Články / Reporty

Introvertní hudební zážitek (Alt-J)

Introvertní hudební zážitek (Alt-J)

Maria Pyatkina | Články / Reporty | 14.08.2018

Tento srpnový večer měli brněnští hipsteři o programu jasno: do Sono Centra přijeli britští indie intelektuálové Alt-J. Kapela si v poslední době naše destinace oblíbila, fanoušci ji mohli vidět loni na festivalu Colours of Ostrava a pak v únoru v pražském Foru Karlín. V neděli nadšená a vymóděná omladina pomalovaná třpytkami postupně naplnila sál a rozhostila se atmosféra letního festivalu. Teplý větřík ale nahradily chladné závany klimatizace a chybělo hvězdné nebe nad hlavou. „Festival“ byl redukován na jediný bod programu: Alt-J hráli bez předkapely, což většinu publika, hádám, potěšilo. Nabuzená parta kluků za mnou vtipkovala na téma „Brno-maloměsto“: „Kdo jinej než my, Pražáci, to tady rozhejbá?“ Třeba Slováci? Byla jich tu taky spousta, ať už brněnských nebo těch, kteří si Alt-J nedali večer předtím na Grape Festivalu v Piešťanech.

Trojice britských hudebníků dorazila na minutu přesně a začala temnou pulzující hitovkou z aktuálního alba Deadcrush. I když se hrály většinou rytmičtější skladby, Alt-J působili uklidňujícím dojmem. Jestli jste ovšem s jejich tvorbou obeznámení, diskotéku ani nečekáte. A pokud jste byli na jejich zimním pražském koncertě, setlist vás nepřekvapil – zůstal stejný. Nezměnila se za ten rok ani vizuální stránka: členové kapely byli od sebe oddělení svítícími tyčemi, které hrály barvami, blikaly a sekundovaly hudební produkci. Publikum se zasněně vlnilo na křehké a hravé melodie jako mořské řasy u břehu oceánu a zaoblené bílé obrysy balkonů Sono Centra tvořily tomuto lidskému moři pobřežní čáru. Byla to ale vzhledem k velikosti sálu spíše malá laguna a byla samozřejmě beznadějně vyprodána.

fotogalerie z koncertu tady

Výběr skladeb potěšil: nejvíc jich zaznělo z debutu An Awesome Wave, který zůstává u fanoušků nejoblíbenější. Bodovaly však i písně z poslední desky, jako úderná In Cold Blood nebo meditativní a citlivá 3WW. U majestátní Pleader byla velká škoda, že ji nedoplňovala živá dechová sekce: s podobnými zvuky, které hudebníci těžko předvedou ve třech, si klávesák Gus-Unger Hamilton poradil pomocí připravených samplů. Charakteristickým dvojhlasem spolu s kytaristou Joem Newmanem to náležitě zpestřovali. Newmanovi nějaký ten tón občas ujel, ale to až tak nevadilo. Plnoštíhlý a vousatý, mňoukal do mikrofonu jako sytý kocour a šířil svou spokojenost sálem.

I přesto, že zvuk v předních řadách bývá poněkud ostrý a neuchopitelný, dalo se vychutnat spoustu hudebních detailů. Nebylo však nic navíc: ke konci setu (zejména když to vidíte jako já potřetí) začínalo dění na podiu, kde jediný pohyb představovalo blikání světelných tyčí, pomalu nudit. U tak komplikované, ladné a zasněné hudby by nebyly od věci poutavé vizuální podklady, jaké používají třeba Depeche Mode. Navíc videoklipy samotných Alt-J vždycky fascinují výraznými obrazy a mohly by být inspirací pro oživení koncertů. Ale když dám podobné fajnšmekrovské poznámky stranou, koncert Alt-J je pořád skvělý hudební zážitek. I když dost introvertní.

Info

Alt-J (uk)
12. 8. 2018 Sono Centrum, Brno

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Čas není gentleman (Handsome Furs)

redakce 19.07.2019

Dana Boecknera (Wolf Parade, Operators) jsem s Handsome Furs prvně viděl před deseti lety v Nodu a těžko už si teď rozvzpomenu, co bylo jinak.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.