Články / Reporty

Instrumentální smršť Hidden Orchestra

Instrumentální smršť Hidden Orchestra

Veronika Wohlrabová | Články / Reporty | 28.11.2017

Šumění vody, zpěv ptáků, vyrázné perkuse a bicí, něžné housle, piano a elektronika. Po téměř dvou letech dorazil do pražského Lucerna Music Baru instrumentální ansámbl Hidden Orchestra.

S mírným zpožděním vystoupila namísto předkapely sólově skladatelka/pianistka a houslistka Poppy Ackroyd. Jejímu minimalistickému vystoupení za křídlem klavíru v podobě dvacetiminutového setu dominoval před dvěma týdny vydaný singl Trains z poslední desky Sketches. Ackroyd při hře na klavír doprovázely promítané animace – podobně jako její skladby sice abstraktní, ale dokreslující téma skladby. Technický zádrhel nastal u písně Feathers, kde se animace zastavila. Kdo by si ale chyby všiml, kdyby na ni neupozornila sama Ackroyd? Dodala, že je to velká škoda a že doporučuje, aby diváci navštívili její vystoupení znovu. Nakonec... proč ne?

Po kratičké pauze už nastoupil i zbytek "orchestru". Pražský koncert, součást letošní tour nesoucí název nejnovějšího alba Dawn Chorus, předznamenával setlist složený právě z něj a remixů. Ovšem hned druhým trackem Dust s nezaměnitelnými dramatickými houslovými prvky z debutu Night Walks potěšil i skalní fanoušky a dal příslib starších skladeb. Z prvních alb pak zazněla mimojiné Antiphone či 5 Steps, na které se při nahrávání ve studiu podílelo i české uskupení Clarinet Factory.

Večeru však dominovaly skladby z aktuálního Down Chorus. Hudbu vkusně doprovázela projekce naživo snímaných videí či krátké videosekvence podtrhující přírodní prvky, které jsou výraznější než kdy dřív. Představitelem těchto kompozic je Wingbeats, během koncertu obohacena o černobílé videozáběry z Islandu. Živě, jako pátý člen orchestru, se o vizualizace přímo na pódiu staral Tom Lumen. Vrcholem vystoupení byla rázná Serpentine, kde se mohli naplno předvést oba naproti sobě sedící bubeníci – Jamie Graham a Tim Lane. Ti sváděli během těch pár minut lítý boj bez vítěze.

Jakkoliv vystoupení Hidden Orchestra může působit na první pohled jako jam session s fanoušky, bylo patrné jak se každý člen soustředí na to, co hrají ostatní. Vzadu za zmíněnou trojčlenkou stál nenápadný dirigent ovládající elektroniku a basu Joe Acheson. Ten během večera nejednou zmínil koncertní klišé, totiž jak rádi hrají v Praze – po téměř dvouhodinovém fantastickém vystoupení mu to celý sál snad i uvěřil.

Info

Hidden Orchestra (uk)
26. 11. 2017 Lucerna Music Bar, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.