Články / Reporty

Husito, slyš III: Rozpad kontaktu

Husito, slyš III: Rozpad kontaktu

Tomáš Kaňka | Články / Reporty | 25.03.2018

Myšlenky na krájení vlastní přítomností po roce aktivní, kolem sedmé osmé nejvíc. Za hodinu zahodíš tři večery, na dva další zapomeneš a na ten svůj dorazíš pozdě, protože ve všední dny to přece jezdí dobře. Je sobota, Žižkovská noc vrcholí.

Po dilematech začínám v Akropoli, která si tentokrát přisvojila to rock’n’rollové. První volbou První hoře, kapela pro koncerty, nonsensový kabaret stavící na osobitém crossoveru. Trochu metal, trochu rock, trochu punk, trochu jazz, hodně prog a převlékání kabátů jako základní princip. Kabaretní grimasy tu nejsou navíc, skvěle se doplňují s hudební náplní, někdy přímočaře energickou, jindy ironicky plačtivou. Vše musí skončit Absurdistánem. Klaun dává poslední etudku s bublifukem, poťouchlý Ježíš dostane na zadnici a pak už opravdu konec, který je jen skvělým začátkem.

Kritický předěl sedmé osmé mezitím pokračuje, počítám paralelní ztráty a Plusminusnula vynechávám, nejlepší kapelu pro Žižkovskou noc. Dopelord jsou blízko a stíhám. Polská sludge/stonerová houpačka tu byla už před dvěma roky a já tehdy zjistil, že mi ten žánr není tak cizí. V Akropoli mě to ale tentokrát neopíjí a ta cizost je zas blíž. Houpu snad už jen z dvouroční setrvačnosti, víc vydolovat nemůžu.

Po Dopelord už přelet z kopce dolů, do sklepa Žižkostela. Gnaw Their Tongues. Stačí jedna kytara, krkavčí vokál, pultík s elektronikou a fabrika na noise-black je na světě. Stroboskopy kříčí skrz na skrz zamlžené podzemí, vokál přidává bezútěšné blikance. Nizozemské dvojici se v tom útlaku daří zanechat i gradační linku – od strupaté plochy se přechází k rytmické salvě, od abstraktní hlukařiny k démonickým orchestracím. Slast.

Po běsech už zvládám jen Kittchena s Aid Kidem, tentokrát zas nahoře, v nóbl prostoru Vinohradského pivovaru. Set stojí na přepracovaných písních intimního Kontaktu. Zamilovaný už nejsme tak něžně, je tu hluk, neklid a občas i nejistota, co si s tou melodií počít. Kittchenovská poetika přitom žije. Báseň na tělo, které má díky elektronice Aid Kida ještě víc šancí k pohybu, byť někdy končí v křeči a nechce se plně odevzdat. Ve finále ale děkuje. Venku padá tma, kontakt končí.

Info

Žižkovská noc
22.–24. 3. 2018, Praha

foto: Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.