Články / Reporty

Hranice komplexnosti (Caroline Shaw + Attacca Quartet)

Hranice komplexnosti (Caroline Shaw + Attacca Quartet)

Jan Starý | Články / Reporty | 21.10.2021

Struny podzimu vozí celkem pravidelně (převážně americké) hvězdy přístupnějších poloh současné kompozice. Letos došla řada po Steveu Reichovi, Julii Wolfe nebo Michaelu Gordonovi na nejmladší držitelku Pulitzerovy ceny Caroline Shaw. Tu proslavila především Partita for 8 Voices napsaná na míru pěveckému souboru Roomful of Teeth, kde také sama působí, ale vedle skladeb postavených na hlase jakožto houslistka často píše také pro smyčce. Výběr z této polohy vydala na albu Orange se souborem Attaca Quartet, který je interpretoval i v Praze.

Nejsilnějším dojmem byl hluboký respekt. Shaw pro smyčcové kvarteto zkomponovala především pastiše klasicistních a romantických stylů, ve kterých jako by se ale vše vlnilo. Konvenčně melodické pasáže se překlápěly do rozšířených technik a atonálních fragmentů, přímočaré rytmy posouvaly a měnily. Na povrchu úhledné skladby vždy vykročily z předvídatelného rámce někam o kousek stranou. Newyorští hudebníci přitom své party zvládali s naprostou suverenitou, ať se po nich chtěla klasická nebo moderní virtuozita.

Podobně jako hráči proplouvaly i samotné skladby mezi nejrůznějšími idiomy a odkazy. Shaw si mohla dovolit „samplovat“ a variovat Haydna, inspirovat se truvéry ze 12. století, odkazovat na teorii fotografie Rolanda Barthese, čerpat v jediné skladbě z Gertrudy Stein, Roberta Burnse a Shakespeara, který nejspíš posloužil i jako podklad pro hudební odkazy na renesanci či přímo Johna Dowlanda, zpracovávat staré americké náboženské hymny nebo uvádět jako inspiraci skladby krásu pomeranče. Bylo to v něčem symptomatické pro jistý výsek newyorské hudby: ohromná erudice, žonglování žánry a koncepty, nenucené mísení starého a nového, „vysokého“ a „nízkého“ – a jistá prázdnota v důsledku nepřítomnosti identity a esence.

fotogalerii z koncertu najdete zde

Pod vší dokonalostí – instrumentální, z hlediska nazvučení i v podstatě minimalistických, ale úchvatných světel – zkrátka smyčcové skladby vyzněly formalisticky. Respekt není pocit, který by dokázal unést hudbu. Jako by šlo o postmoderní hříčky pro ty, kdo buď ocení komplexnost z hlediska hudební teorie, nebo chtějí spíš nového Mozarta než drobné krůčky k novým přístupům v době, kdy je vše dovoleno. Samozřejmě, Caroline Shaw je ve svém kontextu pop a není na místě od ní čekat obskurní experimenty. Zároveň ale vše, co jsem od ní po fantastické Partitě slyšel, byly variace na zdroje, což bych o její nejslavnější skladbě neřekl.

Naštěstí i tyto variace mohou být skutečně silné, jak se ukázalo ve druhé půlce večera, kdy se ke kvartetu připojila Shaw v roli zpěvačky. Její civilní, ale extrémně charismatický projev dal hudbě konečně emoce. Adaptace starých protestantských písní připomněly jak klasickou Idumeu, tak (překvapivě) irské balady a i díky textům vyzněly krásně. V nečetných pasážích, kdy zpěv gradoval z klidných poloh, naskakovala husí kůže. Šlo v podstatě o obyčejné písně – Attaca Quartet jen doplňoval ornamenty a Caroline Shaw toho do nich dokázala dostat mnohem víc než do komplexních kvartetů.

Info

Caroline Shaw + Attacca Quartet (us)
19. 10. 2021 DOX+, Praha

foto © se souhlasem Strun podzimu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Štastnej chlápek Walter Trout

Jiří V. Matýsek 01.06.2023

Walter Trout slaví v těchto dnech devět let od svého návratu do života a očividně je do hloubi duše šťastný.

Ackermannův atomový kufřík (A Place to Bury Strangers)

David Stoklas 31.05.2023

Otřepané přízvisko o nejhlasitější kapele New Yorku každý slyšel tolikrát, kolikrát Oliver Ackermann za svůj život hodil o zem kytarou.

Chuť, která jen tak nepřejde (Psychedelic Umami)

Jiří Přivřel 30.05.2023

„Je to tu moc hezký, ale nenechávej mě tady,“ říkává žena, kdykoliv zavítáme na Broumovsko.

Nesmlouvavý flow pro potěchu ducha (MC Yallah & Debmaster)

Václav Valtr 28.05.2023

A zatímco všichni – i Debmaster – tančí, Yallah působí jako kazatelka hřímající svá naléhavá poselství...

Terapie hlukem (Swans)

Kryštof Kočtář 27.05.2023

Nejhlasitější a nejchaotičtější část běsnění pak Giru zvedla ze židle, na níž jinak trávil zbytek času...

Činely prorážejí temnotu (Xiu Xiu)

Jáchym Rainisch 20.05.2023

Optimistický záblesk ze začátku vystoupení Xiu Xiu v podobě narozeninového popěvku věnovaného Freddymu Rupertovi zhasl vysoký syntezátorový tón.

Curie eleison! Jaderná zábava v CO.LABS

Minka Dočkalová 15.05.2023

Černobyl, jaderný klub, prvek v periodické tabulce, elektrárna jako modla a objekt erotizujících představ, Curie, Oppenheimer, Einstein, ti všichni tu defilují v různých kontextech.

Snaživý student Bonamassa

Jiří V. Matýsek 06.05.2023

Svého času zázračné dítě s kytarou Joe Bonamassa se po dekádě vrátil do Prahy. Vyprodané Forum Karlín oslnil skvělou technikou i virtuozitou. Stačí to ale na skvělý koncert?

Funk is not dead (SuperBlue: Kurt Elling & Charlie Hunter)

Karolina Veselá 04.05.2023

Těžko říct, jestli se Brno snaží vyhecovat Prahu, nebo jednoduše dokázat, že všechny odvěké vtipy a narážky nejsou opodstatněné... JazzFestBrno táhne.

Ľúbime (Sharpe 2023)

Mariia Smirnova, Anna Mašátová, Dušan Šuster, Františka Tranová, Andrea Blahová 03.05.2023

Vydobyť si pozornosť širšej verejnosti v malých mestách, akým je Bratislava, môže byť pomerne jednoduché. Dlhodobo si ju udržať, je však rovnako komplikované ako všade inde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace