Články / Reporty

Jak zajímavě strávit čas s přítelem (Deerhunter)

Jak zajímavě strávit čas s přítelem (Deerhunter)

Jitka Vodňanská | Články / Reporty | 26.06.2018

Já jsem ze začátku milovala, když jsem s přítelem mohla jen být, nezáleželo na tom, co jsme dělali, klidně jsme proleželi v posteli čtyři hodiny a povídali si. Pro někoho možná ztráta času, pro mě to byly hezké chvilky. Ale je fakt, že poslední dobou jen tak sedíme, jsme spolu každý den a nevíme coby. Občas jdeme na koncert, naposledy jsme si vyrazili na Deerhunter, ale to jsem moc spokojená tedy nebyla. Bradford hezky zpíval, to jsem ani nečekala, protože takhle čistě a přesně většinou zpěváci takových kapel nezpívají, ale nemělo to žádnou šťávu. Nudila jsem se.

Prosím tě, noisově psychedelické kapely jsou přece vždycky spíše o pečlivém stavění zvuku! Deerhunter navíc nikdy nehráli nějak moc divoce. Je radost poslechnout si takhle skvěle sehranou skupinu. Holt, kumštýři, to se pozná. Ale nemusíte chodit na koncerty, že jo. Mohly by se ti hodit další vychytávky: variace na hru Město, jméno, zvíře, vymýšlíme si jiné kategorie, např. sprosté slovo, nemoc, jídlo, významná osoba a tak. U téhle hry se většinou z legrace ještě pohádáme a tak je zábava zaručená.

Mě to nevyprávěj, já je viděla už potřetí a tentokrát to bylo zdaleka nejslabší. Profesorsky zahraná ušlechtilá nuda. To jsme opravdu mohli zůstat doma a kouknout se na YouTube na jejich vystoupení z Best Kept Secret. Ale to ti musím říct! Prý tam ten večer byli i dva z Arcade Fire a nevěděli, jak se s kluky z Deerhunter v zákulisí seznámit. Plaše říkali: „But we don’t know them and don’t know how to start.“ To jsou ale roztomilí asociálové, viď?

Ještě sem si vzpomněla, že v létě chodíme na houby nebo na borůvky - naštěstí je můj přítel nechutně soutěživý a fakt, že by nasbíral méně borůvek než já, by neskousl, takže sbírá rychleji než moje matka. Víš, že Win Butler pak později ten večer hrál jako DJ Windows 98 v Klubu FAMU? Pustil mi na přání Fuck the Pain Aways od Peaches, v to jsem ani nedoufala. Deerhunter a Arcade Fire v jeden večer, to je indierockové nebe!

Prosím tebe, nebe, možná tak v roce 2008, po vydání Microcastle a Neon Bible. Ještě řekni, že jsi přišla na koncert s tím, že uslyšíš Desire Lines, nejlepší rockovou píseň dekády, chacha. To se hned pozná, kolik ti je. Ta vaše generace! Chodí na kapely, co byly nejzajímavější před deseti lety, a dojímá se u toho, jako kdyby šli na Stouny. Tohle ale nejsou písničky na přání. Pro nás to byla zásadní experimentální kapela, pravý opak všech těch rockových dinosaurů, od kterých dostaneš přesně to, co očekáváš.

Možná že ti připadá, že Deerhunter stárnou tak rychle právě proto, že jejich publikum je tak mladý, ne? A jo, pro mě už to je instituce a jedna z nejlepších kapel dekády! Nemůžu za to, že ses narodila dřív. Ale už se o tom nechci bavit. Já si to užila. Ty na všem hledáš chyby. Navíc hráli i nové písničky z chystané desky.

Které si spíše jen tak zkoušeli a bylo poznat, že je ještě zdaleka nemají hotové. Ale nechme toho, dobře. Co ještě tak děláte?

Když už není zbytí a opravdu není co, tak ho začnu pošťuchovat. A není to tak dávno, co jsem na netu viděla erotické stolní hry pro dva, teda bylo tam i dost her pro skupinky, ale to asi není, co hledáš. Zkus mrknout na ty pro dva, taky jsem o nich přemýšlela. U sklenky něčeho dobrého by to mohla být prča.

Info

Deerhunter (us)
14. 6. 2018 MeetFactory, Praha

foto © MeetFactory

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.