Články / Recenze

Jak vyniknout mezi konkurencí - Rae Morris

Jakub Béreš | Články / Recenze | 05.03.2015

Rae Morris je jednadvacetiletá zpěvačka z Anglie, jejíž tvorba balancuje na pomezí moderního folku a dívčího popu. Debut vyšel před pár týdny, ale její hlas jste už mohli slyšet mnohem dříve. První singl Don’t Go (2012) uzavíral šestou sérii kultovního seriálu Skins. Poté dostala šanci jet turné s Tomem Odellem, kapelou Noal and The Whale a velký prostor měla během tour Bombay Bicycle Club, které doprovázela jako vokalistka a také se podílela na jejich úspěšném singlu Luna. Minulý podzim Rea zavítala do Prahy jako speciální host na koncertu George Ezry. A na přelomu roku ji ostrovní hudební kritici nominovali do ankety BBC Sound of mezi patnáct nejnadějnějších mladých interpretů.

Zpěvačka během minulého roku vydala čtyři singly, které najdeme na debutu Unguarded: Skin, Do You Ever Know, Cold a Closer, přičemž prorazit se jí povedlo až s tím posledním. Closer nabízí příjemnou kombinaci chytlavého popu a folku, která je zároveň stravitelná pro mainstreamová rádia. Píseň neurazí, ani nenadchne, pohladí po uších, ale nevryje se do nich. Stejný problém se nevyhnul ani celé nahrávce. Větší náboj má ještě singl Under the Shadow, který se díky chytlavosti probojoval na tři týdny i do první stovky britské hitparády.

Nahrávka má dvanáct songů. Šest jich vyšlo už předtím a zbylá polovina písní není tak působivá, od originálního písničkářství se obrací k průměrnému popu. Příkladem je singl Cold, který brutálně naruší jinak příjemný chod desky, spíše než o parodii béčkového popu se jedná o jeho nápodobu. Bylo by možná lepší odolat tlakům, debut ještě o chvíli odložit a připravit si silné písně, ve kterých by Rea Morris vynikla jako písničkářka a ne jako popová hvězdička. Proti sobě tak stojí silná první polovina desky, připomínající Ellie Goulding v době, kdy ještě nebyla dvorní dámou Calvina Harrise, a ten zbytek. Deska byla vydána příliš pozdě, aby nahraný materiál zahýbal žebříčky, a příliš brzo na to, aby se jednalo o výjimečnou nahrávku.

Čas debutového alba skončí v momentu, kdy se éterem zrecyklují singly, takže by si zpěvačka měla chystat nový materiál, který odpoví na otázku, kam její tvorbu zařadit. I kdyby se mělo jednat o rádiové kousky, stále budou vynikat mezi konkurencí, která mění pop v laciný taneční žánr. U Rae Morris se něčeho podobného bát nemusíme.

Info

Rae Morris – Unguarded (Atlantic, 2015)
www.raemorris.co.uk

foto © Daniel Harris

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl 02.05.2020

Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina.