Články / Reporty

Ian William Craig: Nesnesitelný mainstream?

Ian William Craig: Nesnesitelný mainstream?

Jakub Béreš | Články / Reporty | 25.08.2016

Letošní devátá deska Centres kanadského hudebníka Iana Williamse Craiga se těší obří popularitě napříč anglosaskými médii. Chválou na ní nešetřily magazíny jako Rolling Stone nebo Pitchfork, když vyzvedávaly umělcovu schopnost pracovat s minimalistickou dronovou hudbou v popovém kontextu, v kombinaci zpěvných refrénů s jedinečnými zvuky opotřebovaných magnetofonových kazet. Ohlasy mluvící o jedné z nejunikátnějších desek roku daly Craigovy možnost vydat se na své první turné, v rámci kterého navštívil i Prahu.

Akce se konala Na Hollaru, tedy na nádvoří fakulty sociálních vět na Smetanově nábřeží. Letní klidná teplá noc spolu s místem dodaly jedinečnou atmosféru, která se vymykala té klubové. Kolem muzikantského pultu byly rozmístěny palety na sezení, takže si většina diváků užila koncert vsedě, velkou roli sehrál i hustý dým a uvážené stroboskopy. Třešničkou na dortu stage dizajnu pak byla pravidelně se pohybující zlatá japonská kočka štěstí, která podporovala hypnotické účinky celku.

Prvním vystupujícím byl domácí kytarový ambient - Obelisk of Light. Dlouhé táhnoucí se plochy byly ozvláštněny nenápadným sofistikovaným brnkáním na kytaru, které naznačovaly kousky melodií. Koncert byl ideálním supportem, který uklidnil příchozí, ale především navnadil na pokračování. O to se postaral druhý domácí zástupce Stanislav Abrahám, jehož set byl ovšem příliš dlouhý a únavný. Probuzení znamenala skladba samplující terénní materiál, tudy projel vlak, onde štěkal pes, který však v dlouhých, táhnoucích se linkách působil podivně komicky. Největší problém Abrahámova vystoupení spočíval v dramaturgii večera, když po Obelisk of Light spíše ukolébalo.

Ian William Craig se od začátku večera pohyboval mezi lidmi a společně s nimi sledoval české hudebníky. Na rozdíl od nich zapojil i svůj hlas, když jej nahrával a následně ve smyčkách deformované pouštěl skrze kazety. Krystalicky čistý zpěv si okamžitě podmanil celý prostor. Celý koncert byl tak tichý, že jste slyšeli, jak se na baru otevírají skleněné lahve nebo jak hučí kávovar. Nikdo z přítomných ani nedutal, většina se zavřenýma očima naslouchala očistnému vystoupení. Během intimní meditace se zastavil čas.

Craigovi je na nové desce vyčítáno, že občas příliš vypočítavě a sebejistě volí líbivé singly. Avšak i díky nim upoutal pozornost velkých médií a přilákal nové posluchače k malému dronovému žánru. V živé úpravě jejich veškerá podbízivost pomíjí, když popové refrény propojuje s táhnoucími se slokami. Vyjma přídavku neměly skladby jasné hranice a tvořily nepřetržitý melancholický hudební proud, který stále může být pro nezasvěceného posluchače příliš abstraktní až nesnesitelný.

Info

Ian William Craig (Ca) + Obelisk of Ligh + Stanislav Abrahám
23.8. 2016 Na Hollaru, Praha

foto © Zuzana Opletalová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace