Články / Reporty

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Polka | Články / Reporty | 21.11.2019

Intimní a tichý duch. Lidé sedící na koberci, který už má ledacos za sebou, sledují klavíry po stranách scény, které v doprovodu světel budí dojem neviditelné předkapely. To už ale nenápadně vchází na scénu šedovlasý Islanďan, usedá za klavír a pomaličku se houpe v rytmu své hry.

V sále je hrobové ticho, bary musí být zavřené, aby nerušily. Každé zakašlání, každý pohyb rezonuje jako nikdy. Arnalds se po úvodní skladbě chopí mikrofonu, rozhlédne se po poloosvětleném auditoriu a poprosí, zda si nás může nahrát. Když z toho nic nebude, nevadí, má něco v záloze. Dobře namotivované publiku spustí hlasité sborové „Á“. „Zdá se, že jsou mezi vámi profesionální zpěváci,“ zajásá Arnalds, usedá zpět ke klavíru a do skladby Þú ert jörðin moduluje nahrávku. Skvělý ice breaker! Publikum se cítí být součástí show, která se odehrává většinou v pološeru.

Doprovod klavírům dělají cello, viola, první a druhé housle, občas bicí a Arnalds působí svými pohyby uprostřed tělesa jako živý metronom, který udává nejen rychlost, ale i náladu. Při hře se občas dívá zaslepeně ke stropu a působí jako němý anděl, který hledá boha v oblacích. Skladba Only the Winds pak intimitu dynamicky rozbíjí a světelná show efektivně podporuje zážitek z hudby. Arnalds se na chvíli chopí mikrofonu a začne vyprávět svůj životní příběh a to, jak začal elektronickou hudbu využívat po autonehodě, kvůli níž měl problém rozhýbat pravou ruku, což „je trochu problém v případě pianisty“.

fotogalerii z koncertu zhlédněte tady

Následnou tvůrčí krizi pak překonal díky indonéskému svátku ticha, který slaví tamní obyvatelé proto, aby si mohla příroda jeden den odpočinout od lidí. Následuje skladba vyjadřující právě toto ticho a publikum se dostává do jakési hromadné meditace, kterou jen občas prořízne neomalený hlásek dvouletého posluchače. Táhlé a místy zemité tóny houslí, tiché údery do klavíru a dlouhé pauzy vyžadují nebývalou trpělivost a soustředěnost. Absolutní koncentrace přichází i od hráčů, kteří vykazují v konfrontaci s elektronickou složkou skladeb naprostou přesnost, a zároveň schopnost hrát potmě. Jako poslední zazní Near Light, diváci se nadšeně zvedají ze strnulých pozic a freneticky tleskají. Na přídavek si ale musejí počkat docela dlouho.

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu. Arnalds na závěr ocení uvolněnou atmosféru a přisuzuje ji i rockovému sálu, který tolik nesvazuje. Pak spustí 3005, jednu ze starších skladeb, která se údajně k místu s kobercem od piva náramně hodí.

Info

Ólafur Arnalds (is)
19. 11 2019 Sono Music Club, Brno

foto © Lucia Banáková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.