Tomáš Kaňka | Články / Reporty | 23.03.2018
Se žlutou páskou zas pod dvěma svědky. Pod chrámem pravých úhlů na vítkovském kopci a kosmickou věží, co vévodí těm devětadevadesáti dalším, kterých je ve skutečnosti na tisíc. Žižkovské vrcholy v dialogu a pod nimi každoroční mraveniště, s bezpočtem hrajících, přijímajících, přebíhajících. Letos poosmé.
Než vtrhnu ke krysám, dávám úhlednou Akropoli – Kalle, Načevu –, selanky s Gnaw Their Tongues teprve přijdou. Ale Kalle. Kalle vyhráli Anděla, což je překvapení a fajn, teda samozřejmě pokud na to po těch letech odpudivosti pořád někdo kouká. Plný sál už vlastně nemohl zaskočit. Týká se to i výkonu Kalle, výborného už po kolikáté? Elektronický minimalismus, k postrocku směřující kytara, klid s občasnou vlnou intimního dramatu. A přesvědčivá Veronika Buriánková se svým zpěvem. Hypnotickým a zároveň laskavým, ve velkém sále možná až cizím. Doufám v návrat do sklípku tam u naší Tiché Orlice.
Naopak bytostně urbánní je ve spoluhře s DJ Fivem a Tentatem Načevin lyrický apel. Apokalyptičnost básní Sylvy Fischerové se setkala s nekompromisním elektronickým pultem a byl z toho Průvan v hlavě, mimochodem nejlepší česká věc loňska, Kalle odpustí. V Akropoli ale Průvan působil chromě, jakkoli rámusil. Basy přetlačily Načevinu deklamaci, snu a dystopie létalo hodně, jenže jenom v náznacích, občas i ve stínu nesehranosti. Osobní headliner, toť nevděčná role.
Hořkost jedu vyhnat na Nákladové. Cesta skrz industriál jako z Načevina Města spánku, které mělo znít líp, a pak už konečně Nauzea Orchestra. Z intenzivních rockových kytarovek byly v minulých ročnících vrcholy a letošek z řady nevybočí – Nauzea skvělá. Není tu dlouze gradovaný nátlak, spíš krátké písničky, ale chytře složené, s tím, že tady je třeba se zhoupnout a tady zas smát. Nelze jinak. Zleva doprava, od ucha k uchu, celý sál. Tak dobré to bylo.
Žižkovská noc
22.–24. 3. 2018, Praha
Kyril Bouda 26.01.2023
Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.
redakce 23.01.2023
První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.
Minka Dočkalová 14.01.2023
Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.
Jiří Přivřel 13.12.2022
Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.
David Stoklas 12.12.2022
Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.
Václav Valtr 10.12.2022
Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“
Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022
Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.
Jiří Procházka 07.12.2022
Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?
Jiří Přivřel 05.12.2022
Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.
Ema Klubisová 03.12.2022
Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.