Články / Reporty

Hádanky z Utrechtu – Na kometě

Hádanky z Utrechtu – Na kometě

Michal Pařízek | Články / Reporty | 12.11.2018

„Neblázni, já nemůžu pít pivo. Kdybych pil pivo, tak bych musel mít na scéně záchod.“ Sedmdesát šest let a humoru na rozdávání, koncert Swamp Dogga a jeho kapely byl parádní tečkou za dvanáctým ročníkem festivalu, přestože si od pána z první řady nabízené pivo nedal. Během čtyřech dnů zde bylo k vidění mnoho zajímavějších vystoupení, ale radost a jistota, nadšení i dojetí, které u starého pána nabývaly na síle píseň od písně, dokázaly lapsy a opomenutí bohatě vynahradit. Většina letošního programu Le Guess Who? byla zaměřená na hraniční hudbu, tradičně bez ohledu na žánry a mantinely, vyznění přehlídky bylo bezmála radikální. Trocha tradičního soulového pozlátka a pižma na závěr pobavila o to víc.

„Jo, dal jsem ho na svůj seznam, velmi mě zajímalo, jak ten koncert bude vypadat, na netu nejsou žádné záznamy. Ale vlastně jsem si nikdy nemyslel, že se vám to povede zařídit.“ Takhle podle PR šéfa festivalu Barryho Spoorena hovořil Shabaka Hutchings o koncertě indického saxofonisty Kadriho Gopalnatha. Když ty dva pak posadili proti sobě ke společnému rozhovoru, vytasila se indická legenda s nečekanou otázkou: „A ty taky na něco hraješ?“ Shabaka Hutchings byl bezpochyby králem letošního ročníku – můžeme se bavit o citlivosti výběru a vkusu, který samozřejmě nemusí každému konvenovat, a nechme stranou dva skvělé koncerty jeho kapel (Sons of Kemet XL nebo The Comet Is Coming), právě on si festival užíval možná ze všech nejvíc. Téměř neustále se pohyboval mezi návštěvníky, většinu času strávil v prvních řadách, a to nejen na koncertech těch, které sám doporučil. Dobře si na něj vzpomene mnoho účastníků moshpitu na koncertě Kojey Radical, sám Hutchings ho totiž pomáhal rozvířit.

Please the Trees hráli v neděli odpoledne v klubu WAS., v báječné společnosti Hot Snakes a Mudhoney. Dva sály klubu jsou umístěny ve vedlejší budovy jakési tovární haly, celý areál bedlivě hlídali sveřepí pánové v oblecích, na kterých bylo jasně vidět, že se jim hlasitá hudba a divní lidi všude okolo příliš nezamlouvají. Trochu se mi ulevilo, ostatně jako vždy, když se v dokonalém, spokojeném a zdravém Holandsku ozve alespoň náznak nervozity, která naruší zdejší atmosféru – nikdo a nic není perfektní, a to je dobře. Klub WAS. potěšil místním organickým speciálem De Leckere a pobavil další, v této zemi nevídanou věcí – v okolí hlavního vstupu viselo hned několik výstražných cedulí s nápisem No bikes! Jako cože? Havelka a spol. měli podle všeho našlapáno, venue je od centra notný kus cesty, a díky nepříliš dobrému spojení v neděli po poledni jsem do klubu přijel přesně ve chvíli, kdy dohráli. Podle davu, který se valil z velkého sálu, a skvělého výsledku u merch stánku, Please the Trees uspěli.

The Comet Is Coming jsem v Utrechtu viděl před několika lety, krátce po vydání debutu Prophecy. Snahy čarujícího Hutchingse a neskutečně výkonného bubeníka, který si říká Betamax Killer, tehdy notně srážel třetí člen sestavy, který svůj elektronický vklad omezil na zoufale obyčejné beaty a raveové plochy, o to víc se věnoval skákání a motivaci publika. Energie je jistě třeba, jenže sama o sobě nestačí. Při pátečním rozhovoru ovšem Hutchings mluvil o novém albu trojice s takovým nadšením, že jejich show prostě nešlo vynechat. A byla by to chyba – Hutchings se, až na drobné chvíle (a výdechy), v podstatě neustále krotí vypjaté freejazové hady, bubeník je na konci zralý na kapačky a elektronickým pasážím se snad musel věnovat někdo úplně jiný, jinak nevím. Mazlivé jazzy groovy, spletitý drum’n’bass, euforické skákací pasáže. Tudy ano. The Comet Is Coming pořád patří mezi ty obyčejnější Hutchingsovy projekty, ale tenhle koncert byl jedním slovem skvělý. Deska vychází v únoru.

Každý konec je smutný, zvláště u tak vydařené akce, jakou byl dvanáctý ročník Le Guess Who?. První tucet máte za sebou, říkám se smíchem Barrymu a on přidává k dobru, jak od někoho včera slyšel, že festival vstupuje do puberty. Okolním tlakům čelí suverénně, a protože se pořadatelé nemohou pouštět do finanční spirály s dalšími akcemi (ano, kapely se přeplácí i v Holandsku), jsou nuceni hledat neustále nové cesty a možnosti. Le Guess Who? není z jiného světa, jde o unikátní kometu, která se pohybuje po neprobádaném a nenapodobitelném orbitu. Naštěstí se zvládá každým rokem vrátit.

Info

Le Guess Who? 2018
8. - 11. 11. 2018 Utrecht, Nizozemí
fb událost

foto: Le Guess Who?

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Jiří Přivřel 27.07.2021

Houby sice nerostly, ale z lukovského houští s prázdnou nikdo neodešel.

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Pivo a zmrzlina aneb Krákor 2021

Adéla Polka 22.06.2021

Jestli je v celém okolí Brna úmorné vedro, tady je příjemný chládek, a když se člověk odpoledne zaposlouchá do potůčku, který střídmě teče za strany výčepu...

Nikdy to nikomu neřeknu: tandemová instalace v Galerii Průchod

Minka Dočkalová 01.05.2021

Autoři výstavy jsou partnery a v nově připravené výstavě se rozhodli zúročit svou zkušenost se závažnými zdravotními problémy v dětství.

Pouliční umění na krabicích od pizzy (Jan Vykypěl, Galerie Průchod)

Minka Dočkalová 02.04.2021

Součástí výstavy je kolekce pomalovaných obalů od pizzy. Využití odpadního materiálu ilustruje Vykypělův obvyklý způsob práce, jejíž jádro tkví v procesu tvorby.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace