Články / Rozhovory

Health: Přečíst si newsfeed pětsetkrát za den je k ničemu

Health: Přečíst si newsfeed pětsetkrát za den je k ničemu

David Čajčík | Články / Rozhovory | 13.02.2019

Jake Duzsik was last seen December 18th in Highland Park.
Brown hair. Blue eyes. 5‘8“ 140 lbs.
IF YOU HAVE INFORMATION PLEASE CALL
(213) 259-3841

V klipu Strange Days k zatím poslednímu zveřejněnému singlu z nové desky Health s názvem Vol. 4 :: Slaves of Fear rozehrává kapela kriminální příběh s obětí i vrahem uvnitř kapely. Realisticky působící video je jen z řady temných anekdot či glos, které americká kapela původem z noiserockové scény vypouští už deset let do éteru. Od pokerového stolu v LA to s kámoši z poprockové partičky The Neighbourhood dotáhli až do pražského Fora Karlín. A ačkoliv jejich basy pravděpodobně odpálily pár citlivějších fanynek čekajících v předních řadách na headlinera někam k Florenci, sklidili nečekaný aplaus. Už v pátek si ho jistě zopakují v MeetFactory, nepochopitelnému hodnocení 3,4 na Pitchforku navzdory. Část rozhovoru s frontmanem Jake Duzsikem a basákem Johnem Famigliettim z cesty do Karlína jako návnada do světa radikálního industriálního popu, ve kterém Health nemají konkurenci.

Včera jste v doprovodu klipu k Strange Days vydali i hru na principu chatbotu na facebookovém Messengeru. To není úplně obvyklé.
Jake: Abych řekl pravdu, té hře úplně nerozumím, vyrobil ji pro nás label. Už dřív jsme v klipu k New Coke z předchozí desky použili Johnovo pravé číslo. A když jsme ho teď použili znovu v klipu k Strange Days, tak ho někdo dal do Reddit vlákna věnujícího se rozšířené realitě. A spoustu lidí začalo Johnovi volat, aniž by tušili, kdo to je. Label se toho nějak chytil a udělal s tím číslem ještě plakáty.

John: Nevím, jestli je to celé zas tak dobrý nápad… Moje rodina si to rozhodně nemyslí.

Jake: Co když se budeš procházet po LA, někdo tě vytrackuje, omráčí taserem a probudíš se spoutanej v dodávce?

Trochu mi to připomíná guerillovou kampaň, kterou dělali Nine Inch Nails pro desku Year Zero.
Jake: Jo, to bylo hodně cool.

John: Já ti nevím, všichni jsou z toho v šoku, ale upřímně – nejsou právě o tomhle klipy? Že je to celý nějaká hra? Mimochodem, v návaznosti na ten klip už vznikl hashtag #freeBJMiller (BJ Miller je bubeník Health, pozn. autora). Tak to asi funguje.

Všechny vaše desky jsou hudebně dost rozdílné. Jak byste popsali pozici Slaves of Fear v kontextu vaší diskografie?
Jake: Je ze všech nejblíže k hard rocku. Asi nejtemnější, nejtvrdší deska zatím. Co se týče intenzity, tak je srovnatelná s naším debutem, ale ten byl ujetější, noisový, ne tolik písničkový. Mezi Death Magic a Slaves of Fear sice cítíš nějakou spojitost, ale jsou tam nové prvky, je míň popová, víc industriální.

Temnota, potažmo tvrdost, vychází z témat, kterým se na desce věnuješ, nebo je to spíš obráceně?
Jake: Co se týče textů, jsou tematicky podobné těm na Death Magic. Na našich prvních dvou deskách jsi nemohl moc rozumět, co zpívám. Jsem pyšný na nějaké tehdejší texty, ale prostě je neslyšíš. Teď bych měl vymyslet něco nového, o čem zpívat, protože už všechno slyšíš zřetelně. Přijde mi, že stále zpívám o to podobném: o existenciálním strachu, výhrůžkách, smrti a nesmyslnosti. O tom, jak to celé zprocesovat. Což je v souladu s tím, jaká je moje životní filosofie. Ale to nemůžu dělat donekonečna. Asi bych měl začít psát love songy… nebo songy o rozchodech.

K titulnímu tracku Slaves of Fear – má název a téma co dělat se současnou společností, která miluje sledování černých kronik?
Jake: Nepíšeme politické písničky ve smyslu Rage Against the Machine. Ale samozřejmě reflektujeme to, co se děje okolo nás. A v tomto ohledu je temná deska ta správná deska pro dnešní dny. Neustále jen hledíme do mobilů, refrešujeme stránky a news feedy… a připadá nám, že svět je na tom nejhůř, co kdy byl. Ale to jen proto, že jsme zahlceni informačním smogem. A příliš mnoho rozhodnutí v životě děláme ze strachu.

V roce 1985 nás Live Aid upozorňoval na něco špatného, co se děje na vzdáleném konci světa, dnes můžeme vědět o každé katastrofě během jedné minuty. Neměla by nás od nich hudba spíš odpoutávat?
Jake: Měl by ses vždycky snažit najít v životě rovnováhu. Takovou, kdy máš zdravý vztah ke zpravodajství a nenecháš se jím pohltit. Musíš si uvědomit, že s některými věcmi nic neuděláš, maximálně ti můžou přivodit neurotický, závislácký tik. Projíždět vlastní newsfeed pětsetkrát za den je k ničemu.

John: Donald Trump toho hodně využívá, myslím, že by sociální sítě přesně takhle vymyslel, kdyby mohl. Pomáhá mu to tvořit chaos, pomocí kterého se drží u moci. Každý den zveřejní nějaký debilní tweet, už to nikdo ani nemá šanci sledovat.

Jake: Ještě než byl zvolen, tak se v levicových, intelektuálních kruzích diskutovalo o tom, že dřív by stačil jeden jeho skandál a byl by konec. Ale tím, že jich vytváří tolik. Každý den jinou píčovinu, že už nad tím všichni jenom mávnou rukou. Jeho voličům je to už úplně jedno.

Info

Health (us)
15. 2. 2019 20:30
MeetFactory, Praha
fb událost

foto (c) Libor Galia

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pořadatelská: Vojtěch Marek (Světozor)

redakce 19.05.2019

Kino Světozor slaví patnáct let, pročež jsme položili pár pořadatelských dotazů produkčnímu Vojtěchu Markovi.

Robin Wattie (Big Brave): Mám strach z hodně věcí

redakce 18.05.2019

Zjistila jsem, že být ženou v téhle branži, a o to víc v její tvrdší odnoži, není jednoduché, dokáže to člověka izolovat od ostatních, říká Robin Wattie z Big Brave.

Petr Kalousek (Meeting Brno): Před všemi totalitními režimy je třeba stále dokola varovat

redakce 16.05.2019

Trochu jiný festival? Meeting Brno sestává z diskusních fór s inspirativními hosty a množství uměleckých vystoupení, která rozvíjejí hlavní festivalové téma. Rozhovor.

Pořadatelská: Roman Dorňák (Artu Kus)

redakce 14.05.2019

Roman a Tereza Dorňákovi s týmem nadšenců již rok spravují, provozují a oživují legendární areál na Bojišti v Trutnově.

Save the Emotion: To je vždycky dilema

redakce 13.05.2019

Česká indierocková kapela v čele s americkým frontmanem. Save the Emotion právě vyhráli Objev United Islands. Rozhovor.

Vstupní prohlídka: Lebanon

redakce 12.05.2019

Nevyzpytatelní. Synonymum pro olomouckou čtveřici Lebanon, která zároveň stojí za kolektivem 8848. Co na sebe prozradili?

Romain Tardy: Digitalita je samozřejmá, jen jí dát smysl

redakce 09.05.2019

S jeho tvorbou jsme se mohli setkat na festivalech Signal a Lunchmeat. Nyní ho oslovili kurátoři Pražského Quadriennale. Co tam bude dělat?

Douška vydavatelská: Happy Mutant

redakce 08.05.2019

Kytary a emoce? I tak se to dá ve zkratce říct, ostatně dlouhá slova nehledají ani pro přiblížení vlastních aktivit. Tuhle partu sledujte.

Vstupní prohlídka: Chief Bromden

redakce 06.05.2019

"Znělo to, jakoby se vrátili The Mars Volta!" zaznělo od vstupu jednoho z koncertů kapely pojmenované obrovským indiánem z léčebny. Chief Bromden, třetí finalista 1band2play.

Buď promo: Petr Osoba (Soulkostel)

redakce 05.05.2019

Vernéřovický Soulkostel si již dávno našel své místo na hudební i promotérské mapě. Jaká je jeho historie i budoucnost?