Články / Recenze

Jak vyniknout mezi konkurencí - Rae Morris

Jakub Béreš | Články / Recenze | 05.03.2015

Rae Morris je jednadvacetiletá zpěvačka z Anglie, jejíž tvorba balancuje na pomezí moderního folku a dívčího popu. Debut vyšel před pár týdny, ale její hlas jste už mohli slyšet mnohem dříve. První singl Don’t Go (2012) uzavíral šestou sérii kultovního seriálu Skins. Poté dostala šanci jet turné s Tomem Odellem, kapelou Noal and The Whale a velký prostor měla během tour Bombay Bicycle Club, které doprovázela jako vokalistka a také se podílela na jejich úspěšném singlu Luna. Minulý podzim Rea zavítala do Prahy jako speciální host na koncertu George Ezry. A na přelomu roku ji ostrovní hudební kritici nominovali do ankety BBC Sound of mezi patnáct nejnadějnějších mladých interpretů.

Zpěvačka během minulého roku vydala čtyři singly, které najdeme na debutu Unguarded: Skin, Do You Ever Know, Cold a Closer, přičemž prorazit se jí povedlo až s tím posledním. Closer nabízí příjemnou kombinaci chytlavého popu a folku, která je zároveň stravitelná pro mainstreamová rádia. Píseň neurazí, ani nenadchne, pohladí po uších, ale nevryje se do nich. Stejný problém se nevyhnul ani celé nahrávce. Větší náboj má ještě singl Under the Shadow, který se díky chytlavosti probojoval na tři týdny i do první stovky britské hitparády.

Nahrávka má dvanáct songů. Šest jich vyšlo už předtím a zbylá polovina písní není tak působivá, od originálního písničkářství se obrací k průměrnému popu. Příkladem je singl Cold, který brutálně naruší jinak příjemný chod desky, spíše než o parodii béčkového popu se jedná o jeho nápodobu. Bylo by možná lepší odolat tlakům, debut ještě o chvíli odložit a připravit si silné písně, ve kterých by Rea Morris vynikla jako písničkářka a ne jako popová hvězdička. Proti sobě tak stojí silná první polovina desky, připomínající Ellie Goulding v době, kdy ještě nebyla dvorní dámou Calvina Harrise, a ten zbytek. Deska byla vydána příliš pozdě, aby nahraný materiál zahýbal žebříčky, a příliš brzo na to, aby se jednalo o výjimečnou nahrávku.

Čas debutového alba skončí v momentu, kdy se éterem zrecyklují singly, takže by si zpěvačka měla chystat nový materiál, který odpoví na otázku, kam její tvorbu zařadit. I kdyby se mělo jednat o rádiové kousky, stále budou vynikat mezi konkurencí, která mění pop v laciný taneční žánr. U Rae Morris se něčeho podobného bát nemusíme.

Info

Rae Morris – Unguarded (Atlantic, 2015)
www.raemorris.co.uk

foto © Daniel Harris

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?