Články / Reporty

Introvertní prožitky v davu (Two Door Cinema Club)

Introvertní prožitky v davu (Two Door Cinema Club)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 24.03.2017

Poslední dobou se zdá, že české publikum začíná brát předskokany víc na vědomí. Únorový koncert Two Door Cinema Club, kde přinejmenším druhá předskakující kapela Blaenavon strhla zaslouženou pozornost, budiž dobrým příkladem. Dlouhovlasý frontman v rozhalence vyvolával dávno mrtvé vzpomínky na Kelly Family, hlasovým projevem se však blížil spíše Simonu Neilovi z Biffy Clyro, kteroužto iluzi dokresloval i vyhublý kudrnatý basák. Velmi jímavý alternativní rock měl tendenci se rozjíždět až k tanečnějším songům, kterými se kapela přiblížila hlavní hvězdě večera.

Two Door Cinema Club začali pěticí osvědčených hitů ze starších alb, z nichž zaujaly pouze dvě nejprofláklejší Do You Want It All? a Cigarettes in the Theatre. Při ostatních se zdálo, že v obecenstvu něco drhne. Pak už dostalo prostor nové album Gameshow. Bad Decisions rozhoupala svým funky groovem líné boky a frontmanův falzet vyvolával pobavený a zároveň uznalý úsměv. Následující Lavender sice po zaškobrtnutí rytmiky trochu spadl řetěz, ale opakujícímu se „Oh oh oh, gravity is losing its hold“ nešlo odolat. S jedním z největších hitů Next Year pak první půle koncertu dosáhla vrcholu.

Monumentální instalace na pódiu dávala už od příchodu příslib vymakané vizuální show: sedm obřích obrazovek postavených do půlkruhu připomínalo náhrobní desky z leštěného kamene a – přiznejme si to – také robota TARS z filmu Interstellar. Obrazovky vytvářely při každé písni velmi odlišné prostředí: při Bad Decisions se obarvily studenými barvami, takže vyvolávaly představu o devadesát stupňů otočeného přebalu desky Gameshow, při Next Year jsme zase sledovali průlet nad městem, který ale působil jaksi nepatřičně (jen vypustit bomby). Naopak geometrické obrazce, míhající se dvourozměrným prostorem, show slušely. Nejkomplexnější zážitek přišel s Eat That Up, It's Good for You, když se svižné tempo a optimisticky zasněná nálada dokonale spojily s rozmazanými hvězdami, jako při průletu vesmírem. Velmi působivá byla i jednoduchá světla osvětlující frontmana jak zepředu, tak zezadu, takže vypadal jako svá vlastní vosková kopie.

V druhé půli večera se začala znatelněji projevovat rozpolcenost obecenstva patrná už od počátku. Chvílemi se celý sál mohl utančit, chvílemi se nudil; a nějak to působilo dojmem, že si většina fanoušků přišla poslechnout pouze své oblíbené hity a po zbytek času přepínala na autopilota – čekajíc na závěrečné tutovky v čele s What You Know.

Profesionalitě umělců nelze nic vytknout, na druhou stranu mohl být perfekcionismus faktorem, který kapelu divákům poněkud odosobnil a nedovolil jí vymanit se z role „pouhého“ hitmakera. To společně se zvláštní, velmi proměnlivou atmosférou nutilo hledat spíše introvertní prožitky, které byly sice nezvyklé, nakonec ale dosti příjemné. Nenasávat atmosféru z okolí, tančit, jako by neexistovalo – a prožít si to sám pro sebe.

Info

Two Door Cinema Club (uk) + Blaenavon (uk)
22. 2. 2017, Kongresové centrum, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...