Články / Reporty

Hey Man, I Want to Have a Fight with You…

Hey Man, I Want to Have a Fight with You…

Lukáš Pokorný | Články / Reporty | 24.05.2013

Dva odlišné světy: poprvé jsem Shellac slyšel naživo na festivalu Primavera. Několik tisíc lidí, kotel jako kráva a bombastický zvuk. V Praze vyměnili Shellac gigantické pódium za komorní Divadlo Dobeška a Albini si doma zapomněl brýle. Jinak nechybělo vůbec nic.

Nemusel jsem se nikam probojovávat – ještě v okamžiku, kdy si Steve Albini v montérkách chystal svou omlácenou Travis Bean a vypadalo to, že si spolu s lenonkama doma zapomněl i obligátní „pásák“, bylo před pódiem krásně prázdno. Čas na pivo, pořádnou inspekci aparatury a výměnu názorů na trojčlenku, která razí radikálně „vlastní“ cestu. Koncert, který by z podstaty ani žádný report neměl mít, tak začal už minuty před hudební produkcí. Sprostým okouněním.

To brzy přešlo v něco daleko intenzivnějšího: pásmo Shellac, které otevřela skladba Dude, Incredible, prokládal basák a mluvčí kapely v jednom intenzivním kontaktem s publikem. Pravidelná a patřičně zironizovaná sekce Q&A tak přinášela jak nové informace o desce (zmastrovat a co nejdřív vydat – nejpozději do roka a do dne), tak taky glosy ze života Shellac. Bob v souvislosti s novou skladbou, nebo spíš meditací Steva o vývoji letecké přepravy, prozradil, že v letadle hrozně rád čumí z okna. Publikum dostalo nažrat a Shellac zůstali celí.

Zdálo se mi, že setlist, který si Todd umístil vedle pravé nohy, se měnil podle jeho momentální nálady a dle konzultací s Albinim… a vůbec to nevadilo. Vedle dvou nových věcí z připravované desky totiž nechyběla shellacovská klasika: The End of Radio, Squirrel Song, You Came in Me nebo poslední Watch Song. Ten vyvolal první a poslední stage dive holky, co se pak nebála v moshpitu poskakovat úplně bosá. My ostatní, kterým se do ostnatých Albiniho riffů houpala pouze hlava, jsme stáli uklizení pěkně bokem. V tomhle kontaktu a volnosti bylo kouzlo minimalistického provedení koncertu Shellac – člověk si při pokecu se Shellacama po koncertě připadal trošku jako nevěřící Tomáš… jen si místo krve na prstech mohl odnést pocit, že „tenhle sobotní večer byl kurva to nejlepší za posledního půl roku“.

Info

Shellac (usa)
18. 5. 2013, Divadlo Dobeška, Praha

foto © Kryštof Havlice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...