Články / Reporty

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl | Články / Reporty | 24.02.2020

Ho99o9 jdou vlastní cestou a příliš je netrápí žánrové zařazení. V jejich tvorbě se objevují prvky hip hopu, punku, industrialu i hardcore a všechno je vyhnáno do krajnosti, zvuk je tvrdý a agresivní. Stejně jako umělci, představují i jejich fanoušci pestrou směs, na koncert dorazili příznivci zmíněných žánrů, ale taky metalisti nebo hipsteři.

Večer zahájil noise-punkový kvartet Fvtvre, kteří vyjma bubeníka hrál pod podiem. Zpěv byl utopený a rozumět nešlo ani promluvám mezi písněmi. Nedalo se jim však upřít maximální úsilí, díky němuž se jim místy podařilo vybudit moshpit.

Ho99o9 tvoří duo rapperů TheOGM a Eaddy a doprovází je bubeník, na tomto turné je to Brandon Pertzborn. Ten má za sebou vystupování s Marilynem Mansonem, Black Flag nebo Corey Taylorem ze Slipknot, který Ho99o9 nedávno označil za „budoucnost tvrdé hudby“. TheOGM, vyšší ze dvojice rapperů, nastoupil na stage klasicky v masce, tentokrát to bylo něco mezi hlavou vetřelce a kloboukem lesního čaroděje. Bizarní představení odstartovalo písněmi Forest Fires a Street Power.

Inspiraci pro své texty Ho99o9 čerpají z prostředí sociální nerovnosti, kriminality a policejní brutality. Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou. Od toho je tu hlavně TheOGM s charakteristickým agresivním vyštěkáváním jednotlivých slov, maniakálním smíchem a hrdelními vokály. Proti němu stojí Eaddy, jehož rytmické rapování dodává písním řád a textům srozumitelnost. Celá produkce je postavená na bubeníkovi Pertzbornovi, jehož přebuzené beaty často splývají se samply, které hrají ve zvuku kapely důležitou roli. „Nemám své samply!“ stěžoval si TheOGM na začátku setu zvukaři, když se mu jich do odposlechů dostávalo nedostatečně .

Přišla improvizovaná část, při které TheOGM vykřičel do beatu pár vzkazů a Eaddy masturboval se stojanem na mic. Zhruba v polovině setu si dali kuřáckou pauzu za doprovodu skladby I Did It My Way od Franka Sinatry. Potom přišla další nálož vzteklých vokálů a kulometných bicích, do závěrečné části si nechali hity Knuckle Up a Bone Collector. Specifický pohyb rapperů gradoval, svíjení, headbanging až k zemi a maniakální grimasy nabraly na obrátkách.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Před koncem setu vzdali hold Keithu Flintovi z Prodigy, s nimiž jeli tour a jimž hostovali v songu Fight Fire With Fire. Od Prodigy zahráli krátkou kompilaci několika hitů, ale oproti jejich vlastním věcem šlo spíš o odpočinkovou pasáž. Jako přídavek zazněla skladba Master of Pain. Eaddy, teď už stejně jako jeho parťák nahoře bez, si neodpustil skok do publika a fanoušci v pitu naposledy zmobilizovali síly.

Kouzlo Ho99o9 je v živých vystoupeních. Jeho základními prvky jsou maximální nasazení, emoce a výstřední kostýmy i chování. Dohromady to tvoří obtížně stravitelnou podívanou, ze které mrazí. Koncert je většinou, pokud jde o prožitek, o několik úrovní výš než studiové nahrávky a Ho99o9 jsou kapelou, která toto potvrzuje.

Info

Ho99o9 (us) + Fvtvre
22. 2. 2020 Rock Café, Praha

foto © Tomáš Fiala

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Temné prapory unavených těl (Lunchmeat Festival 2024)

Filip Peloušek 30.09.2024

Už příprava scény pro finální set v Concert Hall dávala tušit nápor na všechny smysly – fukary na listí, roztrhaná plátna a temné prapory.

Poměry techna a pisoárové rubriky (Lunchmeat Festival 2024)

Filip Peloušek, Dominik Polívka 29.09.2024

Jak byly první dvě noci pod Veletržákem ve znamení dystopie a pozvolného zániku civilizace, tak sobotní noc posouvá dění do chladné mechanické budoucnosti, kde jsou lidé pouhou vzpomínkou.

Když není tak zle (Berlin Manson + Fvlcrvm)

Klára Řepková 29.09.2024

Adam Dragun jen občas mezi skladby zařadí proklamace, které mají podtrhnout úzkostlivé vyznění nahrávky o „východoevropské verzi pozdního kapitalismu“.

Staří maséři, dřevěná podlaha a to další (Lunchmeat Festival 2024)

Dominik Polívka, Jarda Petřík 28.09.2024

Kdo čekal, že program do druhé ranní ryze postávací/posedávací, toho 33EMYBW vyvede z omylu během prvních minut svého frenetického živáku.

Žalozpěv za vše, co je krásné (Big|Brave)

Marek Hadrbolec 27.09.2024

Kanadská čtveřice sice několikrát nabídne záchranné lano v podobě melodie nebo silnějšího motivu, nikdo ale nemá vůli se ho chytit a nechat se vytáhnout zpět na světlo.

Prchlivé, trvalé okamžiky (Lunchmeat Festival 2024)

Dominik Polívka, Kristina Kratochvilová 27.09.2024

Přebíhám rozkopanou silnici k Veletržnímu paláci, který se na další čtyři večery, a brzká rána, stane mnohým druhým domovem. Mám skluz...

Hypnóza, potom tranz (Sýček + Oswaldovi)

Jakub Veselý 27.09.2024

Ďalšie skladby napredujú bez pauzy a dlhé repetičné pasáže nehlásia koniec. Je to jeden celok, ktorý omamuje poslucháčov.

Tři, čtyři, pět… (WWW Neurobeat)

Veronika Tichá 25.09.2024

Z nové desky, na jejíž vydání spustili WWW crowdfundingovou kampaň, úspěšnou po pár dnech, nezaznělo živě nic, nicméně dvojice Anděrových předvedla...

Když androidi tančí (Louis-Philippe Demers & Bill Vorn present Inferno)

Jarda Petřík 25.09.2024

Jsou to právě tyhle kontakty a propojení napříč AV festivalovou scénou, které v budoucích letech posunou Lunchmeat festival co do prezentovaných projektů výrazně dopředu.

Bez dechu s dechem (Katarina Gryvul & Alex Guevara)

Jarda Petřík 24.09.2024

Po čekání na dostatečně silnou mlhu se rozsvítí intenzivní bílá světla a uprostřed prostoru před projekčním obdélníkem se pozvolna zhmotní postava Katariny Gryvul.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace