Články / Reporty

Hradecký slunovrat: víno jménem Zvíře jménem Podzim

Hradecký slunovrat: víno jménem Zvíře jménem Podzim

Martin Řezníček | Články / Reporty | 02.07.2017

Druhý den festivalu v Hradci nad Moravicí byl co do počtu koncertů mnohem bohatší než ten první (více než dvojnásobně), neboť program začínal hned po obědě a na nádvoří zámku se taky otevřela Full Moon Zone. Oproti prvnímu dni byl mnohem více zastoupen ženský element.

Jeho první zástupkyní byla Mucha a kapela. Při jejich koncertech obvykle matky nadšeným dětem zacpávají uši, zatímco samy přitakávají kousavým textům, a muži se baví, poznávajíce se coby antihrdinové písní zpěvačky Nikoly Muchové, která by svým sprostovtipem snadno strčila do kapsy pražského hejska Kaifosze. Vulgarismy jsou ale v jejím podáním dobrým prostředkem, jak vyjádřit, že „holky těžší to maj“. Kapela nebyla jen zábavnou vložkou na line-upu festivalu a kromě lyrické smršti nabídla i skvěle šlapající rytmiku.

Éterický indie pop následujích Ille postavený na souhře tiché eletroniky, kytar a jemného vokálu Olgy Königové byl dokonalým protikladem předcházejícího vystoupení. Ženskou alianci pak doplnili ještě vtipálci Jananas a Katarzia, která se kryla s jedním z mála zajímavých objevů Open scény, indie kapelou Break Falls pyšnící se velmi nadanou mladou zpěvačkou Alžbetou Brothánkovou.

fotogalerie z festivalu najdete tady i tu

Vrcholem akce byl první koncert nové české „superkapely“ Zvíře jménem Podzim, podle níž pořadatelé pojmenovali i víno objednané speciálně pro festival. Kapela je dalším z mnoha projektů Jakuba Königa (Obří broskev, Kittchen) a mimo něj pojala dalších cca deset členů, mezi nimiž jsou Tomáš Neuwerth na bicí, Terezie Kovalová na violoncello, Marie Kieslowski na klávesy, zpěvačka Marie Puttnerová a další. Zvíře jménem Podzim chce být hitovější než Kittchen – a hlavně díky refrénům se mu to daří, sloky přesto působí stále jako hudba z jiného světa, za což mohou zejména vokály a Königovo zvláštní frázování, při němž člověk přestává vnímat, kde se nachází doby a kde končí takt. Pomalé tempo písní a dlouhé tóny kytar a smyčců pak často působí až hypnoticky, dochází ale i na momenty dojetí a vytržení pod tíhou intenzivního zvuku. Jako červená nit se celým koncertem táhne postava zvířete jménem Podzim, které se objevuje snad v polovině písní a vtěluje do sebe všechny strachy a bolesti.

Návštěvnost festivalu se prý rok co rok zdvojnásobuje, což by při letošní návštěvě kolem patnácti set lidí znamenalo, že by se za rok mohl rozrůst už na docela velký festival. Jestli by to pro něj bylo dobře, nebo by tím spíš utrpěl, ale zůstane otázkou až do příštího ročníku.

Info

Hradecký Slunovrat
1. 7. 2017, zámek, Hradec nad Moravicí

foto © vrbaak

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.

Blahodárný vliv dlouhé cesty z Hostomic aneb O pomnožných jen slepě (Charli XCX)

Michal Smrčina 18.11.2019

Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...