Články / Recenze

Hudební okultismus Davida Tibeta

Hudební okultismus Davida Tibeta

Lucie Poskočilová | Články / Recenze | 02.07.2014

Britský projekt Current 93 se hudebně rozprostírá od post-industriálu a spirituálního neofolku k dark ambientu a jazzu. Skupinu založil roku 1982 David Tibet a její složení se nahrávku od nahrávky proměňuje. U zrodu stáli společně s Tibetem také John Balance a Fritz Haaman. Každý z nich se ale po čase vydal svou vlastní cestou a Tibet se stal středobodem, kolem jehož umělecké vize se seskupují nejrůznější hudebníci. Druhým pilířem je Steven Stapleton. Ten se sice ke Current 93 připojil později, nicméně od té doby figuruje na všech deskách, kterých za svou kariéru vydali přes dvacet. Pro Currenty je typická nejen experimentální hudba, ale také svébytné okultní texty, ve kterých se odráží Tibetův zájem o křesťanství, mysticismus, buddhismus, gnosticismus a další příbuzná témata.

Prodej nové desky I Am the Last of All the Field That Fell: A Channel byl zahájen 8. 2. 2014 a jak je pro Currenty zvykem, její vydání doprovázel speciální večer s živým vystoupením a představením nového materiálu. Tato událost se tentokrát konala v Londýně v Union Chapel. Společně s deskou byl také zahájen prodej dlouho očekávané knihy Sing Omega.

Alba Current 93 se vyznačují různorodými kolaboracemi a ani novinka není výjimkou. Mezi hostujícími muzikanty se objevuje pianista Reinier Van Houdt, saxofonista John Zorn nebo třeba zpěvák Nick Cave. Výsledkem je naprosto soudržné album, jehož vnitřní struktura je však značně proměnlivá, pohybuje se v rámci avantgardního jazzu s prvky minimalismu. Zazní expresivní freejazzový saxofon, klasický klavír, jemné bručení basového klarinetu, samply, ruchy, flétny a významným prvkem jsou také ženské backvokály, které dotvářejí Tibetovu typickou, tajemně snovou zpívanou recitaci.

Ačkoliv každá z jedenácti písní přináší rozmanitý hudební zážitek, spojuje je jednotná atmosféra, jejíž vývoj posluchače unáší od The Invisible Church k I Could Not Shift the Shadows. Jednotlivé skladby nabízí specifické hudební momenty, ať už jde o zajímavou instrumentaci, zpěv, proměnlivý způsob klavírní hry, strukturu, formu či melodiku. Hudební stopy jsou natolik vyrovnané, že jde jen stěží vypíchnout jednotlivosti. A tato nemožnost může být i největší předností alba. Jako v tomto případě.

Info

Current 93 - I Am the Last of All the Field That Fell: A Channel (The Spheres, 2014)
www.brainwashed.com/c93

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?