Články / Sloupky/Blogy

Hash & Tag: Mount Kimbie (nebo These New Puritans)

Hash & Tag: Mount Kimbie (nebo These New Puritans)

loomerar | Články / Sloupky/Blogy | 06.12.2013

# mount kimbie, these new puritans, post-dubstep

Zatímco na přeoraných britských grimeových polích zuřila před časem válka „dub war“, obdobným militaristickým příměrem provozuje fronta tzv. post-dubstepu spíš sitzkrieg.

I počínající „grime 2.0“ hvězdy jako Visionist nebo Logos s novou deskou Cold Mission si párkrát zastříleli grimeovými gunfingers v soundcloudové vojně a sami pak produkují tracky, které jako by od začátku obsáhly onu soutěživost „clashů“ mezi MC’s, která se v poslední době přesunula mezi producenty.

Grimeové gesto „gunfingers“ a samply zbraní versus dubstepová hrozba „sonických zbraní“ s permanentním zatemněním. Stylové základy, které obrátily naruby a využily k sestavení vlastního soundu dvě britské středostavovské bílé kapely, nedávno hrající v pražské MeetFactory. These New Puritans a Mount Kimbie.

These New Puritans při představení alba Fields of Reeds bohužel vytáhli na bodové světlo, že to, co na průlomové desce Hidden skrývali za grimeovými přešlapy a orchestrální post-eskibeatovou pompou, byla coldplaydizace všeho britského s ostrými hranami. Je koncertování s regulérní rockovou sestavou ruku v ruce se zpěvnějšími vokály pro dnešní velké elektronické/industriální/syntetické projekty stejnou metou, jakým bylo pro metalové celebrity v devadesátkách vykoupení symfonickým orchestrem?

„Není nic krásnějšího, než když se kytarové sólo vynoří z lesa smyčců.“ Robert Kodym

Taktéž ultrabritští Mount Kimbie si první deskou Crooks and Lovers vysloužili okřídlené označení post-dubstep v době, kdy lidi neznalí průvlaků mezi britskými klubovými žánry prohlašovali, že se přece nemůže redefinovat něco, co ještě nebylo pořádně vyčerpáno. Post-dubstep takto znamenal hlavně písničkovější řešení dubstepového napětí a „netanečně“ pomalého tempa. Jiholondýnská dvojka si dvojznačnou nálepku vysloužila za zpřehýbané beaty a nálady jako v časech, kdy Autechre dávali nejvíc na odiv boombap vyčazenost a ve vzduchu dozníval shoegazový delay. Lehce se potom stalo, že se z „inteligentní elektroniky“ stala ta výtahová domněle breakbeatového stylu, což jsme mohli zažít i na ČT24 v jinglech nebo zaslechnout, kromě The xx, dokonce v magacínu Retro při vzpomínkách na chemlonové přezůvky. Pochopitelně se z tého pasti snažili Mount Kimbie uniknout a na desce Cold Spring Fault Less Youth se vydali zpěvnější/kapelovější cestou. Trasa ale jako by vedla z Retra rovnou do Dobrého rána.

Mount Kimbie se nestydí přiznat vliv Steva Reicha. Sáhodlouhé vybrnkávání na basu ovšem neevokuje minimalistické vrstvení, ani nechce tvrdit muziku, a připomíná za podpory efektně jemného nasvícení a nosového vokálu znatelně madchesterskou náladovost (drug-free). Asi jako když Happy Mondays povstali z mrtvých na Colours of Ostrava coby „stále aktuální psychedelická kapela kombinující zdánlivě odlišné elementy“. Hlavní časoprostorové vytržení a rozpor se tehdy odhalili až den poté, když Shaun Ryder konfrontoval artificiální chrup s bikmekem a odnášel si ho do post-sorelového hotelu Imperial. Stejně tak obkročné vybrnkávačky These New Puritans házené do zarostlého placu art rocku spíš evokovaly másrokovou (via Keftes party) bezradnost než sedmdesátkovou opulenci. Tu nepřivolala ani zpěvačka s dechovou sekcí, kteří, ač regulérní součástí kapely, připomněli námezdní vibe Pájky pájk bandu Martina Kumžáka. Multitaskingový spoluhráč Mount Kimbie se s dalšími a dalšími kytarabasabicí songy změnil v otroka-aranžéra, kterému neproplatili přesčas, čímž paradoxně(?) zavdal možnost k nejlepšímu momentu koncertu. Poslední track a přídavek totiž znamenalo vyrovnání a narovnání. Nekompromisní UK Funky vystřídaly Fun & Relax kvazihitovky a basy rezonovaly až v kolejnicích venku. Oslím obloukem k proklamovanému industriálu These New Puritans.

„I think we were always interested in kind of pop melodies, and we had pretty much exhausted every other way of executing those apart from actually singing it.“ Kai Campos, Mount Kimbie

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: Danielle de Picciotto

redakce 15.10.2019

Některé milníky její kariéry nabízíme níže, hlavně ale zveme na koncert, který bude výjimečný také tím, že zde vůbec poprvé vystoupí frontmani pražských Kill the Dandies! coby DJské duo.

Tančení Krakovem aneb Top 5 Unsound 2019

redakce 15.10.2019

Polský festival Unsound, soustředící se na progresivní elektronickou hudbu s nejrůznějšími přesahy, má celosvětové renomé a fanoušci se na něj opravdu sjíždějí z různých koutů planety.

Preview: Alternativa 2019

redakce 14.10.2019

Zkusili jsme z lineupu festivalu Alternativa 2019, kde žánry nehrají roli, prosít pár zajímavých jmen. Tady jsou.

Střevíčky děravé aneb Top 5 Lunchmeat 2019

redakce 07.10.2019

Ohlasy i uvnitř redakce byly různé a ne pouze kladné. Výživné to bylo.

Preview: Unsound 2019

redakce 01.10.2019

Ústředním tématem letošní edice Unsoundu je Solidarita a níže najdete pár mužských jmen, které stojí za pozornost a které povětšinou přijedou s unikátním programem.

Beztížný pocit nezvěstného V centru

redakce 25.09.2019

Ve vlaku zaslechnu, jak jí povídá o třípatrovým domě, ve kterém jeho rodina bydlí. „A to jste si postavili sami?“ „Ne, to jsme zdědili. Původně to patřilo nějakejm Němcům.“

Šejkr #43: „Ale dneska v noci, dneska budu pít šampaňské.“

redakce 19.09.2019

Výstava Roberta Franka Unseen byla jedním z důvodů výletu do Berlína, který se změnil v povinnost, když se minulý týden objevila zpráva, že jeden z nejvlivnějších fotografů zemřel.

Setkání v sadu - 6 is the magic number (Pelhřimovy 2019)

redakce 22.08.2019

Tradiční plkání o post-bratroorffovském antifestivalu. Tentokráte hodně o magii (místa).

Všetky odtiene blata alebo Top 5 ArcTanGent 2019

redakce 21.08.2019

Najkrajšie na kompilácií Top 5 zo siedmeho ročníku festivalu je, že mená sa príliš neopakujú a headlineri sa do výberu dostávajú ojedinele.

RapRadar IV: České předpremiéry

redakce 13.08.2019

Albové předpremiéry na letošním Kempu, hyperaktivní Brockhampton a JAY Z i nezdar Chance the Rappera.