Články / Reporty

Introvertní hudební zážitek (Alt-J)

Introvertní hudební zážitek (Alt-J)

Maria Pyatkina | Články / Reporty | 14.08.2018

Tento srpnový večer měli brněnští hipsteři o programu jasno: do Sono Centra přijeli britští indie intelektuálové Alt-J. Kapela si v poslední době naše destinace oblíbila, fanoušci ji mohli vidět loni na festivalu Colours of Ostrava a pak v únoru v pražském Foru Karlín. V neděli nadšená a vymóděná omladina pomalovaná třpytkami postupně naplnila sál a rozhostila se atmosféra letního festivalu. Teplý větřík ale nahradily chladné závany klimatizace a chybělo hvězdné nebe nad hlavou. „Festival“ byl redukován na jediný bod programu: Alt-J hráli bez předkapely, což většinu publika, hádám, potěšilo. Nabuzená parta kluků za mnou vtipkovala na téma „Brno-maloměsto“: „Kdo jinej než my, Pražáci, to tady rozhejbá?“ Třeba Slováci? Byla jich tu taky spousta, ať už brněnských nebo těch, kteří si Alt-J nedali večer předtím na Grape Festivalu v Piešťanech.

Trojice britských hudebníků dorazila na minutu přesně a začala temnou pulzující hitovkou z aktuálního alba Deadcrush. I když se hrály většinou rytmičtější skladby, Alt-J působili uklidňujícím dojmem. Jestli jste ovšem s jejich tvorbou obeznámení, diskotéku ani nečekáte. A pokud jste byli na jejich zimním pražském koncertě, setlist vás nepřekvapil – zůstal stejný. Nezměnila se za ten rok ani vizuální stránka: členové kapely byli od sebe oddělení svítícími tyčemi, které hrály barvami, blikaly a sekundovaly hudební produkci. Publikum se zasněně vlnilo na křehké a hravé melodie jako mořské řasy u břehu oceánu a zaoblené bílé obrysy balkonů Sono Centra tvořily tomuto lidskému moři pobřežní čáru. Byla to ale vzhledem k velikosti sálu spíše malá laguna a byla samozřejmě beznadějně vyprodána.

fotogalerie z koncertu tady

Výběr skladeb potěšil: nejvíc jich zaznělo z debutu An Awesome Wave, který zůstává u fanoušků nejoblíbenější. Bodovaly však i písně z poslední desky, jako úderná In Cold Blood nebo meditativní a citlivá 3WW. U majestátní Pleader byla velká škoda, že ji nedoplňovala živá dechová sekce: s podobnými zvuky, které hudebníci těžko předvedou ve třech, si klávesák Gus-Unger Hamilton poradil pomocí připravených samplů. Charakteristickým dvojhlasem spolu s kytaristou Joem Newmanem to náležitě zpestřovali. Newmanovi nějaký ten tón občas ujel, ale to až tak nevadilo. Plnoštíhlý a vousatý, mňoukal do mikrofonu jako sytý kocour a šířil svou spokojenost sálem.

I přesto, že zvuk v předních řadách bývá poněkud ostrý a neuchopitelný, dalo se vychutnat spoustu hudebních detailů. Nebylo však nic navíc: ke konci setu (zejména když to vidíte jako já potřetí) začínalo dění na podiu, kde jediný pohyb představovalo blikání světelných tyčí, pomalu nudit. U tak komplikované, ladné a zasněné hudby by nebyly od věci poutavé vizuální podklady, jaké používají třeba Depeche Mode. Navíc videoklipy samotných Alt-J vždycky fascinují výraznými obrazy a mohly by být inspirací pro oživení koncertů. Ale když dám podobné fajnšmekrovské poznámky stranou, koncert Alt-J je pořád skvělý hudební zážitek. I když dost introvertní.

Info

Alt-J (uk)
12. 8. 2018 Sono Centrum, Brno

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.