Články

Health - nejhlasitější pop

Health - nejhlasitější pop

Jan Starý | Články | 18.02.2019

Jen málo hudebníků předvedlo v kariéře takový obrat jako Health. Když se před více než deseti lety vynořili na losangeleské scéně kolem DIY klubu The Smell, získali si pozornost osobitým přístupem k noise rocku, žánru, kde se do klišé padá hodně snadno. Ohromnou energií a zábavností hraničící s černým humorem si vysloužili extatické reakce, které byly umocněné kratičkými živými sety. Mezi druhou a třetí deskou ale přišla několikaletá pauza, po které se Health vrátili s bombastickým kvaziindustriálním popem. A v podobném duchu se nese i jejich zbrusu nová deska Vol. 4: Slaves of Fear, která logicky tvořila základ setu – už standardně dlouhého – v MeetFactory.

Začátek koncertu byl jako výbuch. Hlasitá kytara, úderné bicí, ohromné nasazení a především jednoduchoučké, pekelně chytlavé melodie nenechaly přemýšlet, jen se kývat do rytmu. Popové struktury Health byly tak čisté, tak záměrně a vědomě prvoplánové, že se vyznění přehoupávalo do konceptuální parodie. Přehnané bylo prostě všechno: zpěvákův androgynní projev, hlukové štěky kytary, headbang baskytaristy, který by si nezadal s Cannibal Corpse. Naprosto dávalo smysl, že se Health poslední dobou píší zásadně v kapitálkách a že na aktuálním albu takhle upravili všechny názvy skladeb.

fotogalerie z koncertu tady

Jinak než daleko za hranou by totiž koncert ani fungovat nemohl. Velká část setu, respektive tracky z poslední nahrávky, totiž kytarově stála na principech tupoučkého siláckého EBMka z devadesátek. Rovné „tucky“ ale měly oproti machistickému kontextu, ve kterém byly dříve využívány, o mnoho větší lehkost. Byla to zábava, a přece s nejednoznačnými a zásadními přesahy. Health fungovali jako dokonalé ztělesnění konceptu „ubavit se k smrti“. V setu zněly fráze jako „jsi sám“, „umrtvi se“ nebo „jsme otroci strachu“ a podobné pesimistické nebo rovnou nihilistické slogany. Ale zněly v kontextu hédonistické, konzumní hudby. Nekonečné kokainové večírky, které některé klipy Health evokují, slouží jako symbol prázdnoty, ale také vypadají jako velká, náležitě sebedestruktivní legrace. Health byli hysteričtí, umělí, prázdní a nehorázně zábavní.

Zvláštní, ale funkční kontrapunkt dal večeru první vystupující, producent/ka Born in Flamez. Anonymní berlínský projekt, který hrál opakovaně také v rámci tamního festivalu CTM, odstartoval večer temnou bass music, jejíž introvertnost byla pravým opakem Health, ale která jako by také zkoumala stinné stránky současného městského života, byť z jiné (queer) perspektivy. Stažené, kompaktní, nečekaně silné tracky.

Info

Health (us) + Born in Flamez (??)
15. 2. 2019 MeetFactory, Praha

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zdeňka Morávková (V centru | Im Zentrum): Centrum je tam, kde si ho uděláš

redakce 18.09.2019

Jesenický umělecký festival svou dramaturgií poukazuje na česko-německou spolupráci, která v regionu po léta přirozeně probíhala. Rozhovor.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Radim Zbránek (Story): Jen vnímat, nechat mobil v kapse

redakce 16.09.2019

Večírku s názvem Story se po několik let dařilo odvážným propojením dvou zdánlivě neslučitelných světů vyvolat atmosféru, jakou široko daleko zažil málokdo... Rozhovor.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Wrekmeister Harmonies: Všetko má expiráciu, krása aj utrpenie

redakce 15.09.2019

Predo mnou zrazu sedeli dve vyrovnané a veľmi príjemné bytosti, hovoril najmä JR. A pokojným hlasom ma dôkladne vyškolil o kráse a šťastí, ktoré je všade okolo nás.

10 + 1 = Roberts Vanags (Carnival Youth)

redakce 14.09.2019

„Když lidi přestanou poslouchat smutnou hudbu, bude zle, protože to znamená, že se něčemu brání. Poznání něčeho hlubšího. Vypnou se.“ Zkusme to nedopustit!

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...