Vadim Petrov | Články / Reporty | 19.12.2016
Prokletí adventu – přátelská nálada, vánoční večírky, tři na každé úterý a sedm na každý pátek, kdy, kam? Dáme pivo v osm tady, žbambéro v deset támdle a ve dvě snad už budem tančit. „Tady je na šatně úplná apokalypsa, jedem pozdě,“ radši zamlčím burrito na Pštrossu, „tak to si tady zopakujete“. Jsme amatéři, chodit kolem půlnoci do klubu, s kabáty v rukou stihnem pivo. Vyprodané Roxy? Při tanci dole rameno na rameni, ale prázdný stolek na sbalení se vždycky najde.
Dimension očividně čekal pouze na nás, set začíná se znatelným zpožděním. Tenhle frajer v černé košili hraje kombinaci mainstreamového dnb a nečekaných zlámaných vypalovaček. Dohromady je lepí hipstrdramy – mám na mysli experimentátory, jako je Rockwell nebo 1991, do žádného subžánru nespadají, zní divně a já je mám moc rád. Ke konci se trochu nudíme, osvědčený recept se příliš opakuje, čekáme na vysněné nemocniční afro.
„Bude hrát remix Adele?“ „A bude hrát to, co zní jako Cry Me a River?“ „Všechno bude!“ High Contrast otevírá svoji poslední peckou Remind Me, jinak je ale první čast setu celkem standardní liquid. Pak sklouzne do temnějších vod, soulové vokály nechá na břehu a páčidlem rozbíjí vodníkovy hrnečky. Chrr chrr kchchch, vrčí techstepy, Lincoln tu nehraje poprvé a ví, že české publikum se s tím nemaže, i v liquidovém setu je potřeba trocha skřípání. Závěrem setu cukruje vlastními hitovkami Roxy jak bábovku, ukápla by nejedna slza nebýt tance o život – na slzy není zbytí.
Následuje Trimer, kterého jsem ani neviděl na plakátu, a atmosféru trochu zpacká. „Hlavně sypat aspoň na 185, pak je jedno, co hraješ,“ takový z něj mám pocit. Meh. High Contrasta si ale zkazit nenecháme, ranní chillout, procházka se samozou a lahváčem.
High Contrast, Dimension
16. 12. 2016 Roxy, Praha
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.