Jiří Mališ | Články / Reporty | 27.09.2016
Ačkoliv Christiania, kodaňské epicentrum anarchismu a byznysu s marihuanou, ztratila po nedávném policejním zásahu prodejní stánky a spolu s nimi i dystopickou atmosféru, oslavy 45 let od jejího vzniku probíhaly celý víkend. Vycházející hvězdy dánské rapové a reggae scény měly pré, ale hlavní chod přiletěl do Kodaně z New Yorku a s psychedelií neměl nic společného. Mitski s sebou přivezla nové album Puberty 2 a britskou kapelu Trust Fund jako předskokany.
Bristolské duo hraje poprock s prvky punku a hlas frontmana Ellise Jonese připomíná Brandana Browna z (nechvalně) proslulé kapely Wheatus. Možná vás zaskočí bubeník hrající vestoje a to, že na pódiu vidíte tři hráče. Chlapci jsou na evropském turné doplněni o zpívající baskytaristku a dva doprovodné vokály skvěle vyvážily Jonesův místy atypický popunkový zpěv. Trust Fund oživují odkaz populární hudby začátku tisíciletí, otázkou zůstává, jestli to někdo ještě vůbec chce slyšet. S respektem a přimhouřenými očima se ale potenciální soundtrack k filmu Prci, prci, prcičky poslouchat dá. Kamarádům se s ní ale chlubit nebudete.
Naopak tvorbu japonsko-americké zpěvačky Mitski Miyawaki budete přátelům cpát do chřtánu. Příjemný rozsah žánrů od temného dreampopového nádechu skladby Once More to See You po uši rvoucí, násilný punk My Body’s Made of Crushed Little Stars. Mitski je vychvalována jako jedna z nejlepších současných indie zpěvaček a má kolem sebe hype srovnatelný s vítězkou Grammy za nejlepší alternativní album roku 2015, St. Vincent. Velká očekávání byla ale naplněna a jediné zaváhání přišlo v prvním singlu nového alba Your Best American Girl. Paradoxně v písni, kde zpívá “I guess I couldn’t help trying to be your best American girl”, byl vokál uspěchaný, snad jako by velice osobní, romantický track chtěla mít co nejrychleji za sebou. Během setu tasila z rukávu i starší skladby a fanoušci si tak mohli smlsnout na Townie, First Love/Late Spring nebo I Want You. Na závěr si jako přídavek sólově zahrála a zakřičela My Body’s Made… a kontrast hlasu v porovnání se zbytkem koncertu byl překvapující a pro mnohé možná i nepřitažlivý.
Nejzajímavějším momentem vystoupení byla jediná píseň, kterou Miyawaki nenapsala. Mitski je jednou z kapel, které do svých setů zařazují covery písní z Top 40. Ale zatímco Kwabs svou verzi Do I Wanna Know zpívá bez nějakého podstatného důvodu, slyšet v kontextu silně depresivního a sebeponižujícího alba Puberty 2 skladbu How Deep Is Your Love od Calvina Harrise představuje mrazení v zádech. Zatímco v Harrisově originále působí pochyby o hloubce lásky jako nadbytečný problém sedmnáctileté fanynky karamelového frappé, Mitski zpívá o lásce, jako by nevěřila, že si zaslouží být milována. Ale publikum jí dávalo najevo, že to tak není. Na její první dánské vystoupení dorazily na tři stovky lidí, aplaus se rozléhal malebným sálem Loppenu, a i když nejnovější singl Happy nezazněl, publikum šťastné rozhodně bylo.
Mitski (us), Trust Fund (uk)
24. 9. 2016 Musik Loppen, Kodaň
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.