Články / Reporty

Hádanky z Utrechtu – Stay weird!

Hádanky z Utrechtu – Stay weird!

Michal Pařízek | Články / Reporty | 10.11.2018

„Zatím všechno funguje, tak dobrý,” ulevil si Paddy Steer po druhé skladbě a při pohledu na stage se téměř hmatatelné úlevě nešlo ani trochu divit. Sólo bicí kombinované s hračkářstvím a pokoutní laboratoří bláznivého Orfanika, po ruce pájka a gaffa neustále v pohotovosti. „Tomu, co dělám, opravdu neříkám elektronika,“ prozradil o sobě před dvěma lety v rozhovoru pro The Quietus solitér z Manchesteru, a přestože analogových zvuků využívá zejména, je jasně vidět, kolik staré dobré ruční práce se za jeho produkcí (a kostýmy) skrývá. Překvapení? Okouzlení!

Le Guess Who? je, jako každý festival, hlavně o logistice – kterou cestou se vydat, kde být dřív, kam stačí jen nakouknout, o co nepřijít a čeho se vyvarovat. Jedno pochybné rozhodnutí snadno ovlivní celý večer, a to ani nemusíte čekat na japonskou čtveřici Bo Ningen, která se cestou do Utrechtu zasekla na několik hodin v dopravním pekle – jak situaci nazval jejich manažer – u belgických Antwerp. Místo ve tři odpoledne dorazili v devět večer, z domluveného rozhovoru zůstal zatím pouze příslib, ale manažer alespoň komunikuje. Narozdíl od všech, se kterými měl v Utrechtu mluvit kolega Čajčík, ale ten si zde alespoň užívá ty nejlepší koncerty podzimu. O zprávy jako „Jpegmafia okamžitě“ nebo „Bliss Signal epično“ není nouze, zásadní zážitky kamarádů jdou zjevně ruku v ruce s osobním špatným výběrem. Ale všeho do času.

Utrecht je na podzim nádherný, tedy pravděpodobně i jindy, ale to jsem tu nebyl. Letošní listopad je naštěstí celkem přívětivý, tudíž procházky podél kanálů a kličkování v úzkých uličkách jsou vlastně radost. Nejkratší cesta z kostela Janskerk do klubu Ekko vede právě postranními uličkami, kde sice nechybí náruživí cyklisté, alespoň jich tu ale není tolik a nepředhánějí se. Nejdříve spěcháme na King Champions Sound, posléze na Vashti Bunyan, obojí je potřeba vidět, u obojího je po několika skladbách jasné, že zítra si na to nevzpomeneme. Podobně jako na koncert Jessicy Pratt, v duchu se proklínám za to, že jsem nevyrazil na belgické Stuff., kteří hrají na druhé straně města. Maličko ukonejší Kojey Radical, ale taky to nějak není ono – příliš roztříštěné a nesoustředěné, jistě, chtělo by se skandovat, ale zoufale chybí intenzita i napětí.

Možná i tyhle zkušenosti varovaly při prvotním nadšení z Paddyho Steera. Ten člověk musí být z Brna, říkám si po pár minutách. Samozřejmě není, Manchester vládne. Po domácku vyráběné nástroje i kostýmy – staré radiopřijímače, ozvučené motocyklové helmy a změť kabelů, světýlek a nejrůznějších perkusí. Všechno elektrifikované, rozestavěné okolo jednoduché bicí soupravy a ovládané čtyřmi končetinami a zjevně pozoruhodným mozkem osoby, která stejnou měrou připomíná Moondoga, Čaryfuka nebo Ventolina. Proto funk? Elektro lounge? Hlavní je, že je to skvělá zábava a pastva pro všechny smysly, navíc podobně dobře kupodivu funguje i album Bifurcation Arrows Misleading Visual, soundtrack při psaní tohoto textu. Dávají tady něco do kafe, nebo co se to děje?

Z exhibice Paddyho Steera se odejít nedalo, zvláště když začal představovat „kapelu“: „Téhle tyčce říkám klobása, hele, jaký má pěkný zvuk, tohle je zase Leggy, podívejte, jak se mu třesou nohy.“ Jpegmafia měl poté samozřejmě a beznadějně vyprodáno, pár minut na Black Mass fajn, ale solitéra z Manchesteru z hlavy nevytloukly ani exponované basy, ani pohled na kolegu o pár metrů vlevo, který na razantní beaty suverénně aplikoval tradiční air guitar. A Bo Ningen na závěr? Jako cesta do vesmíru – nové věci hodně jiné, hned dvě dubové hlubiny a jednou dokonce něco jako rap (a pozor – v angličtině!). Divné, vtahující a fantastické. Heslo místního The Village Coffee na divoké Voorstraat zní Stay Weird. Zatím dobrý.

Info

Le Guess Who? 2018
8. - 11. 11. 2018
Utrecht, Nizozemí
fb událost

foto: Le Guess Who?

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...

NorthSide 2019: Hiphopová mše s moshpitem

redakce 07.06.2019

Mike Skinner obdaroval diváky v předních řadách nejdříve šampaňským, poté i návštěvou moshpitu. Birminghamský kazatel šířil radost i lásku a navnadil na nabuzený koncert Tame Impala...

Billy, jsi pořád frajer! (The Smashing Pumpkins)

redakce 07.06.2019

Zpívalo se, tleskalo, ve vzduchu trčely mobily a Corgan se konečně začal usmívat. A pak to celé zase spadlo.

Neobyčejný maticový klíč (Tool)

redakce 06.06.2019

Téměř mystická atmosféra vycházela z úplného zákazu pořizování záznamů na mobilní telefony pod hrozbou vyhození z koncertu...