetí pohlaví již v kultuře Zapoteců, ale dodnes stíhaná a zesměšňovaná, nejpoužívanější nadávka v populárním seriálu Narcos je nejlepším důkazem. Presidente marica. Pamatujete? (Co bysme za to dali, že?)

Přes všechnu přehnanost, nemotornost a možná i lacinost – Octavia skutečně neumí pořádně hrát ani na housle, ani na harfu a mariachi kytarista, který ji doprovázel, byl vyloženě tragický – čarodějná show La Bruja del Texcoco byla pohlcující. Nechybělo střídání pestrých kostýmů ani zaklínání kouřem, zkostnatělým hadím ocasem i mnoha úsměvy, yo soy feminina zaznělo mnohokrát, nebyl důvod nevěřit. Pokládat pohanské i křesťanské symboly vedle sebe je další latinskoamerické unikum, každý, kdo četl romány Louise de Bernièra, ví, o čem je řeč. Nechyběl ani taneček, na který protagonistka vyměnila aztécké sandály za lodičky s bryskní linií Manola Blahnika. Znalci world music neunesli příliš mnoho emocí a odcházeli s kafráním, ostatní aplaudovali v pozoru a s hvízdáním, včetně šéfky Colours of Ostrava, která celou show sledovala z první řady. La bruja? La reina!

fotogalerii z prvního festivalového dne najdete tu

První den nebyl jen o magickém realismu, samozřejmě. Jeden z letošních kurátorů Patrick Higgins předvedl spolu s Nicolasem Jaarem premiéru nového projektu Aeaea (odborníci na elektronickou alternativu, prosím, vysvětlete), někdejší frontman Super Furry Animals Gruff Rhys představil nedávno vydané album Pang! a v nejlepším světle se ukázali také (téměř) domácí The Sweet Release of Death, kteří před totálně zaplněným klubem Ekko uvedli novinku The Blissful Joy of Living. Ti, kdo mají alespoň trochu možnost se jít podívat do Kabinetu nebo Underdogs’ příští týden, by rozhodně neměli váhat. Mezitím už ale chodily zprávy z hlavního sálu, kde řádil projekt Zonal ve společnosti Moor Mother. Víc kouře? Jistě, kdykoli, tohle bylo hluboké, hlasité i zasahující.

„Show me your best moves! Show me!“ Běží mi hlavou při ranním běhu v parku mrňavé císařovny Wilhelminy, které samozřejmě sedí na hlavě racek, jak jinak. Album De Brujas Peteneras y Chachalacas od vousaté čarodějky z Oaxacy dohrálo ve chvíli, kdy na mě zaútočila divoká kachna – uhranutí, trest nebo si to mám pustit ještě jednou? Jenže to už běží na repeat A Palé, ještě horký singl od Rosalíi. Letos pátý a zase do černého. Královna, kam se podíváš. A to nás v Utrechtu ještě čeká Sudan Archives, Lafawndah, Jenny Hval, Holly Herndon nebo Asha Puthli. Nějak to tu asi vydržíme.