Články / Reporty

Hádanky z Utrechtu – Na kometě

Hádanky z Utrechtu – Na kometě

Michal Pařízek | Články / Reporty | 12.11.2018

„Neblázni, já nemůžu pít pivo. Kdybych pil pivo, tak bych musel mít na scéně záchod.“ Sedmdesát šest let a humoru na rozdávání, koncert Swamp Dogga a jeho kapely byl parádní tečkou za dvanáctým ročníkem festivalu, přestože si od pána z první řady nabízené pivo nedal. Během čtyřech dnů zde bylo k vidění mnoho zajímavějších vystoupení, ale radost a jistota, nadšení i dojetí, které u starého pána nabývaly na síle píseň od písně, dokázaly lapsy a opomenutí bohatě vynahradit. Většina letošního programu Le Guess Who? byla zaměřená na hraniční hudbu, tradičně bez ohledu na žánry a mantinely, vyznění přehlídky bylo bezmála radikální. Trocha tradičního soulového pozlátka a pižma na závěr pobavila o to víc.

„Jo, dal jsem ho na svůj seznam, velmi mě zajímalo, jak ten koncert bude vypadat, na netu nejsou žádné záznamy. Ale vlastně jsem si nikdy nemyslel, že se vám to povede zařídit.“ Takhle podle PR šéfa festivalu Barryho Spoorena hovořil Shabaka Hutchings o koncertě indického saxofonisty Kadriho Gopalnatha. Když ty dva pak posadili proti sobě ke společnému rozhovoru, vytasila se indická legenda s nečekanou otázkou: „A ty taky na něco hraješ?“ Shabaka Hutchings byl bezpochyby králem letošního ročníku – můžeme se bavit o citlivosti výběru a vkusu, který samozřejmě nemusí každému konvenovat, a nechme stranou dva skvělé koncerty jeho kapel (Sons of Kemet XL nebo The Comet Is Coming), právě on si festival užíval možná ze všech nejvíc. Téměř neustále se pohyboval mezi návštěvníky, většinu času strávil v prvních řadách, a to nejen na koncertech těch, které sám doporučil. Dobře si na něj vzpomene mnoho účastníků moshpitu na koncertě Kojey Radical, sám Hutchings ho totiž pomáhal rozvířit.

Please the Trees hráli v neděli odpoledne v klubu WAS., v báječné společnosti Hot Snakes a Mudhoney. Dva sály klubu jsou umístěny ve vedlejší budovy jakési tovární haly, celý areál bedlivě hlídali sveřepí pánové v oblecích, na kterých bylo jasně vidět, že se jim hlasitá hudba a divní lidi všude okolo příliš nezamlouvají. Trochu se mi ulevilo, ostatně jako vždy, když se v dokonalém, spokojeném a zdravém Holandsku ozve alespoň náznak nervozity, která naruší zdejší atmosféru – nikdo a nic není perfektní, a to je dobře. Klub WAS. potěšil místním organickým speciálem De Leckere a pobavil další, v této zemi nevídanou věcí – v okolí hlavního vstupu viselo hned několik výstražných cedulí s nápisem No bikes! Jako cože? Havelka a spol. měli podle všeho našlapáno, venue je od centra notný kus cesty, a díky nepříliš dobrému spojení v neděli po poledni jsem do klubu přijel přesně ve chvíli, kdy dohráli. Podle davu, který se valil z velkého sálu, a skvělého výsledku u merch stánku, Please the Trees uspěli.

The Comet Is Coming jsem v Utrechtu viděl před několika lety, krátce po vydání debutu Prophecy. Snahy čarujícího Hutchingse a neskutečně výkonného bubeníka, který si říká Betamax Killer, tehdy notně srážel třetí člen sestavy, který svůj elektronický vklad omezil na zoufale obyčejné beaty a raveové plochy, o to víc se věnoval skákání a motivaci publika. Energie je jistě třeba, jenže sama o sobě nestačí. Při pátečním rozhovoru ovšem Hutchings mluvil o novém albu trojice s takovým nadšením, že jejich show prostě nešlo vynechat. A byla by to chyba – Hutchings se, až na drobné chvíle (a výdechy), v podstatě neustále krotí vypjaté freejazové hady, bubeník je na konci zralý na kapačky a elektronickým pasážím se snad musel věnovat někdo úplně jiný, jinak nevím. Mazlivé jazzy groovy, spletitý drum’n’bass, euforické skákací pasáže. Tudy ano. The Comet Is Coming pořád patří mezi ty obyčejnější Hutchingsovy projekty, ale tenhle koncert byl jedním slovem skvělý. Deska vychází v únoru.

Každý konec je smutný, zvláště u tak vydařené akce, jakou byl dvanáctý ročník Le Guess Who?. První tucet máte za sebou, říkám se smíchem Barrymu a on přidává k dobru, jak od někoho včera slyšel, že festival vstupuje do puberty. Okolním tlakům čelí suverénně, a protože se pořadatelé nemohou pouštět do finanční spirály s dalšími akcemi (ano, kapely se přeplácí i v Holandsku), jsou nuceni hledat neustále nové cesty a možnosti. Le Guess Who? není z jiného světa, jde o unikátní kometu, která se pohybuje po neprobádaném a nenapodobitelném orbitu. Naštěstí se zvládá každým rokem vrátit.

Info

Le Guess Who? 2018
8. - 11. 11. 2018 Utrecht, Nizozemí
fb událost

foto: Le Guess Who?

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...

NorthSide 2019: Hiphopová mše s moshpitem

redakce 07.06.2019

Mike Skinner obdaroval diváky v předních řadách nejdříve šampaňským, poté i návštěvou moshpitu. Birminghamský kazatel šířil radost i lásku a navnadil na nabuzený koncert Tame Impala...

Billy, jsi pořád frajer! (The Smashing Pumpkins)

redakce 07.06.2019

Zpívalo se, tleskalo, ve vzduchu trčely mobily a Corgan se konečně začal usmívat. A pak to celé zase spadlo.

Neobyčejný maticový klíč (Tool)

redakce 06.06.2019

Téměř mystická atmosféra vycházela z úplného zákazu pořizování záznamů na mobilní telefony pod hrozbou vyhození z koncertu...