Jitka Vodňanská | Články / Reporty | 26.06.2018
Já jsem ze začátku milovala, když jsem s přítelem mohla jen být, nezáleželo na tom, co jsme dělali, klidně jsme proleželi v posteli čtyři hodiny a povídali si. Pro někoho možná ztráta času, pro mě to byly hezké chvilky. Ale je fakt, že poslední dobou jen tak sedíme, jsme spolu každý den a nevíme coby. Občas jdeme na koncert, naposledy jsme si vyrazili na Deerhunter, ale to jsem moc spokojená tedy nebyla. Bradford hezky zpíval, to jsem ani nečekala, protože takhle čistě a přesně většinou zpěváci takových kapel nezpívají, ale nemělo to žádnou šťávu. Nudila jsem se.
Prosím tě, noisově psychedelické kapely jsou přece vždycky spíše o pečlivém stavění zvuku! Deerhunter navíc nikdy nehráli nějak moc divoce. Je radost poslechnout si takhle skvěle sehranou skupinu. Holt, kumštýři, to se pozná. Ale nemusíte chodit na koncerty, že jo. Mohly by se ti hodit další vychytávky: variace na hru Město, jméno, zvíře, vymýšlíme si jiné kategorie, např. sprosté slovo, nemoc, jídlo, významná osoba a tak. U téhle hry se většinou z legrace ještě pohádáme a tak je zábava zaručená.
Mě to nevyprávěj, já je viděla už potřetí a tentokrát to bylo zdaleka nejslabší. Profesorsky zahraná ušlechtilá nuda. To jsme opravdu mohli zůstat doma a kouknout se na YouTube na jejich vystoupení z Best Kept Secret. Ale to ti musím říct! Prý tam ten večer byli i dva z Arcade Fire a nevěděli, jak se s kluky z Deerhunter v zákulisí seznámit. Plaše říkali: „But we don’t know them and don’t know how to start.“ To jsou ale roztomilí asociálové, viď?
Ještě sem si vzpomněla, že v létě chodíme na houby nebo na borůvky - naštěstí je můj přítel nechutně soutěživý a fakt, že by nasbíral méně borůvek než já, by neskousl, takže sbírá rychleji než moje matka. Víš, že Win Butler pak později ten večer hrál jako DJ Windows 98 v Klubu FAMU? Pustil mi na přání Fuck the Pain Aways od Peaches, v to jsem ani nedoufala. Deerhunter a Arcade Fire v jeden večer, to je indierockové nebe!
Prosím tebe, nebe, možná tak v roce 2008, po vydání Microcastle a Neon Bible. Ještě řekni, že jsi přišla na koncert s tím, že uslyšíš Desire Lines, nejlepší rockovou píseň dekády, chacha. To se hned pozná, kolik ti je. Ta vaše generace! Chodí na kapely, co byly nejzajímavější před deseti lety, a dojímá se u toho, jako kdyby šli na Stouny. Tohle ale nejsou písničky na přání. Pro nás to byla zásadní experimentální kapela, pravý opak všech těch rockových dinosaurů, od kterých dostaneš přesně to, co očekáváš.
Možná že ti připadá, že Deerhunter stárnou tak rychle právě proto, že jejich publikum je tak mladý, ne? A jo, pro mě už to je instituce a jedna z nejlepších kapel dekády! Nemůžu za to, že ses narodila dřív. Ale už se o tom nechci bavit. Já si to užila. Ty na všem hledáš chyby. Navíc hráli i nové písničky z chystané desky.
Které si spíše jen tak zkoušeli a bylo poznat, že je ještě zdaleka nemají hotové. Ale nechme toho, dobře. Co ještě tak děláte?
Když už není zbytí a opravdu není co, tak ho začnu pošťuchovat. A není to tak dávno, co jsem na netu viděla erotické stolní hry pro dva, teda bylo tam i dost her pro skupinky, ale to asi není, co hledáš. Zkus mrknout na ty pro dva, taky jsem o nich přemýšlela. U sklenky něčeho dobrého by to mohla být prča.
Deerhunter (us)
14. 6. 2018 MeetFactory, Praha
foto © MeetFactory
Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021
Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.
Veronika Mrázková 14.10.2020
"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.
Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020
Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!
Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020
Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...
Michaela Šedinová 09.09.2020
Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.
Václav 04.09.2020
Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.
Adéla Polka 04.09.2020
Funguje to. Nenásilně a vkusně.
Vadim Petrov 01.09.2020
Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.
Michal Pařízek 30.08.2020
Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.
Jakub Šíma 25.08.2020
Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.