Články / Recenze

Hodím svou helmou pryč! (Vložte kočku)

Hodím svou helmou pryč! (Vložte kočku)

Jakub Koumar | Články / Recenze | 27.02.2014

Udržet si jedinečnost je obtížné, pokud jste svázáni formou. Je jako helma, která vás na jednu stranu chrání, na druhou omezuje. Vložte kočku se rozhodli vystavit progresi a bez této formy, škatulky, do níž by se mohli schovat, vyrostli v jedno z nejasertivnějších a nejpřirozenějších seskupení na našem hudebním poli.

A jelikož přirozenost není usedlá stará panička, ale je neustále konfrontována se skutečností, i výraz pražských elektroniků prochází vývojem. Zatímco Táta samolibě kroutil vnitřnostmi a holedbal se tíživým zvukem, Seat odírá kůži svou drzostí. Desku prostupuje všudypřítomné a nevyřčené PCHE!, pouštějící do rozehraného klavíru chrčivý kravál. Je to skřípot hutných syntéz. Plivanec do obličeje a odchod se vztyčenou hlavou, přitom nejde o nihilismus. Na to jsou tihle indie punkáči až příliš naléhaví, zejména v ústředních hitech Dvě nebo tři cesty a Kostra.

Tím, že by texty občas potřebovaly přejet bruskou, se netrápí. Spíš naopak. Z krkolomných obratů lepí hračky jak Kyklos Galaktikos, i když jsou tak nějak rozhrkanější. A více než jasným sdělením působí konkrétními obraty, slovy, větami. „Nejvíc ze všeho bych si přál říct, že tě mám/ ale furt nemám žádný pocity“, „Kam tě stísní a zacyklí tvý věřící nitra kusy? Že je víra strach? To, pane, se mi hnusí!“

Texty prskají kolem sebe a ty v peprné hudební náloži ztrácí na účinku. Taky zkuste udržet pozornost, když všude kolem vás řádí gradace, až se vám podlamují kolena. V diktátu rytmu kýváte hlavou a kapela vkládá do svého hudebního stroje jednu kočku za druhou, nálož zvuků se do sebe zahryzává a provokuje, klavír je proti Tátovi tlačen dopředu a znejišťuje nás spirálovitý pohyb elektronikou šikanovaných houslích. Všechno tohle maso obaluje důmyslný skelet mathrockových bicích. Neustálé přechody a hudba s pořádně ostrým jazykem a zároveň důraz na konzistenci vyvolává takovou směsici pocitů, až by jeden dostal nervový tik. Aby to ale neznělo jako samozvaná frajeřina, nezapomínají na nadsázku ani na kontinuitu svého vývoje, nevyhýbají se odlehčujícím zvukům nebo navázání na elektro-folklorní Hradec (Koně).

Vložte kočku úspěšně navazují tam, kde s předchozím albem skončili. Zároveň se rozhodli dát si navzájem víc prostoru, jsou svobodnější a zbaveni stereotypů. Jejich jazyk krystalizuje do autentické a sebevědomé řeči, jejíž těžkosti jsou jejich největší předností. A to je sakra dobrá vizitka.

Info

Vložte kočku – Seat (Landmine Alert, 2013)
http://landminealert.org/vloztekocku

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

redakce 11.07.2019

Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky.