Články / Recenze

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel | Články / Recenze | 01.11.2020

Americká kapela The National je na hudební scéně dvacet let a za tu dobu vydala osm alb. Její zpěvák Matt Berninger, kterému bude co nevidět padesát, se přitom nebránil spolupráci i s jinými hudebníky mimo domovskou kapelu. Jeho podmanivý baryton je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Tak možná Berninger naznal, původní ambice však nebyly vysoké. S úmyslem natočit album coververzí oblíbených písní se obrátil na všestranného producenta Bookera T. Jonese, jinak také soulového a R&B skladatele. Důvod byl prostý. O generaci starší Jones v roce 1978 produkoval album Stardust od Willieho Nelsona, na kterém countryová legenda přehrála písně jiných autorů. Hvězdný prach se Berningerovi, který Nelsonovu nahrávku poslouchal jako malý se svým otcem, usadil v paměti. Proč by to nemohlo zafungovat i po čtyřiceti letech? Několik coververzí ve studiu nakonec nejspíše vzniklo, Jones však Berningera popichoval k tomu, aby otevřel šuplík s vlastními skladbami a právě ty nakonec skončily na aktuální desce Serpentine Prison.

Rozjezd je pozvolný. První dvě skladby My Eyes Are T-Shirts a Distant Axis jen dokonale splňují to, co bychom od Berningera čekali, nic míň, nic víc. Berningerův podmanivý hlas dokáže po delší době nudit, to ale není případ jeho sólovky. Ze všech skladeb posluchače rozhýbe sice jen jediná, One More Second (taneční kreace předvádí i Berninger ve videoklipu), zbytek je spíše určen k soustředěnému poslechu v křesle. Berninger do něj usadí v Loved So Little, ve které zní jako desperát. V Oh Dearie jeho hlas zhrubne a může tak připomenout Cohenovo deklamování v You Want It Darker. V Collar of Your Shirt se pro změnu pohybuje v nezvykle vyšších hlasových rejstřících. Mezitím si jde v duetu Silver Springs s Gail Ann Dorsey naproti a setkávají se „… somewhere right now in the dandelions“. Ne vždy to přeci musí skončit „… where the wild roses grow“. Vrcholy představují písně Take Me Out of Town a All For Nothing. Obě otevírá jednoduchý klavírní motiv, který postupně graduje do téměř orchestrálního zvuku. Ruku v ruce s tím i sólový zpěv přibírá další hlasy a All For Nothing končí sborově. Krása v jednoduchosti. K tomu osobní, částečně sebelítostivé texty, s nimiž se lze snadno identifikovat.

Ve většině skladeb je slyšet Jonesovu jemnou hru na hammondky, které dodávají hřejivý zvuk. Nestrhávají však pozornost na sebe, slouží celku. Totéž platí o přispění všech ostatních spoluhráčů a hostů, kteří studiem prošli, a nebylo jich málo. Namátkou houslista a zpěvák Andrew Bird nebo zmíněná zpěvačka a basistka Gail Ann Dorsey známá spoluprací s Davidem Bowiem. Malíř Michael Carson je pak autorem Berningerova portrétu na přebalu desky.

Album osloví nejen věrné, ale i pochybovačné posluchače The National. Jednotlivé písně si berou z různých žánrů, od rockových balad přes country až k soulu, který má Booker T. Jones v krvi. Bez ohledu na škatulkování vznikla pod jeho producentským dohledem pestrá kolekce krásných písní, které se vzpírají nálepce indie. Tohle je (nebo kéž by byla) mainstreamová záležitost. Asi už se od Berningera nedočkáme rockových pecek jako Mr. November, ale to od něj snad už nikdo nečeká. Pokud se za melancholickým sebezpytováním v textech projevila prodělaná krize středního věku, vypořádal se s ní bravurně. Matt Berninger zraje jak víno, které by se k jeho písním mělo podávat.

Info

Matt Berninger - Serpentine Prison (Concord Records, 2020)
album na Spotify

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soundtrack ke vzpomínkám na dětství (David Boulter)

Jiří Přivřel 20.01.2021

Tindersticks v pražské Lucerně a raná devadesátá. Gentleman s krásnou dívkou, v pozadí panorama Hradčan. The heart rules the head.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Ani si, neumíš představit, kolikrát jsem zemřel, než jsem to dokončil (Martin Zet)

Zuzana Krišková 08.01.2021

Výstava, která završuje několikaletou práci Martina Zeta zabývající se dílem svého otce, věrného komunisty a prominentního sochaře minulého režimu Miloše Zeta očima Zuzany Kriškové.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Naléhavost, která neotráví (Jehnny Beth)

Aneta Martínková, Jana Michalcová 06.01.2021

Punková ženská čtyřka Savages oslnila svět dvěma deskami a aktuálně hibernuje, jejich frontwoman Jehnny Beth se ale rozhodla vydat na sólovou dráhu. Duel.

Dávka disharmonickej meditácie (Caitlin Pasko)

Kristína Valachová 31.12.2020

Keby existovalo zosobnenie krehkosti, Caitlin Pasko by bola nielen jej verným predstaviteľom, ale i protikladom.

Balansovanie medzi podareným a nepodareným (Toello)

Jonáš Sudakov 30.12.2020

Vplyvy alternatívneho rocku, popu a rapu sú tu stále, aj keď teraz v trochu iných pomeroch.

Nejasné osudy (Vybledlá krajina s kopci)

Anna Valentová 29.12.2020

Držitel Nobelovy ceny za literaturu halí svoje prózy halí do tajemného a všudypřítomného oparu, který skrývá nejasné osudy protagonistů.

Krize středního věku a hledání svého já (Laura Jane Grace)

František Knuth 28.12.2020

Možná i díky této desce dojdete k útěše, že na pocity, které se při všech lockdownech a karanténách derou na povrch, nejste sami.

Nevyhnutelná změna podle Metz

Filip Zrno 26.12.2020

Ozvěny Fugazi, Jesus Lizard, Shellac či Arab on Radar se nesly celou deskou a přímočarost, agresivita a živelnost k Metz patří.

Zdravý rozum (Batman: Bílý rytíř)

3DDI3 26.12.2020

Sociální sonda do duše města v některých ohledech připomíná seriálovou Špínu Baltimoru nebo Dům z karet.

Ztráty a návraty Michala Prokopa

Jiří Vladimír Matýsek 25.12.2020

Vydavatelství Galén pokračuje v rozšiřování své řady knižních rozmluv s osobnostmi českého bigbítu.