Zelenej | Články / Reporty | 26.05.2014
Jak je důležité míti masochisty/promotéry. Jak je důležité míti k.y.e.o., díky kterým nás v pátek v MeetFactory podruhé lapil Ben Frost pod krkem a asi hodinu různými postupy rdousil. Ve stejné sestavě jako předloni, ale s novou deskou A U R O R A uvedl do tranzu typickými, několikaminutovými ambientními nájezdy a ubíhající čas neuchopitelně lámal ve vzduchoprázdnu. Právě tyhle dlouhé gradace z absolutního ticha, části, které výjimečně nervou kusy mozku ven nosem, nedávají povel k hovoru. Ani o tak důležitých věcech, jako že už zase chčije. Filcky na ukecaný lidi na koncertech. Co v nás živí tu netrpělivost?
První mocná vlna zvuku projíždí napjatou MeetFactory, nadzvedává triko a žaludek, přesně tak, jak to chceme. Pro to jsme tady, potřebná dávka Frosta. Obrys postavy stroze cukající kytarou obemykají paprsky světla. Při prvních úderech už se orgány rozpomínají na ten pocit a protočí se na uvítanou. Potlačím nutkání zařvat, rezonance stejně vše pohltí. Po těle cestuje signál, který Ben vysílá do sálu. Z frostovské hypnózy párkrát za večer vytrhne výbuch nadšení, potlesku a pískotu. Ti na pódiu se ale nikdy vytrhnout nenechají a celý koncert odehrají se soustředěnou tváří. Shahzad Ismaily se před každým bubenickým výpadem tiše připravuje jako na nějaký rituál, bosá chodidla stočená do klubíčka.
A U R O R A je jiná než Frostovy předchozí desky. Bují energií a životem, je rytmicky intenzivnější, chybí prosté a táhle hluboké tóny. Prudké střídání smrště a klidu stále ovládá sál jako jeden z hlavních rysů. Nejvýrazněji znějí skladby Venter a Nolan s chytlavou melodií, jako kdyby ladil rádio mezi metalovou a disco stanicí. Hodně nahlas. Ještě víc. Jako například Haxan Cloak, Frost si jako jeden z mála nepomáhá projekcí a je to jedna z jeho velkých předností. Strohé osvětlení a stroboskopy mění na intenzitě a agresi a nutí zavřít oči, ztratit i ten poslední kontakt s realitou. Na co realita?
Leckdo se mi posledně vysmál, že mi Frost vehnal slzy do očí. Ne že by mě rozbrečel, spíš mi něco spadlo do oka. Možná poznání. Protože takovéhle koncerty jsou vždycky něco víc než jen koncerty a je těžké ten zážitek někomu předat. Chápu Shereskyho, že s Frostem objíždí svět jako zamilovaná fanynka. Jako by nějaký podvědomý lidský pud potřeboval vtáhnout do tornáda, nechat se zavalit sněhovou lavinou. Poddávám se tomu hlasitému násilí, odcházím jako zbitý, oddaný pes.
Ben Frost (aus)
23. 5. 2014, MeetFactory, Praha
foto © Martin Rejsa
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.