Magdalena Fendrychová | Články / Recenze | 17.02.2023
Jakub Čermák, teplický básník, režisér a písničkář vystupující pod pseudonymem Cermaque, nahrál v říjnu 2022 jedenáctou studiovou desku Všechno nejlepší. Ta se groovy podobá předchozí desce Lament, textově pak nahrávce Démon v Paříži, ale tentokrát v ní autor mluví o vlastní i cizí ztracenosti ve světě jemným, podmanivým hlasem. Přestože je jeho kapela sehraná, funguje ve stejném složení už pár let a produkce Ondřeje Ježka jí sedne, album není snadno stravitelné na první poslech. Může se zdát překombinované, texty komplikované a stavba písní nejednotná, i když pestrá.
V první písni Dněpr Cermaque vypráví o válce na Ukrajině skrze své vlastní vztahy: „Co děláš ty, když začala válka? Líbáš už jiného anebo jinou? Strachu se nejlíp dá postavit něhou.“ Některé texty jsou ostřejší: „Mám v sobě řeznický hák a na něm flák srdce a tomu srdci se zas chce obrůst vlčí srstí. Zase mám šíleně rád a vůbec nevím koho. Bůh si mě připevnil jak podběrák na velrybí ohon“ (Résumé 25), další až drásavě emotivní, například Smuténka pro Káju o smrti nejlepšího přítele.
Zvuková stránka je podobně rozmanitá jako ta textová. Do hry tradičních kapelních nástrojů se ozývá vrzání nábytku a cinkání nehudebních předmětů, je slyšet šustění virblu, plačtivou i konejšivou polohu violy. A Cermaque, který na koncertech často křičí, křičí i zde (Pelmeně, Kocovina). Barvitá hudební krajina umožňuje posluchačům, aby bloudili, hledali a nacházeli. „Nikdy už nebude nic lehké,“ zpívá se v písni Lynč. Jako není lehké poslouchat niterné texty nebo skřípění violy u kobylky, které v nás vyvolává tíseň.
Navzdory řečenému je celé album prodchnuté nadějí, skrze upřímně vyprávěné příběhy skýtá pohled do vlastních srdcí. Je v nich vztek, radost i pláč, je v nich tolik, jako v jednom románu od Dostojevského. Cermaque toho má hodně za sebou a dokáže svoji zkušenost čím dál lépe předávat.
Eva Karpilovská 01.06.2023
Nechybí vroucí pocity lásky, která je možná jen zlozvykem (Bad Habit) nebo vzdor těla vlnícího se jako řeka (Like a River) a s řekami se zas vracíme k plynutí, cestám,…
Jaroslav Lajner 12.05.2023
Mnozí zástupci mužského pokolení instinktivně prahnou po něčem, co by dlouhodobě odkazovalo k jejich pozemskému bytí.
Martin Šmíd 11.05.2023
Následně se skupina vydala na turné s ostřílenými veterány Stereolab, kteří si Fievel Is Glaque vyhlídli po úspěchu zmíněné kompilace. Co dál?
Natálie Dvořáková 10.05.2023
Během uplynulých šesti let vydala několik EP a singlů a pokaždé přišla s novým zvukem. Aktuální mixtape není výjimkou.
3DDI3 07.05.2023
Herní zápletka je poměrně jednoduchá – bít padouchy hlava nehlava. O hudbu k vesmírnému dobrodružství se postaral český skladatel a producent Floex.
Julie Scholzová 29.04.2023
Deska staví na kontrastech, většina skladeb je upbeatová, zpívá se v nich ale o manipulaci, smutku, osamělosti nebo riziku sociálních sítí, moderních trendů.
Jaroslav Lajner 13.04.2023
Seriál nepříjemně překvapí i častým výskytem logických lapsů, které pramení především z nevěrohodného, místy dokonce nesmyslného chování postav.
Josef Kaňka 09.04.2023
Když se člověku podaří rozluštit nebo alespoň logicky interpretovat název alba, je velmi pravděpodobné, že snáz pochopí i jeho obsah.
Jaroslav Lajner 02.04.2023
Portrét sériového vraha prostitutek, který své zrůdné činy koná ve jménu „svaté války proti dekadenci“.
Viktorie Motlochová 30.03.2023
Jakkoliv nemůžeme Paramore upřít hudební vyzrálost, nové album This Is Why je matoucí jak hudebně, tak rozháraným sdělením.