Články / Reporty

Husito, slyš II: Kamil není Kamil

Husito, slyš II: Kamil není Kamil

Tomáš Kaňka | Články / Reporty | 24.03.2018

I letos řeže Žižkovská noc napříč. Začneš s čajem nad poezií, pokračuješ divadelním činohrou a ve tři ráno zjišťuješ, že jsi přesně po roce vyháněl popinu noisem. Nemusíš, ale v březnu na Žižkově můžeš, fakt to s tou jednou žlutou páskou jde.

Model kombinujícího pankáče, zdá se, nejsem. Kdo však zašel v pátek na Recykliteraturu, průlet uměleckými formami stihl během hodiny. Recykliteratura je nový život starým fotografiím a starým textům. Vezme se fotka, vezme se výstřižek kdysi publikovaných slov a rázem je nová situace (zpravidla absurdní a dialogy ironizující) na světě. Když Recykliteratura vystoupí z placatého média, přidává se živý dabing i zvukový doprovod Aid Kida. Komičnost promítaných obrázkových fragmentů zůstává, je však rámována uceleným příběhem – toho dne detektivním, ale jak jinak než absurdně vypointovaným. Podezřelý Kamil totiž není Kamil, z čehož plyne následující: Prosím, uctívejte Recykliteraturu.

fotogalerie z festivalu zde

Po přehlídce výtečného herectví se odklízím do Puncta za italskou divoženkou Julinko, která přemítá spolu s kytarou a krabičkami. Dá se vzpomenout na éterický projev Chelsea Wolfe, ale tradičně strukturované písničky to nejsou – Julinko hraje svobodněji. Též bohužel bez kýženého efektu transu. Chybí napětí, cesty končí v momentech, kdy je ještě třeba pokračovat. Jinak na to jde Lavra v Atriu, efekt je nicméně podobný. Špinavý rytmizovaný ambient v kombinaci se snově expresivním vokálem ze začátku funguje, brzy se ale začne točit v kruhu.

Z něj vede cesta ven až na následujících Drom, jejichž hardcorově postblackové pohraničí nekompromisně drtí od prvních tónů. Kapele se daří držet rovnováhu mezi přímočarou agresí, apelem a na žánrové poměry pestrou výstavbou skladeb, které těží zejména z rázně vytažených bicích. Živočišně, bez nutnosti amenrovských divadýlek, s prostorem kaple coby vznešeného svědka, že to zas všechno dobře dopadlo.

Info

Žižkovská noc
22.–24. 3. 2018, Praha

foto: Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #5: Nečekané úsměvy

redakce 22.07.2019

„Jaký byl váš nejlepší sobotní zážitek a proč?“ Stejně jako jiné dny pokládá Instagram Colours of Ostrava jednoduchou otázku...

Barvy jsou vrženy (Colours of Ostrava)

redakce 21.07.2019

Proč jezdíme na ten který festival? S jakým očekáváním? A naplňuje se? Co si myslíte, že organizátoři považují za úspěch?

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Čas není gentleman (Handsome Furs)

redakce 19.07.2019

Dana Boecknera (Wolf Parade, Operators) jsem s Handsome Furs prvně viděl před deseti lety v Nodu a těžko už si teď rozvzpomenu, co bylo jinak.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.