Články / Rozhovory

Hissing Fauna vs. Bugmen, part II.

Hissing Fauna vs. Bugmen, part II.

redakce | Články / Rozhovory | 30.12.2014

„Ktorý vizuálný prvok vás ako kapely spája?“ zeptala se nás fotografka Míša a místo odpovědi se jí vrátilo osm bezradnejch a vyděšenejch pohledů. Ukázalo se totiž, že Bugmen a Hissing Faunu kromě letitýho přátelství, množství koncertů a split kazety pojí taky absence jakýhokoliv vizuálna. Dvojrozhovor mezi našima kapelama toho ale odhalil víc. Třeba to, jak odlišně lze vidět fáze vlastní kapely, co poslouchají rodiče kapely Bugmen anebo jaké procento vyrovnávání se s jevištní trémou má na starosti alkohol. A mnohé jiné. Druhou polovinu koncertu, tedy rozhovoru, v obráceném gardu, čtěte tady.

HISSING FAUNA: Bugmen jsou pro mě Marty, Štěpán, Hynek a Dája. Ale vím, že před tím existovali dost dlouho jakýsi proto-Bugmen.
MÁRTY: Šlo o mojí první kapelu a vznikli jsme vlastně přes inzerát, když jsme se dali dohromady s Michalem. Kde bydlí, to nevím dodneška, a dlouho jsem neznal ani jeho křestní jméno. Divoká lo-fi produkce prvních nahrávek jsou hlavně jeho dílo. Oba jsme tehdy poslouchali Nirvanu, ale nebylo to moc znát. Honza vulgo Ital, kterej dneska rapuje pod jménem Ital Kazatel, nás jistil nevypočitatelnou rytmikou za bicíma. První basák byl Adam, můj tehdejší spolužák, kterej se do toho všeho snažil protlačit trochu funky. Pozdějc ho nahradil Hynkův kamarád Šaman. Ten pak udělal kariéru jako kytarista Lakmé a Remek.

DAREMES: Asi před deseti lety jsem měl možnost zkoušet s Bugmen na basu, když se jim cukal funky basák. Kluci hráli tak sofistikovanou muziku, že jsem nebyl schopnej rozkódovat, kde je první doba, přestože mě povzbuzoval ten basák a učil mě různý funky triky. Ale stejně se mi Bugmen na koncertu líbili. A možná ještě víc jsem fandil Mártymu, když hrál sólově jako Bone Machine.

ŠTĚPÁN: Já se k Bugmen dostal náhodou. Původně Márty oslovil švédskýho písničkáře Karljohana von Skooga, ale to nakonec nevyšlo. Kdyby tenkrát souhlasil, mohlo to bejt funky až do dneška.

HYNEK: Já do kapely přišel v momentě takovýho hledání, co vlastně a kdo vlastně. Nakonec se to ustálilo v současný sestavě a přijde mi, že až tehdy to začalo pozvolna fungovat.

HISSING FAUNA: Když přemýšlím o vývoji současných Bugmen, zdá se mi, že existovali tři různý období a teď možná začíná čtvrtý.
HYNEK: Pro mě čtvrtý, to jsi odhadl. Ale možná tam bude ještě minimálně jedno, než jsem do kapely přišel.

MÁRTY: Velkej předěl byl, když jsem se začal trefovat do rytmu a přestaly mi neustále praskat struny. Kluci ze současný sestavy tohle ještě pamatujou a potvrdí, že to bylo peklo. Co se repertoáru týče, před časem jsem Karpišovi z Obelisk of Light naši hudební evoluci vysvětloval a on mi pak skepticky povídá: „Hele, ale já mám pocit, že hrajete pořád to samý.“ Takže tak.

ŠTĚPÁN: Dost zásadní předěl probíhá zrovna teď, nový věci, na kterejch pracujeme jsou hodně jiný, než stávající repertoár. A nebo taky ne, člověk má kolikrát nějakej pocit, a posluchač to vnímá úplně jinak - jak kdysi někdo řekl: Publikum ho vnímá střízlivýma očima.

HISSING FAUNA: Líbí se mi, jak kapely dokážou dělat muziku, která drží pohromadě, i když jednotlivý lidi poslouchají dost odlišný věci. Existuje hudba, na které se shodnete naprosto všichni? Potkáváte se na koncertech?
MÁRTY: Velkej úspěch je už to, že se všichni potkáváme na NAŠICH koncertech, to dřív nebylo úplně samozřejmý. Všichni se shodneme na This Aint Vegas a pozdější inkarnaci Coal Train. A taky asi na Pavement, i když na koncertě jsem se tehdy potkal jen se Štěpánem. Z domácí scény je to ta vaše kapela a Planety. Obecně se ale nestává moc často, abysme si všichni čtyři zamilovali jednu kapelu.

ŠTĚPÁN: Jestli se nepletu, The Presidents of the United States of America, překvapivě.

DAREMES: Asi by se dost těžko hledalo něco, čemu nějak výrazně fandíme všichni čtyři. Dřív jsme s Mártym hodně poslouchali různé shoegazery a podobné věci.

HYNEK: Spíš než hudebně si rozumíme jako lidi, většinou si na zkouškách užijeme spoustu legrace. Bohužel náš humor občas nechápe ani Fauna.

HISSING FAUNA: V kapelách existují různý procesy, jak se vyrovnat se skutečností, že musíte hrát a zpívat před lidma. Pro mě jsou to třeba z 80 % hloupý vtipy a z 20 % pivo. Jak se s tím vyrovnáváte vy?
DAREMES: U mě je to z 90 % pivo a z 90 % blbý vtipy. Jako mladší jsem s tim neměl moc problém, ale poslední dobou jsem na konci koncertu víc zpocenej než bubeník. A to se ani nepohnu.

MÁRTY: Já nakonec došel k tomu, že nejlepší je nemluvit skoro vůbec. Ale co se týče vtipů, velkej potenciál máme v Hynkovi. Na zkouškách je to úplnej Menšík dadaismu, na koncertech ale zatím mlčí jak zařezanej.

HYNEK: Hraní před lidma je pro mě docela problém. Mám trému a není to lehký. Záleží na místě a atmosféře, někdy je to super, jindy ne.

ŠTĚPÁN: Pivo.

HISSING FAUNA: Změnilo se to během let? Mám pocit, že i když při hraní působíte pořád spíš plaše, tak jste nabyli určitý sebedůvěry a klidu. Písničky už nekončí po pár taktech v panice a podobně. Myslím, že tam před jistou dobou byl předěl, a cítím něco podobnýho i u Fauny.
MÁRTY: U Fauny mám pocit, že tohle období trapasů nebylo. Od začátku to bylo dobrý a pak se to ještě zlepšilo. Nám se ale stávaly na koncertech jinak šílený situace, kdy jsme najednou vůbec nevěděli, jak dál. Teď jsme vyrovnanější a hrajeme líp, ale pořád nejsme žádný Stromboli. Nebo Hissing Fauna.

HYNEK: Já jsem možná ještě plašší než na začátku. Jako kapela o písničkách víc přemýšlíme, dřív to bylo takový náhodný.

ŠTĚPÁN: Jinak dost pomohlo, že Márty, když se stane nějakej kiks, už nezačne mávat rukama, ale hraje dál. To je zásadní.

HISSING FAUNA: Kdy vaši rodiče poprvé uslyšeli Bugmen a co tomu říkali?
ŠTĚPÁN: Abych citoval: "Mám z toho takový smíšený pocity."

DAREMES: Babička tomu fandí. Jednou dorazila i na koncert, když jsme hráli v Budějicích, a šla se zeptat na podium Mártyho, jestli není náhodou Hynek. Děda stál vzadu a dost se styděl. Boží.

MÁRTY: Moje máma poslouchá Butthole Surfers, to je pak těžký šokovat. Nevím, co si o tom myslela v prvopočátku, ale má doma Safari Lemonade a to se jí prej líbí. Tu naší společnou kazetu ale ještě neslyšela a na koncertě nikdy nebyla. To bych byl dost nervózní.

HYNEK: Moji rodiče Bugmen neslyšeli. Možná bych jim to měl pustit. Asi by na to nic neříkali.

HISSING FAUNA: Vím, že plánování nahrávání, je něco, co funguje bez záruky. Ale jaký jsou vaše plány?
DAREMES: Plánujeme si teď dělat desku sami, případně s pomocí mixmastra Stejkyho. Chceme, aby se to líbilo hlavně nám a trochu Fauně.

MÁRTY: Už nahráváme. Děláme to ve zkušebně, odbornou stránku věci má na starosti Daremes. Původní záměr byl udělat si pracovní demo před nahráváním ve studiu, teď si trochu pohráváme s myšlenkou, že by tak mohla vzniknout i finální verze. Z novýho materiálu bysme rádi sestavili naše první album. Rád bych, aby to bylo trochu míň heavy. A písničky by se měly lišit, aby u toho lidi neusnuli.

ŠTĚPÁN: ... aby to bylo pěkný a dlouhý.

HYNEK: Když se to bude líbit Fauně, dobrý.

HISSING FAUNA: Nejoblíbenější film z devadesátejch let?
ŠTĚPÁN: Mám v oblibě český devadesátky a nekriticky zbožňuju Akumulátor 1. Hodně uznávám rolák Filipa Renče v Jízdě a mám slabost pro německej film Manta Manta, na ten se všichni podívejte.

DAREMES: Asi něco se Švajcíkem. Třeba Total Recall. V devadesátkách pro mě byly zásadní spíš Akta-X.

HYNEK: Mám rád filmy s číslem. Takže 12 Monkeys nebo Se7en. Ale je fakt, že jsou i docela dobrý filmy bez čísla, třeba Fisher King.

MÁRTY: Rád bych řekl něco míň profláklýho než Big Lebowski. Ale nebyla by to pravda.

Info

text © Kuba / Hissing Fauna
foto © kurabeznohy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zach Choy (Crack Cloud): Spojuje nás to, že jsme odpadlíci

David Čajčík 16.05.2022

Jako pozvánku na květnový koncert postpunkových Crack Cloud odemykáme rozhovor, který vyšel ve Full Moonu #113.

Ťukání do termosky a jiné výpravy do zvukové reality (Viera Marinová)

Viktor Palák 12.05.2022

Viera Marinová je zvuková designérka, která stojí mimo jiné za ceněným krátkým filmem Milý tati.

Poly (Insania): Tenkrát po tom byl hlad

Adéla Polka 09.05.2022

Falešný kněz Poly si ve svých obsáhlých kázáních rád rejpne a nechá být. Ať si každý přebere sám. Rozhovor.

Jan Bartoš (Prague Music Performance): Osvobození koncertního formátu mám v hlavě několik let

Jarmo Diehl 05.05.2022

Přední český klavírista, nebo přední český umělecký ředitel, v obou případech přesahující hranice naší země? Jan Bartoš je obé. Rozhovor k festivalu, jehož program budí respekt.

Alona Dmukhovska (Music Export Ukraine): Píšeme příběh lidstva

Anna Mašátová 02.05.2022

S Alonou a jejími kolegyněmi jsme se potkávaly během konferencí a festivalů v zahraničí, v loňském roce navázaly hlubší spolupráci, která vyústila v česko-ukrajinský workshop...

Léonce: Zabalené osobní prožitky a emoce

Adéla Polka 29.04.2022

Letošní festival francouzské kultury Bonjour Brno bude první květnový týden hostit mladého písničkáře, vystupujícího pod jménem Léonce. Rozhovor.

Ätna: Snadno se začneme nudit

Michaela Šedinová 28.04.2022

Na moje plačky, že celý den prší, mi s úsměvem odpovídají, že deštivé dny jsou fajn, protože lidi jdou o to radši na koncert. Rozhovor, koncert za pár dní.

Sanjin Nesimi, Jonáš Verešpej (Ankali): Věříme, že to má vyšší smysl

Jarmo Diehl 07.04.2022

Pražský klub Ankali příští týden zahajuje mezinárodní projekt Gravity Network, který nabídne pozoruhodný lineup nabízející nejen elektronické producenta, ale i diskuze na aktuální témata.

Josef Sedloň (Spectaculare): Dotknout se všech smyslů

Jarmo Diehl 31.03.2022

DJ, producent a promotér Josef Sedloň nejen o dramaturgii Spectaculare, ale i o inspiracích, devadesátkách a dalších láskách. Rozhovor.

Jan Fic (Red Bird Festival): Přispět i kapkou do moře má smysl

Michal Pařízek 29.03.2022

Kolektiv okolo Red Bird Instruments se rozhodl pomoci obětem války na Ukrajině a ve spolupráci s pražskou MeetFactory chystá charitativní akci. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace