Články / Reporty

Husito, slyš II: Kamil není Kamil

Husito, slyš II: Kamil není Kamil

Tomáš Kaňka | Články / Reporty | 24.03.2018

I letos řeže Žižkovská noc napříč. Začneš s čajem nad poezií, pokračuješ divadelním činohrou a ve tři ráno zjišťuješ, že jsi přesně po roce vyháněl popinu noisem. Nemusíš, ale v březnu na Žižkově můžeš, fakt to s tou jednou žlutou páskou jde.

Model kombinujícího pankáče, zdá se, nejsem. Kdo však zašel v pátek na Recykliteraturu, průlet uměleckými formami stihl během hodiny. Recykliteratura je nový život starým fotografiím a starým textům. Vezme se fotka, vezme se výstřižek kdysi publikovaných slov a rázem je nová situace (zpravidla absurdní a dialogy ironizující) na světě. Když Recykliteratura vystoupí z placatého média, přidává se živý dabing i zvukový doprovod Aid Kida. Komičnost promítaných obrázkových fragmentů zůstává, je však rámována uceleným příběhem – toho dne detektivním, ale jak jinak než absurdně vypointovaným. Podezřelý Kamil totiž není Kamil, z čehož plyne následující: Prosím, uctívejte Recykliteraturu.

fotogalerie z festivalu zde

Po přehlídce výtečného herectví se odklízím do Puncta za italskou divoženkou Julinko, která přemítá spolu s kytarou a krabičkami. Dá se vzpomenout na éterický projev Chelsea Wolfe, ale tradičně strukturované písničky to nejsou – Julinko hraje svobodněji. Též bohužel bez kýženého efektu transu. Chybí napětí, cesty končí v momentech, kdy je ještě třeba pokračovat. Jinak na to jde Lavra v Atriu, efekt je nicméně podobný. Špinavý rytmizovaný ambient v kombinaci se snově expresivním vokálem ze začátku funguje, brzy se ale začne točit v kruhu.

Z něj vede cesta ven až na následujících Drom, jejichž hardcorově postblackové pohraničí nekompromisně drtí od prvních tónů. Kapele se daří držet rovnováhu mezi přímočarou agresí, apelem a na žánrové poměry pestrou výstavbou skladeb, které těží zejména z rázně vytažených bicích. Živočišně, bez nutnosti amenrovských divadýlek, s prostorem kaple coby vznešeného svědka, že to zas všechno dobře dopadlo.

Info

Žižkovská noc
22.–24. 3. 2018, Praha

foto: Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.