Články / Profily

Jak to bylo s... Lost Souls (Doves)

Jak to bylo s... Lost Souls (Doves)

Jakub Zbořil | Články / Profily | 22.08.2013

Moderní britská scéna šla až na výjimky vždy tak trochu mimo mě. Ne že bych ji záměrně ignoroval, všechny ty médii omílané klenoty a talenty jsem se čas od času snažil aspoň trochu proklepnout. Nicméně natrefit na album, které by mě opravdu chytlo za srdce, se zdálo být dlouho nemožné. Až jsem jednou v brněnském Bontonlandu vyhrabal ze zlevněné kupy nežádoucích cédéček jakousi desku, která svým obalem kontrastovala s onou záplavou tanečních výběrů a zapomenutých zpěváků z nekonečných řad Superstar. Název mi byl navíc povědomý, a tak jsem těch pár korun obětoval. A nákup se vyplatil – dodnes deska patří mezi mé nejoblíbenější z tohoto milénia. A přesto, že Doves nejsou v našich končinách nějak uznávanou kapelu, jejich dream/britpopový debut si pozornost zaslouží.

Vydat se po stopách vzniku desky Lost Souls znamená vrátit se do první poloviny devadesátých let. Když totiž trojice hudebníků vedená frontmanem Jimim Goodwinem počátkem nového tisíciletí debutovala, už za sebou nějaké zkušenosti měla. A to dost bizarní – roku 1993 totiž sestava dobyla britskou hitparádu s tanečním hitem Ain’t No Love (Ain’t No Use). Tehdy si říkali Sub Sub a jejich singl se vyšplhal až na třetí místo britského mainstreamového žebříčku. (Kdoví, jestli se tehdy v Bontonlandu Sub Sub na nějaké taneční kolekci nevyskytovali.) A možná kdyby je tehdy úspěch nezasáhl zcela nepřipravené, na Doves by v budoucnu ani nepřišla řada. Když totiž Ain’t No Love vypustili, neměli takřka žádný další materiál. Se zvýšenou pozorností a očekáváními však musela dlouhohrající nahrávka zákonitě přijít, ale té se na ohlas singlu nepodařilo navázat a vyšuměla do ztracena. Kapela se vrátila zpátky na zem – začaly roky experimentování a hledání sebe sama. K tomu jim měl pomoci i nákup studia, které si pořídili za obnos vydělaný z hitovky a právě toto rozhodnutí ovlivnilo další osudy a vývoj kapely. V únoru 1995 totiž jejich investici zachvátil požár a kapela přišla o všechno, včetně mnoha demonahrávek.

Bez studia, bez vybavení, kazety s nápady zničeny. A právě tehdy začal vznikat materiál pro Lost Souls. Kvůli požáru si kapela musela najít nové místo k nahrávání – manažer Rob Gretton navrhl pronájem nevyužívaného studia legendárních New Order. Po několika zkouškách v novém prostoru ale začalo trojici hudebníků docházet, proč je studio opuštěné: „Byl to takový náš bunkr, skličující místo bez oken, kam se čas od času snažili vloupat zloději,“ vzpomínal Goodwin. Když si kvůli bezpečnosti nechali nainstalovat kamerový systém, za pár dní zmizel. „Na druhou stranu to ale bylo inspirující, jelikož jsme všichni byli fanoušky New Order.“ Fascinující také bylo, že se ve studiu povalovalo staré vybavení jejich idolů, jednou dokonce objevili bicí Stephena Morrise, které používal ještě v době Joy Division. Většina materiálu na Lost Souls byla nahrána právě tady.

Deska, která se tematicky zabývala dospíváním, drogami a scénou kolem manchesterského klubu Hacienda, kde trojice trávila své mládí, vyšla třetího dubna 2000. Finálního tvaru se už bohužel nedočkal největší příznivec a manažer Rob Gretton, který zemřel rok před vydáním na srdeční infarkt. Doves původně počítali, že by se alba mohlo prodat nějakých deset tisíc kusů, nicméně jejich očekávání bylo mnohonásobně překonáno a prodeje po krátkém čase přesáhly stotisícovou hranici. Lost Souls se taky ocitlo v nominaci na Mercury Prize, i když vítězstvím se do historie nakonec nezapsalo – britskou deskou roku se stala The Hour of Bewilderbeast písničkaře Damona Gougha vystupujícího pod názvem Badly Drawn Boy. Paradoxem je, že právě na jeho albu Doves spolupracovali a Gougha též doplňovali jako doprovodná kapela na koncertech.

Své taneční minulosti se však Doves ani po takovém úspěchu nezačali stranit, na svůj největší hit jsou hudebníci dodnes pyšní: „Nikdy jsme se k tomu nestavěli stylem: Tohle ani nezmiňujte! V Manchesteru nás lidi vždycky respektovali, nikdo nám neříkal, že jsme byli lepší, když jsme dělali disko. Místo toho nás chválili, že netušili, že jsme měli v sobě tohle. Sub Sub se jim líbilo, ale Doves je prý úplně jiná liga. Období se Sub Sub nám hlavně ukázalo, jak se vyvarovat chyb – třeba že nesmíte vydat singl dříve, než napíšete desku. Poučili jsme se a slíbili si, že už nikdy nevypustíme ven nic, s čím bychom nebyli stoprocentně spokojeni,“ shodla se kapela v interview pro Excellent Online a musicOMH.

Doves poté vydali ještě tři alba – a singl There Goes the Fear z následující nahrávky se dokonce umístěním v britském žebříčku vyrovnal někdejší hitovce Ain’t No Love. S následujícími dvěma deskami zájem o Doves poněkud utichl a nyní je kapela ve fázi odpočinku, návrat nejasný.

Info

Doves – Lost Souls (Heavenly Records, 2000)
www.doves.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Liraz aneb retropop s příčinou

Jiří Moravčík 12.07.2021

Zatímco v izraelském seriálu Tehran hraje zpěvačka Liraz Charhi agentku Mossadu, na pop-rockovém albu Zan dokazuje, jak napínavé může být tajné natáčení s íránskými hudebníky.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Co je to dneska videoklip? (Na vlastní oči: David Kořínek)

Karel Veselý 07.01.2021

David Kořínek (Rafani) současnou hudbu sleduje se stejným zájmem jako umění a to mu dává šanci oba světy, které se v mnohém ovlivňují, zodpovědně srovnávat.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Z okraje společnosti do kulturního kánonu (Grime)

Jakub Šíma 07.01.2021

Prošel cestu, na které dokázal dát hlas lidem z okraje společnosti, aktivizoval je a nabídnul vzory, s kterými se mohli ztotožnit. Grime.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Buď řeznickej pes (Michael's Uncle)

mxm 06.01.2021

Někdy v jednadevadesátém kdosi zazvonil za dveřmi v paneláku uprostřed hornického sídliště... Maxim týrá paměť v rubrice Kult. Michael’s Uncle.

Full Moon Stage 2021: The Membranes

redakce 06.12.2020

Comebacky jsou módou i prokletím posledních let. Jeden takový budeme mít na Full Moon stage na Colours. A bude to nejvíc.

Full Moon Stage 2021: The Sweet Release Of Death

redakce 05.12.2020

Strhující koláž, křišťálově čisté melodie i výbuchy surového hluku. Máte rádi Sonic Youth?

Full Moon Stage 2021: Lonker See

redakce 04.12.2020

Lonker See si zakládají na neustálém překvapování posluchačů i sama sebe, své dobrodružné kompozice staví na improvizovaných základech. Vyzkoušíme na nadcházející Full Moon Stage.

Full Moon Stage 2021: I Like Trains

redakce 03.12.2020

Neúnavný taneční beat a angažované a buřičské texty, to je čtvrtá kapela naší Full Moon Stage.

Full Moon Stage 2021: Repetitor

redakce 02.12.2020

Radost z hluku. Srbská formace Repetitor představuje to nejlepší z bělehradské alternativní rockové scény.

Full Moon Stage 2021: Vanishing Twin

redakce 01.12.2020

Chvílemi na riviéře z černobílého francouzského filmu, chvílemi na bláznivé vesmírné stanici. Seznamte se s druhou kapelou Full Moon Stage.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace