Články / Reporty

Hádanky z Utrechtu – Na kometě

Hádanky z Utrechtu – Na kometě

Michal Pařízek | Články / Reporty | 12.11.2018

„Neblázni, já nemůžu pít pivo. Kdybych pil pivo, tak bych musel mít na scéně záchod.“ Sedmdesát šest let a humoru na rozdávání, koncert Swamp Dogga a jeho kapely byl parádní tečkou za dvanáctým ročníkem festivalu, přestože si od pána z první řady nabízené pivo nedal. Během čtyřech dnů zde bylo k vidění mnoho zajímavějších vystoupení, ale radost a jistota, nadšení i dojetí, které u starého pána nabývaly na síle píseň od písně, dokázaly lapsy a opomenutí bohatě vynahradit. Většina letošního programu Le Guess Who? byla zaměřená na hraniční hudbu, tradičně bez ohledu na žánry a mantinely, vyznění přehlídky bylo bezmála radikální. Trocha tradičního soulového pozlátka a pižma na závěr pobavila o to víc.

„Jo, dal jsem ho na svůj seznam, velmi mě zajímalo, jak ten koncert bude vypadat, na netu nejsou žádné záznamy. Ale vlastně jsem si nikdy nemyslel, že se vám to povede zařídit.“ Takhle podle PR šéfa festivalu Barryho Spoorena hovořil Shabaka Hutchings o koncertě indického saxofonisty Kadriho Gopalnatha. Když ty dva pak posadili proti sobě ke společnému rozhovoru, vytasila se indická legenda s nečekanou otázkou: „A ty taky na něco hraješ?“ Shabaka Hutchings byl bezpochyby králem letošního ročníku – můžeme se bavit o citlivosti výběru a vkusu, který samozřejmě nemusí každému konvenovat, a nechme stranou dva skvělé koncerty jeho kapel (Sons of Kemet XL nebo The Comet Is Coming), právě on si festival užíval možná ze všech nejvíc. Téměř neustále se pohyboval mezi návštěvníky, většinu času strávil v prvních řadách, a to nejen na koncertech těch, které sám doporučil. Dobře si na něj vzpomene mnoho účastníků moshpitu na koncertě Kojey Radical, sám Hutchings ho totiž pomáhal rozvířit.

Please the Trees hráli v neděli odpoledne v klubu WAS., v báječné společnosti Hot Snakes a Mudhoney. Dva sály klubu jsou umístěny ve vedlejší budovy jakési tovární haly, celý areál bedlivě hlídali sveřepí pánové v oblecích, na kterých bylo jasně vidět, že se jim hlasitá hudba a divní lidi všude okolo příliš nezamlouvají. Trochu se mi ulevilo, ostatně jako vždy, když se v dokonalém, spokojeném a zdravém Holandsku ozve alespoň náznak nervozity, která naruší zdejší atmosféru – nikdo a nic není perfektní, a to je dobře. Klub WAS. potěšil místním organickým speciálem De Leckere a pobavil další, v této zemi nevídanou věcí – v okolí hlavního vstupu viselo hned několik výstražných cedulí s nápisem No bikes! Jako cože? Havelka a spol. měli podle všeho našlapáno, venue je od centra notný kus cesty, a díky nepříliš dobrému spojení v neděli po poledni jsem do klubu přijel přesně ve chvíli, kdy dohráli. Podle davu, který se valil z velkého sálu, a skvělého výsledku u merch stánku, Please the Trees uspěli.

The Comet Is Coming jsem v Utrechtu viděl před několika lety, krátce po vydání debutu Prophecy. Snahy čarujícího Hutchingse a neskutečně výkonného bubeníka, který si říká Betamax Killer, tehdy notně srážel třetí člen sestavy, který svůj elektronický vklad omezil na zoufale obyčejné beaty a raveové plochy, o to víc se věnoval skákání a motivaci publika. Energie je jistě třeba, jenže sama o sobě nestačí. Při pátečním rozhovoru ovšem Hutchings mluvil o novém albu trojice s takovým nadšením, že jejich show prostě nešlo vynechat. A byla by to chyba – Hutchings se, až na drobné chvíle (a výdechy), v podstatě neustále krotí vypjaté freejazové hady, bubeník je na konci zralý na kapačky a elektronickým pasážím se snad musel věnovat někdo úplně jiný, jinak nevím. Mazlivé jazzy groovy, spletitý drum’n’bass, euforické skákací pasáže. Tudy ano. The Comet Is Coming pořád patří mezi ty obyčejnější Hutchingsovy projekty, ale tenhle koncert byl jedním slovem skvělý. Deska vychází v únoru.

Každý konec je smutný, zvláště u tak vydařené akce, jakou byl dvanáctý ročník Le Guess Who?. První tucet máte za sebou, říkám se smíchem Barrymu a on přidává k dobru, jak od někoho včera slyšel, že festival vstupuje do puberty. Okolním tlakům čelí suverénně, a protože se pořadatelé nemohou pouštět do finanční spirály s dalšími akcemi (ano, kapely se přeplácí i v Holandsku), jsou nuceni hledat neustále nové cesty a možnosti. Le Guess Who? není z jiného světa, jde o unikátní kometu, která se pohybuje po neprobádaném a nenapodobitelném orbitu. Naštěstí se zvládá každým rokem vrátit.

Info

Le Guess Who? 2018
8. - 11. 11. 2018 Utrecht, Nizozemí
fb událost

foto: Le Guess Who?

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Progrese a tradice (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.10.2021

Podstatnou změnou byl dominantní syntezátor a také černý humor, který se odrážel v názvech skladeb i groteskní hudbě. Proklatě dobré a nesmírně intenzivní...

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace