Články / Rozhovory

Ivo Kraml (Dobršská brána): Jsme si vědomi, že náš lineup je poněkud náročnější

Ivo Kraml (Dobršská brána): Jsme si vědomi, že náš lineup je poněkud náročnější

Barka Fabiánová | Články / Rozhovory | 30.07.2019

Hudební festival, který se vymyká? Vlastní výjimečností se zaklíná kdekdo, ale Dobršská brána si svoje obhájí poměrně snadno. Zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou, dává impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním. Loni se v Pošumaví představili interpreti z Norska, Švédska, Nizozemska, Japonska, USA nebo Německa a i letos přijede pozoruhodná zahraniční účast. Jednotícím prvkem třetího ročníku jsou zpěvačky a zpěváci, resp. jejich hlasy, zazní lidové písně, skladby, komponované na odkazu národního folkloru i kompozice určené přímo pro konkrétní interprety/interpretky. O tom, jak „brána do světa hudby“ vznikla, na čem staví a jak se pěstuje kultura na jihočeské vesnici jsme si povídali s ředitelem akce Ivem Kramlem.

Původně se prý měl festival jmenovat Dobršská slepice. Co je na tom pravdy?
Každý festival nese nějaké jméno, většinou spojené s místem, kde se koná. Samozřejmě i v tomto případě vyvstala bohatá, místy i plamenná diskuse, jak se bude jmenovat. S odkazem na iniciaci myšlenek místních, tedy tehdejších dobršských specifik jsme se zdárně posunuli od názvu Dobršská slepice přes jiné až k názvu Dobršská brána, s dovětkem „brána do světa hudby“.

Není to poněkud vágní?
Vágní to není, zvláště když fyzická, renesanční brána je od roku 1562 jedním z dobršských lákadel pro turisty, jednou z místních dominant i chloubou. Přes nelehký osud, kdy byla na pokraji zániku, a vlastně dodnes nemá ani oficielního vlastníka, který by se k ní přihlásil a o ni staral, se tak stala symbolem festivalu. Od ní je odvozen název, symbol brány má festival i ve svém logu. Klenutý oblouk, brána otevřená hudbě, poznání, novým vjemům, očekávání, inspiraci, fantazii – všemu tomu i mnohému dalšímu, co může pojmout slovo kultura, jíž je hudba neodmyslitelnou součástí. Tak tomu bylo po staletí, když v dobách dávných dobršská tvrz a později zámek byly jedním z přirozených kulturních center regionu Podlesí. A tak tomu může být i dnes, třeba díky festivalu, který si hned v prvním ročníku vytkl ambici být mezinárodním.

Kdo tvoří organizační tým?
Malý festival má malý tým, tím spíše, že z počátku logicky neoplývá velkým rozpočtem a do značné míry je založen na dobrovolnosti všech zúčastněných. Tak je tomu například při tvorbě a správě webových stránek (Jiří Dolejší), videozáznamu koncertů (Vladimír Holomek), střihu festivalových dokumentů (Michal Hýka). U zrodu festivalu a prvních dvou ročníků byli hudebník Michal Hrubý, dramaturg, Květa Čulejová, tisková mluvčí a tvůrce vizuální identity, a já jako předseda spolku Sdružení pro obnovu Dobrše, který celý festival zaštiťuje a poskytuje krom jiného potřebné zázemí.

Jak probíhá výběr kapel?
Ročník letošní, když se již Michal Hrubý rozhodl nebýt dramaturgem, vychází z průniku festivalové koncepce Michala, Květy a mojí, přičemž letošní téma - mužské a ženské hlasy - zvolil ještě Michal. Výběr kapel, jednotlivců či hudebních uskupení je tedy ovlivněn především tématem, zaměřením konkrétního ročníku, kdy první byl věnován smyčcovým, druhý dechovým plátkovým nástrojům a letošní tedy hlasům. Festival si klade za cíl nabídnout tradiční vhled do světa soudobé hudby bez dramaturgických kompromisů a formálního žánrového zařazení interpretů, tomu odpovídá i výběr účinkujících. Zaznívají tak nejrůznější fúze lidové, středověké, komorní, jazzové a experimentální hudby. Snažíme se, aby festival v dobrém navázal a zapadl do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou, a vytvářil tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která na české hudební scéně těžko najde srovnání. Věříme, že festival tak může dát nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou tradicí, a to také hudební, na místě mimo tradiční metropole.

