Anna Pleslová | Články / Recenze | 28.01.2014
Tohle se vám stane párkrát za život. Procházím si tak vinyly v jednom berlínském record storu a zaujme mě LP s věšteckou koulí na obale. Kouknu, co to je, a zase odložím. Později se tenhle obrázek objeví na mé facebookové zdi a já s pocitem "To musí být znamení!" rozklikávám odkaz a přecházím na temnou stranu.
Darkside tvoří dva mladíci, kterým bylo souzeno dát se dohromady. Elektronický multiinstrumentalista Nicolas Jaar a kytarista Dave Harrington. Oba spolu hráli už předtím na turné s Jaarovým předchozím projektem a často si jen tak jamovali v hotelovém pokoji. Jednou jim zkratoval kontakt na repráku, všude byl kouř a jiskry a v tom se zrodil první song prvního EP, tentokrát už pod názvem Darkside.
Dalo by se říci, že atmosféra kouře, temnoty a jiskření vystihuje i jejich hudbu. Asi to bylo další znamení, že vzniká něco nového a výjimečného. Sloučily se tu dva zdánlivě nesourodé světy, Jaarův minimalistický elektro-jazz-house-ambient a Harringtonovy těžké bluesové kytary nebo naopak pozitivní funkové riffy. Jako bychom byli v té magické kouli plné těžké ektoplazmy, vše začíná jen tichým šuměním a analogovým jiskřením, přidají se dlouhé synthové tóny. Několik zvukových vrstev se táhne přes sebe, ale jsou zároveň natolik nekonkrétní, aby zůstalo místo na pomyslné koření... Harringtonova kytarová sóla. A když tam není sexy vysoká funková kytara, je tam jeho falset. Není nic více vzrušujícího než vysoký mužský zpěv do temné melodie.
Album má neuvěřitelně hutnou atmosféru, přesto vás nezahltí zvuky. Úvodní jedenáctiminutový epos Golden Arrow začíná vibrující violou mísící se s vesmírným noisem. Něco, co zní jako bohoslužba na kosmické lodi, vás nemůže nechat chladnými. The Only Shrine I've Seen zase spojuje pochodový rytmus tleskání, cinkající perkuse, tajemné chórové zvuky, završeno téměř taneční rytmem kytary. Ze všeho je cítit pach kovu, drátů a střídavého proudu, ale také mlhy, lesů a duchovna. Jaar s Harringtonem skvěle kombinují analogové a elektronické nástroje a s nimi i jednotlivé styly, vytvářejí podivné, strašidelné retro-futuristické nálady. Využívají nadpřirozené zvuky moderních technických vynálezů, ale přidávají trochu pozemského života klasickými nástroji.
Na desce je znát, jak si oba hudebně rozumí a skvěle se doplňují. Občas se jen vkrádá pocit, jako by byly některé skladby teprve připraveny na něco většího a tvořily základ k pozdějšímu jamování, které se plně rozvine až na koncertech. Zejména Nicolas Jaar je znám svým improvizováním, i když proto je nutné vidět Darkside naživo. Na konci února zavítají do Evropy, ale naše republika zatím na seznamu není, tak kdoví. Takový půlnoční set na Colours of Ostrava mezi těžebními věžemi by jim seděl dokonale.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.