Jakub Koumar | Články / Recenze | 27.02.2014
Udržet si jedinečnost je obtížné, pokud jste svázáni formou. Je jako helma, která vás na jednu stranu chrání, na druhou omezuje. Vložte kočku se rozhodli vystavit progresi a bez této formy, škatulky, do níž by se mohli schovat, vyrostli v jedno z nejasertivnějších a nejpřirozenějších seskupení na našem hudebním poli.
A jelikož přirozenost není usedlá stará panička, ale je neustále konfrontována se skutečností, i výraz pražských elektroniků prochází vývojem. Zatímco Táta samolibě kroutil vnitřnostmi a holedbal se tíživým zvukem, Seat odírá kůži svou drzostí. Desku prostupuje všudypřítomné a nevyřčené PCHE!, pouštějící do rozehraného klavíru chrčivý kravál. Je to skřípot hutných syntéz. Plivanec do obličeje a odchod se vztyčenou hlavou, přitom nejde o nihilismus. Na to jsou tihle indie punkáči až příliš naléhaví, zejména v ústředních hitech Dvě nebo tři cesty a Kostra.
Tím, že by texty občas potřebovaly přejet bruskou, se netrápí. Spíš naopak. Z krkolomných obratů lepí hračky jak Kyklos Galaktikos, i když jsou tak nějak rozhrkanější. A více než jasným sdělením působí konkrétními obraty, slovy, větami. „Nejvíc ze všeho bych si přál říct, že tě mám/ ale furt nemám žádný pocity“, „Kam tě stísní a zacyklí tvý věřící nitra kusy? Že je víra strach? To, pane, se mi hnusí!“
Texty prskají kolem sebe a ty v peprné hudební náloži ztrácí na účinku. Taky zkuste udržet pozornost, když všude kolem vás řádí gradace, až se vám podlamují kolena. V diktátu rytmu kýváte hlavou a kapela vkládá do svého hudebního stroje jednu kočku za druhou, nálož zvuků se do sebe zahryzává a provokuje, klavír je proti Tátovi tlačen dopředu a znejišťuje nás spirálovitý pohyb elektronikou šikanovaných houslích. Všechno tohle maso obaluje důmyslný skelet mathrockových bicích. Neustálé přechody a hudba s pořádně ostrým jazykem a zároveň důraz na konzistenci vyvolává takovou směsici pocitů, až by jeden dostal nervový tik. Aby to ale neznělo jako samozvaná frajeřina, nezapomínají na nadsázku ani na kontinuitu svého vývoje, nevyhýbají se odlehčujícím zvukům nebo navázání na elektro-folklorní Hradec (Koně).
Vložte kočku úspěšně navazují tam, kde s předchozím albem skončili. Zároveň se rozhodli dát si navzájem víc prostoru, jsou svobodnější a zbaveni stereotypů. Jejich jazyk krystalizuje do autentické a sebevědomé řeči, jejíž těžkosti jsou jejich největší předností. A to je sakra dobrá vizitka.
Vložte kočku – Seat (Landmine Alert, 2013)
http://landminealert.org/vloztekocku
foto © Tomáš Moudrý
Jiří Procházka 29.06.2022
Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.
Jiří Přivřel 19.06.2022
Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...
Maria Pyatkina 15.06.2022
Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.
prof. Neutrino 11.06.2022
Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...
Veronika Jastrzembská 07.06.2022
Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.
Paulína Janičíková 21.05.2022
Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...
Veronika Tichá 15.05.2022
Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Michal Pařízek 08.05.2022
Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.
Michal Pařízek 26.04.2022
Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.
Tomáš Kouřil 19.04.2022
S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...