Články / Reporty

Holy Fuck my life

Holy Fuck my life

Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 04.10.2016

O koncertu se já i internet dozvídáme vcelku na poslední chvíli, reakce je však rychlá. Brno na pozvánky reaguje svižně a navzdory několika dalším akcím konajícím se ve stejný den se v Praze v Brně slétne půlka Facebooku. To, že jsou lidi dychtiví za kulturou, dokazuje i nažhavený dav vycházející z filharmonie na druhé straně plotu. Kdyby chtěli, stihli by klidně obě akce, koncert v Praze začíná až v půl desáté bez předkapely. Ta však ani není nutná. Holy Fuck mají dav rozehřátý okamžitě a není to jenom teplotou v místnosti. Je to disko pro noiseové děti, guilty pleasure, za kterou není jediný důvod se stydět. Svou soukromou party rozbíhají barevně, pomocí světel i zpěvných melodií. Už chybí jenom fluorescentní tyčinky do ruky v neonových barvách. Všichni se hýbají za rytmů babího léta, plechové samply připomínající hru na hrnce mají své přesně určené, matematicky vypočítané místo. Když zábava, tak perfekcionistická, jen si nejsem jistá, jestli mi to tady víc připomíná party lodě na řece Sprévě, anebo übercool underground rave v garáži. Dveře se otřásají v pantech a já si dávám heavy taneční workout a jsem kompletně mokrá. Pokud člověk po akci není jako ze sprchy a polohluchý, není to ono.

Koncert vrcholí a pseudogaráž se mění na dekadentní a smradlavou kotelnu. Kapela přitvrzuje a koncert končí with a bang, bim bam bumtarasa kindigo. Lidem tohle vyvařování mozků evidentně nestačí a kapela jim vděčně poskytne ještě dva přídavky. Já pomalu začínám trénovat znakovou řeč a oceňuji pohotovou nabídku merchandise disponující kompletní sadou náhradního oblečení za to propocené, včetně kalhotek. Much party animal.

Afterparty dýdžeje už užíváme jenom zvenku, vdechujeme čerstvý smog a zvykáme si na hlasitost a teplotu skutečného života. Pivo je skvělý mediátor. Banket naproti ve filharmonii už taky skončil a zaměstnanci odklízí stoly. I když nic nedělám, mám pocit dobře vykonané práce.

Info

Holy Fuck (ca) + DJ Jirzophone (The Shullins)
30. 9. 2016 PRAHA/Fórum pro architekturu a média, Brno

foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace