Články / Recenze

Hodím svou helmou pryč! (Vložte kočku)

Hodím svou helmou pryč! (Vložte kočku)

Jakub Koumar | Články / Recenze | 27.02.2014

Udržet si jedinečnost je obtížné, pokud jste svázáni formou. Je jako helma, která vás na jednu stranu chrání, na druhou omezuje. Vložte kočku se rozhodli vystavit progresi a bez této formy, škatulky, do níž by se mohli schovat, vyrostli v jedno z nejasertivnějších a nejpřirozenějších seskupení na našem hudebním poli.

A jelikož přirozenost není usedlá stará panička, ale je neustále konfrontována se skutečností, i výraz pražských elektroniků prochází vývojem. Zatímco Táta samolibě kroutil vnitřnostmi a holedbal se tíživým zvukem, Seat odírá kůži svou drzostí. Desku prostupuje všudypřítomné a nevyřčené PCHE!, pouštějící do rozehraného klavíru chrčivý kravál. Je to skřípot hutných syntéz. Plivanec do obličeje a odchod se vztyčenou hlavou, přitom nejde o nihilismus. Na to jsou tihle indie punkáči až příliš naléhaví, zejména v ústředních hitech Dvě nebo tři cesty a Kostra.

Tím, že by texty občas potřebovaly přejet bruskou, se netrápí. Spíš naopak. Z krkolomných obratů lepí hračky jak Kyklos Galaktikos, i když jsou tak nějak rozhrkanější. A více než jasným sdělením působí konkrétními obraty, slovy, větami. „Nejvíc ze všeho bych si přál říct, že tě mám/ ale furt nemám žádný pocity“, „Kam tě stísní a zacyklí tvý věřící nitra kusy? Že je víra strach? To, pane, se mi hnusí!“

Texty prskají kolem sebe a ty v peprné hudební náloži ztrácí na účinku. Taky zkuste udržet pozornost, když všude kolem vás řádí gradace, až se vám podlamují kolena. V diktátu rytmu kýváte hlavou a kapela vkládá do svého hudebního stroje jednu kočku za druhou, nálož zvuků se do sebe zahryzává a provokuje, klavír je proti Tátovi tlačen dopředu a znejišťuje nás spirálovitý pohyb elektronikou šikanovaných houslích. Všechno tohle maso obaluje důmyslný skelet mathrockových bicích. Neustálé přechody a hudba s pořádně ostrým jazykem a zároveň důraz na konzistenci vyvolává takovou směsici pocitů, až by jeden dostal nervový tik. Aby to ale neznělo jako samozvaná frajeřina, nezapomínají na nadsázku ani na kontinuitu svého vývoje, nevyhýbají se odlehčujícím zvukům nebo navázání na elektro-folklorní Hradec (Koně).

Vložte kočku úspěšně navazují tam, kde s předchozím albem skončili. Zároveň se rozhodli dát si navzájem víc prostoru, jsou svobodnější a zbaveni stereotypů. Jejich jazyk krystalizuje do autentické a sebevědomé řeči, jejíž těžkosti jsou jejich největší předností. A to je sakra dobrá vizitka.

Info

Vložte kočku – Seat (Landmine Alert, 2013)
http://landminealert.org/vloztekocku

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pohyby ledu, součást větší hry

prof. Neutrino 14.03.2020

Do Gravensteenova románu je absorbována většina atributů současné literatury – záhadná vražda, detektivní zápletka, prostředí investigativní žurnalistiky, manipulace s fakty.

Došla vodka, došla kola, zůstává blues (Streichl)

Jiří Vladimír Matýsek 13.03.2020

Ostravský bard, který dokázal do svých textů otisknout onu bluesovou náladu, opravdovost a zkušenost nelehkého života.

Reflexe dnešní doby (DJ Shadow)

Dominik Polívka 01.03.2020

Our Pathetic Age není nijak průlomové album, je však precizně poskládané, osobité a věrně zachycuje současnost co do zvuku i textu.

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.