Články / Recenze

Horečnatá zkouška ohněm - Royal Blood

Jiří Fiedler | Články / Recenze | 29.10.2014

V létě 2013 byl při koncertu na Glastonbury viděn bubeník Arctic Monkeys v tričku začínající rockové dvojice Royal Blood. Mike Kerr a Ben Thatcher v té době ještě ani nevydali první singl a už se o nich začínalo debatovat. Na podzim toho roku konečně vyšla Out of the Black s Come on Over na B-straně. Později už dvojka svým kámošům z Arctic Monkeys předskakovala a v únoru vydala EP se čtyřmi skladbami. Na debutovou desku se pak dlouho čekalo. V srpnu to konečně přišlo a zdá se, že rock ještě zdaleka není mrtvý, jak nedávno prohlásil jeden ze členů KISS.

Poctivost je základ silného díla a Royal Blood si na tom zakládají. Fake zabalený v pozlátku přetvářky shoří v ohni času. Skladba, upřímně napsaná, do které umělec vloží něco ze svého života, je vždycky adeptem prvních příček žebříčků, jelikož to člověk při poslechu vycítí, popřípadě se s tím může ztotožnit nebo si na základě toho vytvořit vlastní vizi.

Po prvním poslechu Royal Blood se dostaví neschopnost přijmout fakt, že tahle dvojice nemá kytaristu, pouze bicí a zpěváka s baskytarou. Kerr je totiž vybaven pedál-deskou, kterou by mu mohl závidět raketoplán s palubou od NASA a která mu umožňuje znít chvíli jako basa, chvíli jako SG. Zesilovače Fender, Bassman a Gretsch efektovým krabičkám směle sekundují a s Thatcherem si rytmicky skvěle rozumějí, takže výsledný mix zní jako jejich oblíbené kousky od Zeppelínů přes Jacka Whita až po Queens of the Stone Age. Kerr a Josh Homme od sebe nemají svými hlasy tak daleko a frontman Royal Blood přiznal, že deska Songs for the Deaf na něj měla zásadní vliv.

Nejpovedenějšími songy jsou úvodní Out of the Black, která tempem rozjede horečnatou zkoušku ohněm, v půli přitopí Little Monsters, při které to naživo musí mezi skupinou a fandy probíjet, a koncová Better Strangers, kde pauzy mají magickou moc. Při ostatních skladbách lze slyšet záblesky White Stripes a nepochybně Arctic Monkeys. Teprve čas ukáže, jak tahle dvojka dokáže vypilovat svůj potenciál a přinést zbrusu nový zvuk spolu s originálním provedením. K záporům musíme přičíst jistou repetitivnost a to, že vokál má jen dvě polohy. Přední anglický hudební týdeník NME dává 8 z 10, ale ostatní už jsou střizlivější a hodnocení se blíží průměru. Je to debut a historie říká, že když nic dalšího potom, tak aspoň ten bude znít vždycky dobře. I když v posledních letech je tendence kvality u začínajících skupin spíše vzestupná.

Info

Royal Blood – Royal Blood (Warner Bros., 2014)
www.royalbloodband.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

Adéla Polka 03.08.2020

Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!

Přízrační chlapci aneb Amulet Roberta Bolaña

Libor Staněk 01.08.2020

Bolaño zde čerpá ze svých studentských let, kdy byl považován za buřiče, jenž v duchu infrarealismu házel kameny na přednášející autory a kradl knížky z knihkupectví.

Jeden kmen dvou větví (Jaye Jayle)

waghiss666 31.07.2020

Krátkozraká přirovnání či snad rovnou osočení z vykrádání se snažím přidusit, ale když se pomrkává po velikánech, co ovlivnili kdekoho, těžko se tomu ubránit.

ep's oops: Lindy-Fay Hella – Taag

Barbora Kadlíčková 30.07.2020

Na pomyslné mapě měst zcela zasvěcených hudbě by v Norsku určitě zářivě svítil Bergen, který dal světu jména jako Aurora, Kygo, Gorgoroth a mnohá další.

Hudba k vašim posledním prázdninám (Ohmme)

Lucie Tlustošová 27.07.2020

Je to deska, kterou budete poslouchat na letní brigádě v zahraničí, zatímco budete přemýšlet nad tím, jestli v té cizině nechcete vlastně nakonec zůstat.

Plout ve známých vodách (Woods)

Anna Valentová 24.07.2020

Jemná psychedelie, konzistentně pomalé tempo a patřičná dávka melancholie. To jsou nejnovější Woods.

Zvrácená mystika nasáklá popem (Amnesia Scanner)

Bára Jurašková 20.07.2020

Nezáleží tolik, jestli jde o rozchod lidstva s planetou, sbohem zemi, kterou nepřestáváme ničit, nebo rozchod s přírodou, které se snaží naše technologická společnost vymanit.

Greg Fox spíš hledá, než nachází

Jan Starý 18.07.2020

Foxovou specialitou je osobitý styl: frenetický, vágně tribální, polyrytmický, plný úderů o hrany bubnů a s výrazně organickým zvukem.

Svinčík zaběhlého pořádku (Slepé skvrny)

prof. Neutrino 12.07.2020

Anotace knihy uvádí, že jde o základní výbavu k porozumění české společnosti, krizi demokracie a fungování současné politiky, což se po jejím přečtení nezdá nadsazené.

Kořeny i zrcadlo (Protest the Hero)

Štěpán Sukdol 09.07.2020

„My sisters and brothers they hated so bad, To see me go west like someone gone mad.“ Protest the Hero již tradičně reflektují a kritizují současné dění.