Články / Recenze

Holka z alabastru, Brodka

Holka z alabastru, Brodka

Veronika Mrázková | Články / Recenze | 25.11.2016

Už po prvním poslechu očekávané desky Clashes je jasné, jak ohromný má Brodka dar. Sebevědomý zpěv, velmi neotřelá škála nástrojů i jakási usedavost textů, které si navíc sama psala, z Varšavanky brzy udělají mezinárodní hvězdu, k čemuž by měl pomoci i label Play It Again Sam, který mimo jiné vydává Róisín Murphy nebo Mogwai.

Jedna z nejpopulárnějších postav polského popu na sebe umí být překvapivě tvrdá a místo opékání se na výsluní na sobě s vypětím sil pracuje. Polsko jí přitom leží u nohou, ačkoliv dávno nedělá rádiové hity. I ty ale bývaly v jejím podání smysluplné a žádoucí. Předchozí deska Granda, která získala bezpočet cen včetně titulu nejlepší polské popové desky za posledních dvacet let, vyrostla z touhy po návratu ke kořenům a nutkání propojit živeckou folklórní tradici s modernou. To, co mohlo skončit křečí a sejít kýčem, suverénně bodovalo napříč posluchačským spektrem. Pro nový materiál si ale Brodka přála úplně nový motiv a vydala se ho hledat do Ameriky. Napůl usazená v New Yorku a napůl v Los Angeles, spřátelila se s producentem Noahem Georgesonem, který leta spolupracuje s Joannou Newsom, Cate Le Bon nebo nově s Lou Rhodes. Teď je Georgeson podepsaný i pod Clashes.

Díky inspiraci liturgickou a varhanní hudbou je album plné majestátních melodií. Aranže jdou ale různými směry. Baladická Mirror Mirror zní jako ze začarované hrací skříňky, Haiti básnicky využívá kanibalské kmenové sexuální praktiky. Can’t Wait for War je dechy honosně zdobená dystopie srovnatelná s kousky od Woodkida, zatímco skladbou Funeral rezonuje skutečná funebrácká dekadence. Zastřený hlas a náznaky postpunku má zase na svědomí Brodčino okouzlení stylem no wave a newyorským eskapismem 70. let.


S blížícím se koncem alba tonální vstřícnost ustupuje temným vokálům a těžkým kombinacím. Zazní pro divadlo psaný, duchařský Hamlet a dramatičnost eskaluje orchestrálním finále skladby Dreamstreamextreme s vícehlasem hoboje. Kdo by to byl řekl? Bývalá superstar s alabastrovou pletí zraje v nenapodobitelnou, všestrannou umělkyni. Brodka procestovala skoro celý svět a složila desku, která ho dokázala zachytit. Až z toho mrazí.

Text vyšel v magazínu Full Moon #61.

Info

Brodka - Clashes (Play It Again Sam, 2016)
www.brodkamusic.com

Live: Brodka (pl)
30. 11. 2016 Chapeau Rouge, Praha
www.facebook.com/events/2348318471973936

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?