Články / Reporty

I´m a lipstick lover! (Bitch Queens na Jarní alternativě)

I´m a lipstick lover! (Bitch Queens na Jarní alternativě)

Shaqualyck | Články / Reporty | 27.05.2014

Pozvání do staré konírny místního zámku přijali The Finally, Slaves of Stadium Rock, Bitch Queens a Blues for the Redsun. Kdo říkal, že na maloměstech se nic neděje? Podobně odvážný line-up by zdejším promotérům mohli leckde závidět. Rozjímavou půlhodinku na pozvolna se naplňujícím nádvoří utnul halasný pokyn ohlašující začátek prvního koncertu, bezmála letní sobotní večer odstartovali šumperští indie rockeři. The Finally mají za sebou release tour k nové desce, a přestože během šňůry přišli vinou vychcaných nenechavců o nástroje, na jejich výkonu to nebylo znát, i s půjčeným vybavením zahráli přesvědčivě a energicky. Těžiště setu tvořily skladby z čerstvého (a mimořádně vyvedeného) alba Big Love in a Small Town, navrch přestavili nový matroš (Light and Dark výborná!). S každým dalším odehraným koncertem jsou jistější v kramflecích, na první pohled je společné hraní baví. Žeru hajtku v Get Back, během Last Time fascinovaně visím na strunách a když se to celé v závěru utrhne a famózní riff exploduje ve skupinový shoegazeový uragán, není co dodat. Snad jen posbírat ze země popadané čelisti a popřát sympatické čtveřici hodně štěstí do další práce.

Pauzu vyplnil každý po svém, někdo nasával chmeloviny, jiný atmošku nasvíceného zámku, kterou umocňovalo přilehlé historické centrum s hradbami a příjemným náměstím. Netrvalo dlouho a z konírny se ozval lomozivý nástup Slaves of Stadium Rock. Pražská sestava s mezinárodním prvkem slyšitelně holduje přímočarému rockovému zvuku bez zbytečných kudrlinek. Trochu Kabát, trochu AC/DC. Nedostatek invence nahrazují zápalem. Songy měly odpich, ale nebezpečně rychle se začaly opakovat a nudit. Možná kdybych víc rozuměl textům v prskané čengliš nebo měl více v krvi… V každém případě obecenstvo se jim sešlo víc než obstojné a rázný cover od The Police na závěr to narovnal. Hipsteři, punkeři, hipíci i nemyté metalové hlavy nadšeně zakřepčily pod jednou střechou pro společnou věc. Zvláštní pohled, ale takové už jsou festy. Následná bouřka, kterou přitáhly zdejší kopce, navíc krásně pročistila vzduch. Na hlavní hvězdy večera, švýcarské divočáky Bitch Queens, byli všichni čerství.

Soudě dle zvukovky mají hoši v oblibě Ramones a The Stooges a s velkou mírou nadsázky lze říct, že předvedený repertoár obě legendární uskupení vzdáleně připomínal. Rychlost, agresivita, totální nasazení, polonahá tělíčka. K tomu přičtěte důkladně ocvočkované stejnokroje – model Modrá ústřice, flitry, šminky a nezapomeňte na prostinké texty o sexu, chlastání a, ehm, rtěnkách. Nic složitýho, ale funguje to. Po pár taktech už se to pod pódiem řezalo hlava nehlava a omladina zažívala extatické chvilky. Kdyby mi bylo patnáct, čuměl bych jak tele na nový vrata, coby vyžilý stařešina se jen usmívám a říkám si, že to hoši mají moc hezky vymyšlené. „Gimme, gimme, gimme your kiss!“ a vzduchem letí květinový věneček, který o pár vteřin později končí jako ozdoba na basákově důstojnické čapce. Koncert odmakali, lidi jim blyštivě zpocenou show sežrali i s navijákem a o to šlo. Blues for the Redsun to měli ze Zlína co by kamenem dohodil, možná proto je pořadatelé nasadili na závěr. Anebo se báli, že by se po pár tónech hlasitého intenzivního funeral doomu dali všichni na útěk. Ale dav prořídl jen nepatrně, všichni přečkali dlouhé štelování a pak se zatajeným dechem čelili masivní kytarové erupci, která vše pohřbila pod vrstvou té nejfajnovější černozemě. Z hrobu to vzápětí vytáhl skřípající vokál, který patřil snad Kostěji Nesmrtelnému. Lopata nepřestávala dunivě zahazovat, bicí nepovolily ani krok stranou. Klávesy drolily tmu na prach, iluze temného rituálu se stala realitou. Sakra, tohle byla i přes počáteční technické problémy neskutečná paráda. Do půl druhé do rána.

Info

Jarní alternativa: The Finally + Slaves of Stadium Rock + Bitch Queens + Blues for the Redsun
24. 5. 2014, zámecká konírna, Bystřice pod Hostýnem

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Good vibrations (Deafheaven & co.)

redakce 23.09.2019

Svůj vztah k Deafheaven bych definoval jako uznale vlažný: uznávám, o co se v různých permutacích snaží, ale když jsem je viděl naposledy, nijak mne to nerozpálilo.

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.