Čím je festival jedinečný?
Jedinečný je hudební náplní a prostředím, ve kterém se koná, ale nejen jím. Dobrš, se čtyřiceti trvale žijícími obyvateli, má mnoho zajímavých prostorů a sedm kulturních památek. A tak se kromě prostoru hlavní stage před zámeckou budovou díky pochopení administrátora dobršské farnosti P. Jana Janouška mohou komorní koncerty uskutečnit i v kostele Zvěstování Panny Marie, další vystoupení pak u zvonice sv. Jana a Pavla. Návštěvníci se mohou díky tomu seznámit s dobršskými památkami nejen zvenku, ale i zevnitř, ocenit třeba akustiku těchto duchovních prostorů. Festival se tak Dobrší, dá se říci, prolne. A sem musím zahrnout i budovu bývalé hospody U Dražných na návsi, kde má sídlo festivalový štáb a návštěvníci festivalu zde naleznou zázemí, včetně možnosti zakoupit občerstvení. Rádi bychom, aby si festival uchoval svůj charakter a nestala se z něj časem snad komerční, monstrózní akce. Je pravdou, že diváků bude vždy více, než je místních obyvatel, to ale zase není tak těžké. Nicméně budeme se i samotnou dramaturgií snažit, aby vůči prostorům, které jsou k dispozici, byly uměřené i počty návštěvníků, i tak to budou stovky spíš než tisíce.

Je festival čistě hudební?
Je hudební, nicméně jeho součástí byl např. i workshop s anglickým skladatelem Johnem Buckleym. Již tradičně je jeho neodmyslitelnou součástí doprovodný program. Jde o vernisáže výstav v místní galerii CoCo. Letos bude zpřístupněna návštěvníkům tvorba renomovaných českých umělců, jakými jsou Roman Trabura, Šárka Růžičková Zadáková, Aleš Růžička či Ondřej Maleček a výstava studentského designu Rest(y) Novýho (z)boží!. Cílem organizátorů je nabídnout vícevrstevnatý zážitek, výtvarný a hudební, kdy tyto obory se mnohdy navzájem ovlivňují a podporují.

Co vás vede k tematicky zaměřeným ročníkům?
Je to drobný limit, který si sami nastavujeme a který dává krásně vyniknout individuálním formám hudební interpretace a přístupu v rámci specifické skupiny hudebních nástrojů, popř. hlasu. Pro posluchače je jasně vyjádřené zaměření dobrým vodítkem k orientaci v obsahové náplni festivalu, i když samozřejmě jednotlivá hudební uskupení mají nakonec jako celek nástrojově rozmanitá složení.

Chodí i místní, zapojují se do organizace?
Přirozeně ano a jsme tomu rádi. Sice už vzhledem k počtu místních se nejedná o zásadní číslo, ale to není podstatné, podstatné je, že i takto zaměřený festival si najde své diváky v prostředí jihočeského venkova. V širším organizačním týmu, starajícím se především o zázemí, pak lze potkat i pár místních, především z mladší generace.

Jak se daří nalákat návštěvníky na festival? Co zabírá?
Na to asi neexistuje žádný osvědčený recept a jeho podoba je přímo úměrná možnostem, které má festival pro tento účel v rozpočtu. Nemyslím, že se v tomto případě vydáváme nějakými objevnými či novými cestami, snažíme se o kombinaci stále účinnější propagace v sociálních médiích, v hlavním městě a větších městech regionu se pak připojuje tištěná reklama, za důležité považujeme hudební portály či časopisy a rozhlas. A tak jsou mediálními partnery např. Český Rozhlas Jazz a Český rozhlas Vltava, Aerofilms, ale také třeba His Voice či Jazzport a v neposlední řadě i Full Moon. Jistá část návštěvníků festivalu se pak etabluje z osobních kontaktů organizačního týmu, účinkujících, kdy většina se do Dobrše vrací a přivede i další známé či kamarády.

Není váš lajnap příliš náročný pro klasické festivalové fanoušky?
Jsme si vědomi, že je poněkud náročnější proti většině festivalů cílených na klasické festivalové fanoušky, nicméně toto byl záměr od samého počátku. Snažíme se ovšem, aby si cestu do Dobrše našel i téměř laický festivalový divák, a to díky dramaturgii kombinující vícero žánrů i skladeb či projektů velmi individuelních, často vznikajících až na místě, i řekněme osvědčené hudební produkce, kdy se jedná o skladby a projekty z již vydaných alb. Letos jím je třeba projekt Rímur, který vydalo u prestižního německého vydavatelství ECM Trio Mediaveval s Arvem Henriksenem. Opačný pól představuje japonská hráčka na koto Karin Nakagawa či německá dvojice Matthias Schriefl a Simon Rummel. Na pomezí těchto dvou protipólů, dáli se to tak říci, se budou pohybovat namátkou české uskupení Hlaskontrabas Oktet, který bude mít premiéru právě v Dobrši.

Jaké jsou ohlasy muzikantů a kapel? Ozývají se sami?
Počátky bývají vždy nelehké a sami jsme si neuměli představit, že pro druhý a letošní ročník se již budou ozývat sami, a to nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Někteří z nich vystupovali nebo vystoupí v Dobrši opakovaně, většinou se vrací hudebníci v nových či jiných formacích, viz Nor Mats Eilertsen, Nizozemec Ernst Rejseger, ale i český kontrabasista Petr Tichý. Ohlasy muzikantů jsou, myslím, jen pozitivní a nás těší a povzbuzují při přípravě dalšího ročníku. A tak můžeme očekávat i návrat německého perkusionisty Klause Kugela, a nejen jeho.

Spolek stojící za festivalem není pouze pořadatelem Dobršské brány. V jakém kontextu pracuje, co je to Sdružení?
Spolek má za sebou nemálo let své existence, založen byl v roce 1996 s cílem získat finanční prostředky na projekty, odborné posudky a související dokumentaci pro obnovu, provoz, opravy a údržbu areálu zámku a tvrze v Dobrši, ostatních kulturních památek i jiných staveb a prostorů v obci a jejím intravilánu se nacházejících. Základní myšlenkou provozování a využití areálu je obnovení jeho společenské funkce a propojení jednotlivých částí s cílem soužití lidí různých zájmů, věku, vzdělání i přesvědčení se zaměřením na uměleckou činnost, setkávání, výuku, poznávání, společnou zábavu a alternativní kulturu. Dále si vytkl za úkol vyvíjet činnost směřující k vytváření podmínek umožňujících spolupráci institucí, spolků a jednotlivých autorů v oblasti výtvarného umění. Včetně pořádání výstav zaměřených na prezentaci a dokumentaci výtvarných prací s posláním informovat v plné šíři veřejnost i samotné autory o dosahovaných výsledcích na poli výtvarného umění v mezinárodním kontextu na platformě, která dokáže spojit lidi různých názorů. No a v posledních letech se rozhodl působit též v oblasti profesionálního hudebního umění, publicistiky a vydávání odborných periodik, sem patří i každoroční pořádání Mezinárodního hudebního festivalu Dobršská brána.

Pošumaví - pracujete s geografickým umístěním Dobrše? Jaké kratochvíle kraj přináší krom vašeho festivalu?
Lokalita Dobrše, nazývané perlou šumavského Podlesí, je pro festival zásadní a v mnohém určuje, ovlivňuje jeho podobu. Jedná se zejména o podobu tří scén, které pracují s kontextem jednotlivých památek (zámek, kostel, zvonice) a jihočeské architektury, ale i s magickými výhledy do krajiny a všudypřítomnými přírodními scenériemi. V samotné blízkost Dobrše se nachází středověký vodní mlýn v nedalekých Hoslovicích, kde se pořádají různé slavnosti, udržující a propagující lidové tradice a zvyky, za zmínku stojí nedaleký krušlovský včelín nebo přírodní koupaliště v Rohanově.

Info

Dobršská brána
16. – 17. 8. 2019
Dobrš
facebook festivalu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Margaux Sauvé (Ghostly Kisses): Příběhy posluchačů ovlivňují proces psaní

Kristina Kratochvilová 29.03.2024

Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace