Články / Reporty

Industriální krása vs. Matějská (Colours Of Ostrava 16.07.2015)

Industriální krása vs. Matějská (Colours Of Ostrava 16.07.2015)

Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 17.07.2015

Na úvod si vyjasněme pozice… Vzpomínáte na legendární článek Karla Veselého o velkých festivalech jako psychedelických koncentrácích? Podobné pocity mi v hlavě vyskakují na každém větším festivalu, když se v pozdních večerních hodinách protloukám uličkou plnou řvoucích atrakcí festivalových partnerů, které pravidelně prokládají stánky s předraženým nezdravým občerstvením. Nebo je naopak všechno v nejlepším pořádku? Drtivá většina návštěvníků si podobnou kulisu náležitě vychutnává a po nějaké rebelii není ani stopy. Tehdy si musím důrazně připomenout, proč jsem na danou akci vlastně vyrazil.

V případě Colours of Ostrava není co řešit - nabitý program s řadou zajímavých zahraničních hudebníků, kteří se dlouhé roky vyhýbali tuzemským pódiím, reprezentativní výběr domácí alternativní scény a navrch industriální Dolní Vítkovice. První kroky za branou areálu jsou doslova impozantní - ať už patříte mezi nováčky nebo pravidelné účastníky, neustálému nutkání vzhlížet k vysloužilým hutním budovám se zkrátka neubráníte. Nejde pouze o jedinečný architektonický prostor, ale také kýžený zdroj stínu v parných letních dnech a nepřehlédnutelné orientační body. Pravá podívaná však začíná až za tmy, kdy nasvícený průmyslový komplex připomíná kulisy z kultovního sci-fi Blade Runner.

Úvodní festivalové vystoupení symbolicky na domovské Full Moon Stagi, kde Jirka Imlauf a spol. názorně ukázali, že po zdolání Everestu nevede cesta pouze zpátky do základního tábora, ale ti odvážnější zamíří ještě výš. Mladistvá energie, neskutečné nasazení a neučesaný zvuk, který v instrumentálních mezihrách připomenul někdejší vzory Sonic Youth. Takhle se má stárnout! Index očekávání nové desky atakuje maximum.

Vystoupení hlavní hvězdy festivalu islandské zpěvačky Björk rozdělilo návštěvníky na dva tábory - hudební fajnšmekři prožívali konstantní mrazení v zádech a běžní návštěvníci vyburcovaní mediální masáži nechápavě kroutili hlavou a hojně odcházeli. Koncertní show Björk zůstává stejně nekompromisní jako studiové nahrávky bez ohledu na pozlátko v podobě ohňostroje a surrealistických projekcí. Za bohatého doprovodu smyčců, elektronických ruchů a živých bicích představila Björk intimně laděnou novinku Vulnicura, která se zvídavým posluchačům odvděčuje každým dalším poslechem. Hudba se organicky přelévala, minimalistické momenty střídaly podivně pokroucenou diskotéku, celý rámec koncertu však držel pevně při sobě díky charakteristickému vokálu.

Björk předvedla jeden z vrcholů čtyřdenního hudebního maratonu, který se bude horko těžko překonávat. Warpovská elektronika v podání Clarka najednou zněla příliš monotónně, roztančený Caribou situaci alespoň zachraňoval dobře šlapající doprovodnou kapelou. Nezbývalo tak nic jiného, než se nechat pohltit tichem a nabrat síly do dalších festivalových dnů.

Info

Colours of Ostrava 2015
16. - 19. 7. 2015
Dolní Vítkovice, Ostrava
foto © vrbaak

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.