Články / Reporty

Hang drum je zpátky: Portico Quartet

Hang drum je zpátky: Portico Quartet

Martin Pavlovič | Články / Reporty | 15.10.2017

Se členy Portico Quartet jsme se v Praze mohli naposledy setkat v roce 2015, kdy tři ze čtyř původních členů vydali pod názvem Portico album Living Fields (Ninja Tune). Místo typického nujazzového zvuku s charakteristickými hang drumy šlo o temný a silně elektronický pop, v rámci žánru však spíše průměrný a podobné ohlasy provázely i tehdejší vystoupení. S letošní deskou Art in the Age of Automation se do názvu opět vrátilo slovo Quartet a jde také o první nahrávku s novým perkusistou Kierem Vinem. Návrat je to i žánrový, opět následujeme směr nastolený debutem Isla a opět jde o velice povedenou záležitost.

Asi kvůli složitému rozmístění nástrojů a jejich nazvučení se koncert obešel bez supportu, navíc Portico Quartet nastoupili s hodinovým zpožděním. Skladba Endless funguje stejně dobře jako otvírák alba i koncertu a takřka plnou Akropoli okamžitě proměnila v jeden hluboce zasněný, zlehka se pohupující celek. Kromě dalších písní z aktuální desky zaznělo i mnoho starších kousků, třeba i Line (Isla) nebo Ruins (eponymní Portico Quartet). Přestože Kier Vine u jejich zrodu nestál, nebylo na něm během hraní na klávesy a hang drumy znát jakékoliv zaváhání, totéž platilo i pro zbytek kapely. Skvělou práci odváděl zvukař.

fotogalerie z koncertu tady

Stejně jako hudba bylo minimalistické i nasvětlení, které skladbám dodávalo další rozměr. I díky němu se podařilo publikum rozhýbat, což s ohledem na charakter hudby není samozřejmost. Oproti třeba ne nepodobným Hidden Orchestra není živé vystoupení Portico Quartet doplněno žádnými vizuály, nedá se ale říct, že by to bylo potřeba, pozorovat čtveřici při práci je dostatečně potěšující. Někoho mohlo překvapit, že se v popředí nachází bubeník Duncan Bellamy. Ten byl jediný, kdo k publiku občas promluvil, i v tomto ohledu se držel minimalistického pojetí. Dobrý dojem z prostoru i publika byl ale na čtveřici znát, bouřlivý potlesk odměnila tučným přídavkem o čtyřech skladbách, končilo se s desátou policejní.

Portico Quartet nepřinesli ani s novou deskou, ani v rámci doprovodné tour nic revolučního. Pokud pomineme odbočku jménem Living Fields, drží se stále svého a jsou v tom stále skvělí. Ale faktem je, že tento přístup představuje riziko vyčerpání potenciálu.

Info

Portico Quartet (uk)
10. 10. 2017 Palác Akropolis, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

redakce 13.07.2019

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Co dál, co víc? Gleb, Faka, Dream Wife a další.

Pohoda 19, den první a shutdown pro všechny

redakce 12.07.2019

Digitální tíseň, globální oteplování, rasismus, fake news a mnoho dalších současných společenských problémů za růžovou fasádou. Romantika na Pohodě.