Články / Reporty

The Prostitutes Are Back in Town!

The Prostitutes Are Back in Town!

Lubomír Budný | Články / Reporty | 19.04.2013

The Prostitutes Are Back in Town. Tak zněl název turné pražské kapely propagující nové album. Člověk si říká, The Prostitutes jsou dobří, ale proč tolik humbuku kolem nového alba? Protože nová deska vyšla díky solidárnosti fanoušků a dobrovolných dárců na serveru Kickstarter. Kapela v čele s americkým zpěvákem Adrianem T. Bellem nazula boty a vyrazila do Anglie pro producenta Martina Glovera. Ten produkoval desky kapel se zvučnými jmény. Mezi nimi Take That, Wet Wet Wet i Tom Jones.

O kvalitách indie bandu z hlavního města jsme se mohli přesvědčit v pátek 12. dubna v Olomouci. Ve zdejším Jazz Tibet Clubu vystoupili „prostitutky“ společně s předskokany ze Šumperka, bandem Dead Pope’s Company.

Hodinky ukazují osm hodin večer. Autor těchto řádků před klubem dokouří poslední cigaretu. Na pódiu už stojí partička ze Šumperka. Lidi se ostýchají stoupnout si do předních řad, naštěstí atmosféra taje po prvním úderu do bicích, svižné skladby prokládané vtipnými obličeji frontmana Samuela Mondiala vzdouvají vlny nečekané rozkoše. Hudební. „Elvis je mrtvej, ale papež žije,“ vykřikuje z davu diva oděná v kapelovém tričku. Skladba Disco vyzní poněkud nudně, co se týče rytmu i textového obsahu, skupinu navíc provázejí problémy se strunama. Jazz Tibet není zrovna akutisticky perfektní, v případě singlů Happy End a 1974 to zní, jako by se kapela zavřela pod skleněný poklop. Celý set vyvažuje snaha o načasování překvapivých momentů, ale ty najednou nepřicházejí, výbušnost kamsi vyprchala, i když publikum se výborně baví. „Tak děkujeme, my končíme a přenecháme místo The Prostitutes.“ Obecenstvo, značně znepokojené, skanduje: „Nášup! Nášup! Nášup!“ Autor těchto řádku nakoukne na playlist skrytý za odposlechem. Přídavek bude.

A pak už The Prostitutes. Před pódium se dere dívčina v křiklavě fialových vlasech a triku s jednorožcem. Říkám si: „To logo znám,“ a pak si všimnu loga na bicích pražské kapely. Promáchnutí strun baskytary pouští mezi obecenstvo pozitivní vlnu, energii dodávají svižná kytarová sóla Martina Destroyera. Na playlistu jsou skladby ze starších desek, mezi nimi Sunshine, Boom i nový singl Heart of Stone z alba Deaf to the Call, s nímž kapela aspirovala na hudební cenu Apollo za loňský rok. Jazz Tibet utichne. Je slyšet jemný zpěv masy lidí. „Just the heart of stone, just the heart of stone,“ line se klubem na pokyn frontmana, než pomalejší melodie fanoušky zase uklidní. Chvíle ticha. Napětí eskaluje. „Dance all night, dance all night.“ Kapela končí, ne však fanoušci urvaní ze řetězu, kteří vědí. Autor těchto řádků se nechává strhnout. Strhnout vlnou dalších kytarových riffů spolu s přesnými údery bicích. Jazz Tibet Club tančí. Zpívá. Vznáší se na oblaku. The Prostitutes jsou zpět v Olomouci. „And now, that’s all,“ říká Adrian T. Bell.

Info

The Prostitutes + Dead Popes Company
12. 4. 2013, Jazz Tibet Club, Olomouc

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.