Články / Recenze

Holka z alabastru, Brodka

Holka z alabastru, Brodka

Veronika Mrázková | Články / Recenze | 25.11.2016

Už po prvním poslechu očekávané desky Clashes je jasné, jak ohromný má Brodka dar. Sebevědomý zpěv, velmi neotřelá škála nástrojů i jakási usedavost textů, které si navíc sama psala, z Varšavanky brzy udělají mezinárodní hvězdu, k čemuž by měl pomoci i label Play It Again Sam, který mimo jiné vydává Róisín Murphy nebo Mogwai.

Jedna z nejpopulárnějších postav polského popu na sebe umí být překvapivě tvrdá a místo opékání se na výsluní na sobě s vypětím sil pracuje. Polsko jí přitom leží u nohou, ačkoliv dávno nedělá rádiové hity. I ty ale bývaly v jejím podání smysluplné a žádoucí. Předchozí deska Granda, která získala bezpočet cen včetně titulu nejlepší polské popové desky za posledních dvacet let, vyrostla z touhy po návratu ke kořenům a nutkání propojit živeckou folklórní tradici s modernou. To, co mohlo skončit křečí a sejít kýčem, suverénně bodovalo napříč posluchačským spektrem. Pro nový materiál si ale Brodka přála úplně nový motiv a vydala se ho hledat do Ameriky. Napůl usazená v New Yorku a napůl v Los Angeles, spřátelila se s producentem Noahem Georgesonem, který leta spolupracuje s Joannou Newsom, Cate Le Bon nebo nově s Lou Rhodes. Teď je Georgeson podepsaný i pod Clashes.

Díky inspiraci liturgickou a varhanní hudbou je album plné majestátních melodií. Aranže jdou ale různými směry. Baladická Mirror Mirror zní jako ze začarované hrací skříňky, Haiti básnicky využívá kanibalské kmenové sexuální praktiky. Can’t Wait for War je dechy honosně zdobená dystopie srovnatelná s kousky od Woodkida, zatímco skladbou Funeral rezonuje skutečná funebrácká dekadence. Zastřený hlas a náznaky postpunku má zase na svědomí Brodčino okouzlení stylem no wave a newyorským eskapismem 70. let.


S blížícím se koncem alba tonální vstřícnost ustupuje temným vokálům a těžkým kombinacím. Zazní pro divadlo psaný, duchařský Hamlet a dramatičnost eskaluje orchestrálním finále skladby Dreamstreamextreme s vícehlasem hoboje. Kdo by to byl řekl? Bývalá superstar s alabastrovou pletí zraje v nenapodobitelnou, všestrannou umělkyni. Brodka procestovala skoro celý svět a složila desku, která ho dokázala zachytit. Až z toho mrazí.

Text vyšel v magazínu Full Moon #61.

Info

Brodka - Clashes (Play It Again Sam, 2016)
www.brodkamusic.com

Live: Brodka (pl)
30. 11. 2016 Chapeau Rouge, Praha
www.facebook.com/events/2348318471973936

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Písně, které chceš obejmout (Adrianne Lenker)

Jiří Přivřel 02.12.2020

To, co by u jiného mohlo být jen skicou, stává se tady hotovou a hodnotnou nahrávkou.

Přiznaná posedlost Depeche Mode (Greg Puciato)

waghiss666 01.12.2020

Greg Puciato není druhý Mike Patton, ani si to nemyslí, na rozdíl od velkohubých onanií recenzentů, z nichž jeden poslal album do světa dřív, než ho svět měl slyšet.

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.