Články / Recenze

Hodím svou helmou pryč! (Vložte kočku)

Hodím svou helmou pryč! (Vložte kočku)

Jakub Koumar | Články / Recenze | 27.02.2014

Udržet si jedinečnost je obtížné, pokud jste svázáni formou. Je jako helma, která vás na jednu stranu chrání, na druhou omezuje. Vložte kočku se rozhodli vystavit progresi a bez této formy, škatulky, do níž by se mohli schovat, vyrostli v jedno z nejasertivnějších a nejpřirozenějších seskupení na našem hudebním poli.

A jelikož přirozenost není usedlá stará panička, ale je neustále konfrontována se skutečností, i výraz pražských elektroniků prochází vývojem. Zatímco Táta samolibě kroutil vnitřnostmi a holedbal se tíživým zvukem, Seat odírá kůži svou drzostí. Desku prostupuje všudypřítomné a nevyřčené PCHE!, pouštějící do rozehraného klavíru chrčivý kravál. Je to skřípot hutných syntéz. Plivanec do obličeje a odchod se vztyčenou hlavou, přitom nejde o nihilismus. Na to jsou tihle indie punkáči až příliš naléhaví, zejména v ústředních hitech Dvě nebo tři cesty a Kostra.

Tím, že by texty občas potřebovaly přejet bruskou, se netrápí. Spíš naopak. Z krkolomných obratů lepí hračky jak Kyklos Galaktikos, i když jsou tak nějak rozhrkanější. A více než jasným sdělením působí konkrétními obraty, slovy, větami. „Nejvíc ze všeho bych si přál říct, že tě mám/ ale furt nemám žádný pocity“, „Kam tě stísní a zacyklí tvý věřící nitra kusy? Že je víra strach? To, pane, se mi hnusí!“

Texty prskají kolem sebe a ty v peprné hudební náloži ztrácí na účinku. Taky zkuste udržet pozornost, když všude kolem vás řádí gradace, až se vám podlamují kolena. V diktátu rytmu kýváte hlavou a kapela vkládá do svého hudebního stroje jednu kočku za druhou, nálož zvuků se do sebe zahryzává a provokuje, klavír je proti Tátovi tlačen dopředu a znejišťuje nás spirálovitý pohyb elektronikou šikanovaných houslích. Všechno tohle maso obaluje důmyslný skelet mathrockových bicích. Neustálé přechody a hudba s pořádně ostrým jazykem a zároveň důraz na konzistenci vyvolává takovou směsici pocitů, až by jeden dostal nervový tik. Aby to ale neznělo jako samozvaná frajeřina, nezapomínají na nadsázku ani na kontinuitu svého vývoje, nevyhýbají se odlehčujícím zvukům nebo navázání na elektro-folklorní Hradec (Koně).

Vložte kočku úspěšně navazují tam, kde s předchozím albem skončili. Zároveň se rozhodli dát si navzájem víc prostoru, jsou svobodnější a zbaveni stereotypů. Jejich jazyk krystalizuje do autentické a sebevědomé řeči, jejíž těžkosti jsou jejich největší předností. A to je sakra dobrá vizitka.

Info

Vložte kočku – Seat (Landmine Alert, 2013)
http://landminealert.org/vloztekocku

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co (ne)stačí na dobrý román aneb Muž bez jazyka

Valentýna Žišková 08.01.2022

Herec a spisovatel Matěj Dadák se po svém knižním debutu Horowitz, nominovaném na Magnesii literu, vrátil po jedenácti letech s románem Muž bez jazyka.

Dveře k sobě samému (The Red Pears)

Veronika Tichá 07.01.2022

Začínali na střední v malých klubech a na podomácku pořádaných akcích, loni už hráli po USA se známými indie kapelami jako Wild Nothing a Beach Fossils.

Science fiction pro náročnější (Příběhy vašeho života Teda Chianga)

3DDI3 28.12.2021

Je osvěžující nahlížet filozofické problémy jinou než západní optikou, Chiang, i když Američan, se dívá na témata netradičně, „východně“ a jde více do hloubky.

Staré balady, nové fantazie (Duo Ruut)

Adéla Polka 27.12.2021

Dvojhlasy, které se místy dál dělí na další a další hlasy, připomínají tajuplné ozvěny z neobjevených severských lesů.

Dvě mysli spojené v jednu (Bratři)

Tomáš Hladký 25.12.2021

Oproti předešlé tvorbě, která byla orientována popověji, je deska Two Minds temnější.

Co se ti v noci zdálo? (Mess Esque)

Jiří Přivřel 24.12.2021

Mick Turner z Dirty Three nezahálí a se zpěvačkou Helen Franzmannovou letos vydal dvě desky. Zasněte se!

Michael Mayo kreslí zvukové obrazy

Karolina Veselá 19.12.2021

Zlomovým bodem se pro něj stalo přestěhování se do New Yorku, spřátelení se s lidmi z LGBTQ+ komunity a potřeba tvořit autenticky.

Zima, jaro, prvoroj (Franzie)

David Stoklas 16.12.2021

Superego Kid už není, je tu Franzie. Žánrové klubíčko z několika druhů vláken, co snoubí dohromady prvky postrocku, ambientu a math rocku.

Třetí rozměr aneb Štěstí jistě přijde

Valentýna Žišková 11.12.2021

Šťastná hledá zdroj své tvorby v těch nejběžnějších situacích, ve kterých se snaží objevovat na první pohled skryté napětí – například v rozhovoru dcery a matky.

Ventolin dospívá, ale pořád si hraje

Tomáš Hladký 10.12.2021

Tvůrce lehce bizarních, ale populárních hitů jako Disco Science nebo Sovy se ve své tvorbě nenápadně posunul.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace