Články / Recenze

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel | Články / Recenze | 01.11.2020

Americká kapela The National je na hudební scéně dvacet let a za tu dobu vydala osm alb. Její zpěvák Matt Berninger, kterému bude co nevidět padesát, se přitom nebránil spolupráci i s jinými hudebníky mimo domovskou kapelu. Jeho podmanivý baryton je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Tak možná Berninger naznal, původní ambice však nebyly vysoké. S úmyslem natočit album coververzí oblíbených písní se obrátil na všestranného producenta Bookera T. Jonese, jinak také soulového a R&B skladatele. Důvod byl prostý. O generaci starší Jones v roce 1978 produkoval album Stardust od Willieho Nelsona, na kterém countryová legenda přehrála písně jiných autorů. Hvězdný prach se Berningerovi, který Nelsonovu nahrávku poslouchal jako malý se svým otcem, usadil v paměti. Proč by to nemohlo zafungovat i po čtyřiceti letech? Několik coververzí ve studiu nakonec nejspíše vzniklo, Jones však Berningera popichoval k tomu, aby otevřel šuplík s vlastními skladbami a právě ty nakonec skončily na aktuální desce Serpentine Prison.

Rozjezd je pozvolný. První dvě skladby My Eyes Are T-Shirts a Distant Axis jen dokonale splňují to, co bychom od Berningera čekali, nic míň, nic víc. Berningerův podmanivý hlas dokáže po delší době nudit, to ale není případ jeho sólovky. Ze všech skladeb posluchače rozhýbe sice jen jediná, One More Second (taneční kreace předvádí i Berninger ve videoklipu), zbytek je spíše určen k soustředěnému poslechu v křesle. Berninger do něj usadí v Loved So Little, ve které zní jako desperát. V Oh Dearie jeho hlas zhrubne a může tak připomenout Cohenovo deklamování v You Want It Darker. V Collar of Your Shirt se pro změnu pohybuje v nezvykle vyšších hlasových rejstřících. Mezitím si jde v duetu Silver Springs s Gail Ann Dorsey naproti a setkávají se „… somewhere right now in the dandelions“. Ne vždy to přeci musí skončit „… where the wild roses grow“. Vrcholy představují písně Take Me Out of Town a All For Nothing. Obě otevírá jednoduchý klavírní motiv, který postupně graduje do téměř orchestrálního zvuku. Ruku v ruce s tím i sólový zpěv přibírá další hlasy a All For Nothing končí sborově. Krása v jednoduchosti. K tomu osobní, částečně sebelítostivé texty, s nimiž se lze snadno identifikovat.

Ve většině skladeb je slyšet Jonesovu jemnou hru na hammondky, které dodávají hřejivý zvuk. Nestrhávají však pozornost na sebe, slouží celku. Totéž platí o přispění všech ostatních spoluhráčů a hostů, kteří studiem prošli, a nebylo jich málo. Namátkou houslista a zpěvák Andrew Bird nebo zmíněná zpěvačka a basistka Gail Ann Dorsey známá spoluprací s Davidem Bowiem. Malíř Michael Carson je pak autorem Berningerova portrétu na přebalu desky.

Album osloví nejen věrné, ale i pochybovačné posluchače The National. Jednotlivé písně si berou z různých žánrů, od rockových balad přes country až k soulu, který má Booker T. Jones v krvi. Bez ohledu na škatulkování vznikla pod jeho producentským dohledem pestrá kolekce krásných písní, které se vzpírají nálepce indie. Tohle je (nebo kéž by byla) mainstreamová záležitost. Asi už se od Berningera nedočkáme rockových pecek jako Mr. November, ale to od něj snad už nikdo nečeká. Pokud se za melancholickým sebezpytováním v textech projevila prodělaná krize středního věku, vypořádal se s ní bravurně. Matt Berninger zraje jak víno, které by se k jeho písním mělo podávat.

Info

Matt Berninger - Serpentine Prison (Concord Records, 2020)
album na Spotify

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Morbidně zábavní, pochmurní, živější než kdy jindy (Arab Strap)

Veronika Jastrzembská 10.05.2021

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Akkamiau a ediakarská fauna

Petr Mareš 08.05.2021

Koncept nahrávky evokuje tzv. ediakarskou faunu – jednoduché tajemné organismy, které se v oceánech objevily zhruba před půlmiliardou let.

Pocit magie u ohně (Bios)

Richard Kutěj 07.05.2021

Zvuky a melodie stojí často na prazvláštně jednoduše pokroucených linkách, které se nesou jako klubko hadů, ze kterého neustále vykukuje jiná hlava.

Bolesť a radosť (Cassandra Jenkins)

Michal Mikuláš 03.05.2021

An Overview on Phenomenal Nature sa nepočúva ľahko. Autorka sa svojimi spoveďami odhaľuje tak veľmi, že človek sa až hanbí tej blízkosti.

Slova i varhany s vozembouchem (Petr Nikl & Miroslav Černý)

Adéla Polka 30.04.2021

Hudebníček evokuje představu zpěvníku pro děti. Jenže jedním z tvůrců této knihy s cédéčkem uvnitř je Petr Nikl a ten rozhodně netvoří výhradně pro dětské obecenstvo.

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Václav Valtr 29.04.2021

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou se zvukem Bugova apokalyptického dancehallu.

Potulky po americkom kontinente s Wild Pink

Michal Mikuláš 27.04.2021

Prichádzajú s albumom číslo tri, na ktorom nie je cítiť hektika života rockandrollových stars...

Black Honey se domáhají rovnoprávnosti

Julie Ježková 26.04.2021

Najít rovnováhu a pokračovat v podpoře ženských interpretek, stejně jako to propaguje kapela Black Honey na svém druhém albu Written & Directed, může být správným krokem.

Soundtrack k dystopickej realite (Spoiwo)

Lucia Banáková 24.04.2021

Považujem ho za soundtrack k akejsi dystopickej realite, nie je však zrejmé, či sa jedná o nereálny sci-fi výjav alebo odkaz na zvláštnu a osamelú dobu, ktorú žijeme.

Kupředu krokem zpět (Lael Neale)

Veronika Jastrzembská 22.04.2021

Neale klade důraz na sdělení, proto celé album provází kontrast mezi tichým instrumentálním podkladem téměř bez basové linky a výrazným, čistým zpěvem.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace