Články / Reporty

Iva Bittová – one woman orchestra

Iva Bittová – one woman orchestra

Anna Mašátová | Články / Reporty | 25.09.2013

Iva Bittová v Rock Café, téměř odporující si spojení. Vždyť multiinstrumentalistka se v pražských klubech příliš často neobjevuje, spíše bychom ji v posledních letech našli na prknech honosných koncertních sálů.

Tomu pravděpodobně odpovídala i návštěvnost. Že by éra, kdy byly plakáty k vidění na každém rohu, končila? Jenže šetřit se v tomto případě nevyplácí. Ačkoliv vyšlo nové album Bittové už na jaře, a to u prestižního mnichovského vydavatelství ECM, oficiální představení proběhlo v podstatě až právě zde, v tmavém podzemním prostoru. Oznámení produkce na stěnách, prosící o zachování komorní atmosféry, nebylo třeba. Návštěvníci vyčkávali v napjatém tichu, špendlík by býval byl slyšet dopadnout.

Bittová si vystačila tentokrát sama, partnery jí byly jen africké drnkátko a nezbytné housle. Zvonivé tóny kalimby celý večer zahájily. Jednoduchý nástroj oblíbený u dětí v Iviných prstech ožívá až zázračně, housle však nezahálely dlouho a brzy se přidal i hlas. Trylky i hloubky, vibrato, které drnčelo sálem, až se ztišilo do ševelení větru. Bittová vykouzlila téměř domáckou atmosféru, s publikem živě komunikovala a snažila se ho vtáhnout do svého světa. Dlužno dodat, že úspěšně.

Jak sama glosovala, nahrávky pro EMC bývají plné prostoru a spíše pomaleji plynou, zpěvačka se však pro ten večer rozhodla být trochu neposlušná a zakomponovala jednotlivé Fragmenty z alba do celku, proplouvala žánry, barvami i jazyky. To vše s naprostou přirozeností, ale zároveň milou svéhlavostí a špetkou jiskřivého bláznovství, které by měla každá divná slečinka znát. A opravdu, mezi úseky improvizací jste mohli zachytit ohlasy jejích starších nahrávek, od lidových písní, které známe ze spolupráce s Hradišťanem či Škampovým kvartetem, po současnou desku. Z Moravy jsme se přesunuli textem I am I Gertrude Steinové do Států, angličtinu střídala romština, přes španělské variace jsme skončili zpět na Moravě.

Zakončení opět s kalimbou přímo mezi příchozími jen potvrdilo, že velké hvězdy netrpí hvězdnými manýry. I přes pobídku se diváci přidávali ke zpěvu sice jen velmi opatrně, ale každý se snažil alespoň si pobrukovat. Snad by nesmělost opadla rázněji, kdyby zazněly klasiky jako Zelený víneček či Uspávanka.

Přídavek byl obligátní. Vrátili jsme se opět do Nového světa v jazzovém standardu My Funny Valentine, sedmdesát minut uplynulo tak rychle, až se zdálo, že jsme prožili jen milý noční sen...

Info

Iva Bittová
22. 9. 2013, Rock Café, Praha

Foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

For k-punk 2021: postkapitalistické touhy

Mia Kordová 07.02.2021

Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.

Galerie Průchod: veřejný výstavní prostor pro nikoho

Minka Dočkalová 21.01.2021

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace