Články / Reporty

Irské antidepresivum (And So I Watch You From Afar + Catalan)

Irské antidepresivum (And So I Watch You From Afar + Catalan)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 28.10.2019

Výročí deseti let od vydání svého prvního, stejnojmenného alba přijela oslavit belfastská čtveřice And So I Watch You From Afar. Surrealistický cover oné nahrávky zdobil například býk popíjející z hrnku, ryby s pavoučími nohy nebo trojice očí pozorující ze země bizarní scenérii okolo. Příznačný obraz vystihující neuchopitelnost kytarových přesmyček uvnitř obalu. Od té doby vydali další čtyři desky, ASIWYFA vyrostli zvukově, uhladili ostré hrany chaotických manýr a vybarvili komplexní sonické plochy.

Do klubu Underdogs’ si přivezli krajany Catalan, kteří svou typicky irskou přívětivostí a projevem mezi skladbami prozářili strohé pohledy návštěvníků. Z postpunkového základu vystupovaly domácí folkové vlivy, které ohřívaly žánrový chlad. Harmonické zpěvy, tamburíny a šejkry doplňovaly chytlavé groovy a nutily k tanci. Hudba stála na kontrastu mezi přímočarou garážovou veselicí a promyšlenou indierockovou kytarovkou s ohlušujícími zvukovými stěnami. Texty komentující dění na britských ostrovech byly povzbuzující a neztrácely na optimismu. Překvapivé a vřelé vystoupení se schopností zvednout náladu i tomu nejzasmušilejšímu člověku v sále.

fotogalerii z koncertu hledejte tady

Ve stejně pozitivním duchu navázali ASIWYFA. Instrumentální smršť odstartovala první skladba Set Guitars to Kill z eponymního alba, které zaznělo celé. Čtveřice publikum nešetřila a s vražedným nasazením drtila pádnými riffy, které by předčily kdejaké metalové nahrávky. Důkazem budiž vyvrcholení skladby Start a Band nebo Eat The City, Eat It Whole. Hlavní kytarista Rory Friers s faderem nastaveným až do vesmíru proměňoval nálady ubíhajících songů štěbetavým vybrnkáváním a barvitými kytarovými kolážemi. Texty tu nechybí, atmosférická hudba je dosti výpravná a vizuální na to, aby je člověk nepotřeboval. Divoké dynamické změny střídala nezbedná vrstvení chytlavých riffů padajících do postrockových crescend v písni If It Ain't Broke... Break It.

ASIWYFA dokáží bravurně spojit mathrockovou techničnost s chytlavými skočnými riffy, takže hudba netrpí „progresivní“ onanií a je mnohem přístupnější a zábavnější. Oddanost a nadšení fanoušků odrážely dlouhé potlesky, mohutné chorály při songu TheseRIOTSareJUSTtheBEGINNING i aktivní feedbacky na Friersovy otázky mezi skladbami. „Jak se jmenovalo místo, kde jsme tu hráli poprvé?“ „Chapeo Roughe? Tenkrát tam bylo zhruba deset lidí, předpokládám, že jste jedni z nich,“ děkoval za účast.

Přídavek v podobě S Is for Salamander na sebe nenechal dlouho čekat. Zbytečný odchod za oponu a následný návrat byly jediným lichým momentem jinak srdečného setu. Sobotní dávka antidepresiv a němá vášeň v irském stylu, jen ta zelená chyběla.

Info

And So I Watch You From Afar (uk) + Catalan (uk)
27. 10. 2019, Underdogs’,Praha

foto © Lucia Banáková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.