Články / Recenze

Jak oslovit Anthraxem

Jak oslovit Anthraxem

Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 11.04.2016

OHODNOŤTE DESKU

Tak se nám pomalu kompletují novinková alba „velké thrashové čtyřky“. Zatímco Slayer a Megadeth se snaživě vrací do minulosti a na Metallicu se stále čeká, Anthrax na novince For All Kings posunuli svůj zvuk a od ortodoxního thrashe ukročili k životaschopnějšímu stoner metalu. Svůj domovský žánr však úplně neodhodili, stále je na desce dost skladeb, které thrashovou dravost nezapřou (např. Evil Twin).

Mnohem zajímavější jsou však položky tracklistu, které jsou důkazem probíhající transformace. Úvodní You Gotta Believe, roztažená do epických sedmi a půl minut a uvozená orchestrálním – až filmovým – intrem, začíná ve vysokooktanovém nářezu, aby uprostřed zpomalila a v závěru se vrátila k žánrovým kořenům. Ortodoxní fanoušci Anthrax asi nebudou souhlasit, ale odklon od mladicky nevycválané, testosteronem nabité agresivity směrem k modernějšímu, v jádru klidnějšímu pojetí metalu kapele jenom prospěl. Anthrax nelze upřít schopnost napsat kvalitní skladbu: dovedou pracovat s jejím vnitřním napětím (vyvážená kombinace baladičnosti i nářezu v Blood Eagle Wings), proplétají rytmy a nálady, ale zároveň vědí, kdy přestat - vždy na vrcholu. Deska For All Kings je díky tomu dokonale kompaktní a zároveň hitová. Kupředu ji posouvá také kvalitní produkce, což, přiznejme si, trochu problém starších desek, zejména perfektně nazvučená rytmika a hutný, plný zvuk kytar.


Všechny výše uvedené thrashmetalové legendy se zaklínají tím, že na svých posledních deskách omládly. Ve skutečnosti se to však (zatím) povedlo jen Anthrax. Jejich novinka For All Kings totiž není jen nostalgickou vzpomínkou na nejslavnější období, Anthrax hledí vpřed a nebojí se vstřebávat moderní vlivy. Díky tomu mají šanci oslovit i mladší, klasickým thrashem nepolíbené publikum.

Info

Anthrax - For All Kings (Nuclear Blast, 2016)
www.anthrax.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace