Články

Health - nejhlasitější pop

Health - nejhlasitější pop

Jan Starý | Články | 18.02.2019

Jen málo hudebníků předvedlo v kariéře takový obrat jako Health. Když se před více než deseti lety vynořili na losangeleské scéně kolem DIY klubu The Smell, získali si pozornost osobitým přístupem k noise rocku, žánru, kde se do klišé padá hodně snadno. Ohromnou energií a zábavností hraničící s černým humorem si vysloužili extatické reakce, které byly umocněné kratičkými živými sety. Mezi druhou a třetí deskou ale přišla několikaletá pauza, po které se Health vrátili s bombastickým kvaziindustriálním popem. A v podobném duchu se nese i jejich zbrusu nová deska Vol. 4: Slaves of Fear, která logicky tvořila základ setu – už standardně dlouhého – v MeetFactory.

Začátek koncertu byl jako výbuch. Hlasitá kytara, úderné bicí, ohromné nasazení a především jednoduchoučké, pekelně chytlavé melodie nenechaly přemýšlet, jen se kývat do rytmu. Popové struktury Health byly tak čisté, tak záměrně a vědomě prvoplánové, že se vyznění přehoupávalo do konceptuální parodie. Přehnané bylo prostě všechno: zpěvákův androgynní projev, hlukové štěky kytary, headbang baskytaristy, který by si nezadal s Cannibal Corpse. Naprosto dávalo smysl, že se Health poslední dobou píší zásadně v kapitálkách a že na aktuálním albu takhle upravili všechny názvy skladeb.

fotogalerie z koncertu tady

Jinak než daleko za hranou by totiž koncert ani fungovat nemohl. Velká část setu, respektive tracky z poslední nahrávky, totiž kytarově stála na principech tupoučkého siláckého EBMka z devadesátek. Rovné „tucky“ ale měly oproti machistickému kontextu, ve kterém byly dříve využívány, o mnoho větší lehkost. Byla to zábava, a přece s nejednoznačnými a zásadními přesahy. Health fungovali jako dokonalé ztělesnění konceptu „ubavit se k smrti“. V setu zněly fráze jako „jsi sám“, „umrtvi se“ nebo „jsme otroci strachu“ a podobné pesimistické nebo rovnou nihilistické slogany. Ale zněly v kontextu hédonistické, konzumní hudby. Nekonečné kokainové večírky, které některé klipy Health evokují, slouží jako symbol prázdnoty, ale také vypadají jako velká, náležitě sebedestruktivní legrace. Health byli hysteričtí, umělí, prázdní a nehorázně zábavní.

Zvláštní, ale funkční kontrapunkt dal večeru první vystupující, producent/ka Born in Flamez. Anonymní berlínský projekt, který hrál opakovaně také v rámci tamního festivalu CTM, odstartoval večer temnou bass music, jejíž introvertnost byla pravým opakem Health, ale která jako by také zkoumala stinné stránky současného městského života, byť z jiné (queer) perspektivy. Stažené, kompaktní, nečekaně silné tracky.

Info

Health (us) + Born in Flamez (??)
15. 2. 2019 MeetFactory, Praha

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Art Side of the Moon (na doma): Kreativní tenzi ani virus neochromí (II.)

Petra Juráčková 02.04.2020

Posledně jsem představila některé zahraniční galerie a muzea, které umožňují virtuální náhled do svých sbírek či expozičních prostorů. A tady pár tipů na domácí nabídku.

Šejkr na doma: Sami v kině

Michal Pařízek 01.04.2020

Já jsem trochu asociál, takže zatím dobrý,“ píše mi kamarádka a rozhodně není sama. Čím dál častěji mě ale napadá, co tohle sociální vytržení s lidmi udělá...

Anime na doma: Čarodějka Kiki, sousedé Jamadovi i tanuki

Karel Veselý 01.04.2020

Nejvyšší level zasvěcení je zhlédnutí všech krátkometrážních filmů promítaných exkluzivně v Muzeu Ghibli v tokijské čtvrti Mitaka.

Šejkr na doma: Nepříjemný doušek?

Michal Pařízek 31.03.2020

Dubnové číslo v tiskárně, co dále? Teaser na květnové číslo, pan Metnar i Bitches Brew.

ex-presso: Bára Votavová

waghiss666 31.03.2020

Káva je droga. But fuck you. Nějak v tom pozdním kapitalismu přežít musíme. Dokud se neukáže, jak strašně je to celý neekologický, říká Bára Votavová. Co pije, čte, co dělá?

Na doma: Krása v opakování

Aneta Kohoutová 31.03.2020

Na internetu probíhá hluboká těžba lidského potenciálu, ale mně se zrovna chce prostě jenom být.

Moon Crew #6: Lukáš Grygar

redakce 30.03.2020

Další díl Moon Crew je tady. Hudebník, publicista a moderátor Lukáš Grygar vypráví o začátcích Full Moonu a svých nesčetných aktivitách.

Šejkr #60: "My long view’s blurry by snow, streaming cast and tones..."

Michal Pařízek 30.03.2020

Dneska jen pár slov, o to více písniček. Taky jste si všimli, že hudbu posloucháme jinak, když je člověk o samotě?

Videohry na doma: Opakovaním k dokonalosti

Jonáš Sudakov 30.03.2020

Keď počúvam ľudí po tridsiatke s leskom v očiach opisovať, ako sa im pohyb pretáčania kaziet ceruzkou vryl do svalovej pamäte, môžem iba zaplakať.

Šejkr na doma: „Všechnu moc imaginaci.“

Michal Pařízek 29.03.2020

Víkendový volnější režim neznamená, že si ničeho nevšímáme. Zvlášť příkladů od těch, které bychom měli následovat.